Syndrom polycystických ovarií v roce 2006

Overview

Syndrom polycystických ovarií byl definován původně jako anovulace a chronická hyperandrogenémie (kritéria NIH), pozdější kritéria berou v potaz i přítomnost morfologického nálezu polycystických ovarií při sonografickém vyšetření (Rotterdamská definice). Kritéria NIH definují pacientky, které mají současně s hyperandrogenním stavem i výraznější doprovodné metabolické poruchy (inzulínovou rezistenci, obezitu). Patogeneze syndromu polycystických ovarií není zatím dobře objasněná. Jedna z teorií o vzniku syndromu polycystických ovarií předpokládá klíčovou poruchu vedoucí k plně vyvinutému syndromu v dysregulaci ovariální steroidogenezy. Byla prokázána zvýšená exprese celé řady steroidogenních enzymů, pravděpodobně v důsledku nadměrné exprese transkripčních faktorů, např. GATA 6 a retinoidů. Od 90. let 20. století jsou v léčbě syndromu polycystických ovarií užívány inzulínové senzitizátory. Bylo prokázáno, že pozitivně ovlivňují nejen inzulínovou senzitivitu a doprovodné metabolické poruchy, ale i ovariální a adrenální steroidogenezi. Metformin a glitazony upravují anovulační cykly, avšak zatím provedené studie nebyly dostatečně zacílené na to, zda vedou i k větší šanci na úspěšně ukončenou graviditu. Přesná léčebná schémata pro ženy se syndromem polycystických ovarií, v nichž by se uplatňovaly inzulínové senzitizátory, nejsou zatím stanovena.

Klíčová slova:
syndrom polycystických ovarií, steroidní hormony, inzulínová rezistence, metformin.