Syndrom polycystických ovarií a jeho mužský ekvivalent

Overview

Východisko.
Syndrom polycystických ovarií je multifaktoriální onemocnění, na jehož rozvoji se podílí jak genetické vlivy, tak vlivy zevního prostředí. Genetický podklad syndromu polycystických ovarií s autozomálním přenosem vedl k myšlence výskytu tohoto syndromu i u mužů, pochopitelně s jinou expresí příznaků. Předčasná androgenní alopecie byla uvažována jako jeden z možných příznaků mužského ekvivalentu syndromu polycystických ovarií.

Metody a výsledky.
Byla sledována skupina 30 mužů s předčasným výpadem vlasů před 30. rokem, u nichž bylo vyšetřeno hormonální spektrum a proveden inzulínový toleranční test. Robustní Mannův–Whitneyův test a Fisherův test byly použity pro statistickou analýzu. Podle hormonálních hladin bylo možné vytvořit dvě skupiny. První měla obdobné hormonální změny jako ženy se syndromem polycystických ovarií, a to nízkou hladinu SHBG, vysoký index volného testosteronu a nižší folikulostimulační hormon (FSH). Druhá skupina byla bez hormonálních změn nebo bylo pouze nižší SHBG. V obou skupinách nebyl rozdíl ve věku ani v body mass indexu. Probandi ze skupiny s hormonálními změnami jako u syndromu polycystických ovarií měli statisticky významně vyšší sklon k inzulínové rezistenci.

Závěry.
Muži s předčasným výpadem vlasů a hormonálními změnami podobnými jako u žen se syndromem polycystických ovarií by mohli představovat mužský ekvivalent syndromu polycystických ovarií. Odpověď na otázku, zda existuje mužský ekvivalent syndromu polycystických ovarií, bude však možno dát teprve tehdy, až bude známa molekulárně genetická charakteristika syndromu u žen.

Klíčová slova:
syndrom polycystických ovarií, mužský fenotyp syndromu polycystických ovarií, androgenní alopecie, folikulostimulační hormon, sex hormon binding globulin (SHBG), metabolický syndrom, inzulínová rezistence.