Authors: M. Babjuk 1; T. Hanuš 1; L. Šafařík 1; J. Dvořáček 1; I. Pavlík 1; V. Soukup 1; Martin Pešl 1; M. Szakácsová 1; J. Dušková 2 Authors‘ workplace: Urologická klinika 1. LF UK a VFN a Katedra urologie IPVZ, Praha 1; Ústav patologie 1. LF UK a VFN, Praha 2 Published in: Čas. Lék. čes. 2007; 146: 751-757 Category: Original Article
Radikální cystektomie s pánevní lymfadenektomií a derivací moči je významným prvkem léčby nádorů močového měchýře. Dnes je považována za nejúčinnější dostupnou metodu terapie infiltrujících (T2-T4) a agresivních forem povrchových nádorů, která nabízí vynikající lokální kontrolu onemocnění a velkou šanci na vyléčení. Výkon spočívá v odstranění veškeré nádorové tkáně v močovém měchýři, v malé pánvi a ve spádových lymfatických uzlinách. U mužů rutinně odstraňujeme močový měchýř a prostatu, u žen kromě měchýře i dělohu a přední stěnu pochvy. Uretrektomie je indikována pouze ve vybraných situacích. Nedílnou součástí výkonu je bilaterální pánevní lymfadenektomie. Prognosticky nepříznivým faktorem je extravezikální šíření nádoru a přítomnost metastáz v pánevních lymfatických uzlinách. V případě uzlinového postižení předpokládáme lepší prognózu u pacientů s méně než 5 pozitivními uzlinami. Stejně významným faktorem je i počet odstraněných uzlin, což podtrhuje význam pečlivě provedené bilaterální pánevní lymfadenektomie. V poslední době je jako prognostický faktor hodnocena uzlinová denzita („lymph node density“), která je dána poměrem mezi pozitivními uzlinami a celkovým počtem odstraněných uzlin. Lepší prognózu mají nemocní s menším počtem pozitivních a větším počtem odstraněných uzlin.
Klíčová slova: nádory močového měchýře, cystektomie, pánevní lymfadenektomie, denzita uzlinového postižení, uretrektomie, derivace moči.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
