Syndrom bolestivého měchýře u intersticiální cystitidy: závislost mezi příznaky, endoskopickým nálezem, biopsií a léčbou

Východisko.
Intersticiální cystitida (IC) je chronické nebakteriální zánětlivé onemocnění stěny močového měchýře a je provázeno dominující neuropatickou bolestí. Mezi typické příznaky IC patří: bolesti nad sponou, bolest v močovém měchýři i mimo močení, urgence, polakisurie či nykturie, krátké intervaly mezi mikcemi a urgentní inkontinence. Cílem studie bylo zjistit korelaci mezi symptomovým skóre, endoskopickými a histopatologickými nálezy při biopsii detruzoru a dále korelaci mezi symptomovým skóre před léčbou a po léčbě IC se zaměřením na léčbu intravezikální. 

Metody a výsledky.
Prospektivně jsme hodnotili soubor 30 pacientek s nově diagnostikovanou IC. Tyto nemocné tvořily 1. skupinu. Kontrolní skupina 2 sestávala z 10 pacientek s asymptomatickou bakteriurií. Skupinu 3 tvořilo 15 pacientek bez mikčních obtíží. K objektivizaci subjektivních příznaků byl použit validovaný dotazník OSQ (Symptom (ICSI) and Problem Indexes (ICPI). Diagnóza byla stanovena na základě vyhodnocení subjektivních obtíží, výsledků urodynamického vyšetření, endoskopického nálezu v měchýři a histologického vyšetření. Efekt terapie byl hodnocen jako statisticky významný pouze u intravezikální terapie. U pacientek vyšetřených imunohistochemickými metodami s nálezem vyššího počtu mastocytů v zorném poli jsme prokázali statisticky významnou korelaci se skóre ICPI a ICSI. 

Závěry.
Změny hodnot ICPI a ICSI před léčbou a po léčbě jsou signifikantně větší u intravezikální terapie než u perorální léčby. Byly nalezeny statisticky významné změny v korelaci hodnot skóre OSQ a histopatologickým nálezem. 

Klíčová slova:
syndrom bolestivého měchýře, intersticiální cystitida, intravezikální léčba, symptomové skóre.