Vliv 24hodinového pohybového chování na školní výkon u adolescentů –⁠ systematický přehled studií z let 2020–2025

Overview

Cíl: Cílem systematického přehledu bylo zhodnotit vliv přístrojově monitorovaného 24hodinového pohybového chování (24hMB) (tj. složek spánku, pohybové aktivity (PA) a sedavého chování (SB)) na školní výkon u 11–17letých adolescentů.

Metodika: Z databáze Web of Science bylo na základě klíčových slov nalezeno 2629 tematicky potenciálně vhodných publikací, z nichž bylo dvěma nezávislými odborníky vybráno 19 prací (16 originálních studií a tři systematické přehledy) odpovídajících cílovým kritériím.

Výsledky: Analýzou vybraných studií využívajících přístrojového monitorování 24hMB vyplynulo, že jednotlivé složky 24hMB jsou asociovány se školním výkonem adolescentů, přičemž spánek nejvýrazněji ovlivňuje školní výkon. Adolescenti s dostatečnou délkou spánku vykazovali lepší školní výsledky než adolescenti s nedostatečnou nebo nadměrnou dobou spánku. Ačkoliv PA a SB mají jako izolované složky 24hMB slabý či dokonce žádný vliv na školní výkon, v kombinaci s plněním doporučení pro další složky 24hMB se jejich vliv na školní výkon několikanásobně zvyšuje.

Závěry: Dostatečný spánek a kombinace splnění doporučení pro alespoň dvou ze tří složek 24hMB má příznivý vliv na školní výkon adolescentů ve věku 11–17 let. Z hlediska úspěšnosti školních výsledků je tak důležité zajistit adolescentům alespoň dostatečně dlouhý spánek nebo lépe kombinaci dostatečně dlouhého spánku s doporučovanou PA a nenadměrným či přerušovaným SB.

Klíčová slova:

pohybová aktivita – spánek – akcelerometr – sedavé chování – školní výkon

ÚVOD

Životní styl a pohybové chování člověka bylo dříve výrazně determinováno střídáním dne a noci, jehož pravidelnost v posledních dekádách silně narušilo progresivní využívání zařízení s displeji/monitory. Dvacetičtyřhodinové pohybové chování (24hMB) člověka lze však stále rozdělit do tří hlavních složek –⁠ spánku, pohybové aktivity (PA) a sedavého chování (SB), jejichž dlouhodobá harmonická proporcionalita v souladu s dodržováním doporučení (1) má pozitivní vliv na kvalitu života, adipozitu, fyzickou kondici, kardiometabolické, duševní, sociální a emoční zdraví u dětí a mládeže (2). Avšak limitou citovaného systematického přehledu studií (2) je, že zahrnoval také studie, které měřily 24hMB pomocí subjektivních, sebehodnotících technik, a naopak neobsahoval studie z období pandemie onemocnění covid-19, ve kterém došlo k dalšímu masivnímu rozšíření používání zařízení s displejem/ monitorem u dětí a mládeže nejen ve volném čase, ale i v průběhu školního vyučování (3).

Školní výkon, jakožto měřitelný výsledek vzdělávací činnosti žáka, je považován za měřítko, vizitku jeho úspěšnosti ve škole. Proto je snahou rodičů a školy, i mimo přímou výuku, motivovat své děti a žáky k dosahování co nejlepších školních výkonů a vytvářet jim vhodné materiální, emoční i sociální zázemí. Vedle sociálních (podpora učitelů a spolužáků, úplnost a socioekonomický status rodin) (4) a psychických (vlastní uvědomovaný well-being a kompetence, motivace) (5) existuje řada dalších faktorů asociovaných se školním výkonem, které mohou rodiče ovlivňovat tak, aby napomohli svým dětem dosahovat co nejlepších školních výsledků. Předchozí systematický přehled (2) odhalil pozitivní vztah mezi dodržováním doporučení k  24hMB a zdravotními indikátory u dětí a mládeže (1). Existuje také asociace mezi 24hMB a školním výkonem? Může dodržování doporučení ke spánku, PA a SB přispět k lepšímu školnímu výkonu? Na tyto otázky se snaží odpovědět předložený systematický přehled, jehož cílem je zhodnotit vliv přístrojově monitorovaného 24hMB (tj. složek spánku, PA a SB) na školní výkon u 11–17letých adolescentů.

 

METODIKA

Vyhledávací strategie studií

Pro vyhledávání relevantních studií byla vybrána databáze Web of Science jakožto reprezentant nejvýznamnější databáze výzkumných publikací a citací na světě (6). Vyhledávání studií na Web of Science probíhalo hlavní autorkou ve spolupráci s další spoluautorkou studie v lednu 2026. Výběr relevantních studií probíhal na základě rozhodnutí dvou na sobě nezávislých hodnotitelek. Vyhledávání studií vycházelo z následujících skupin klíčových slov:

• educational outcomes, academic performance, academic achievement 24hour movement behaviour, sedentary behaviour, sedentary, screen time, sitting (mezi pojmy operátor OR)

• physical activity, movement behaviour (mezi pojmy operátor OR)
• sleep, sleeping behaviour, sleeping duration (mezi pojmy operátor OR)
• educational outcomes, academic performance, academic achievement (mezi pojmy operátor OR)

 

Inkluzní kritéria pro výběr dostupných relevantních studií do finálně hodnocených prací zahrnovala:

• original research nebo review publikované v angličtině mezi lety 2020–2025
• objektivní měření PA, SB a spánku
• cílová populace –⁠ zdravé děti a adolescenti ve věku 11–17 let

 

Postup výběru a zpracování studií

Z celkového souboru 2629 nalezených studií bylo odstraněno 630 duplicitních záznamů (obr. 1). Zbylé studie byly na základě analýzy názvu a abstraktu rozděleny do tří skupin (relevantní, nerelevantní a potenciálně relevantní). Do skupiny relevantních studií byly zařazeny ty, které ve svém názvu nebo abstraktu obsahovaly alespoň jedno synonymum z každé ze čtyř předem definovaných skupin klíčových slov. Za nerelevantní byly označeny studie, jež neobsahovaly žádné z požadovaných klíčových slov, případně zahrnovaly pouze jednu část, ale bylo zřejmé, že se nevěnují sledované problematice. Jako potenciálně relevantní byly vyhodnoceny studie, v nichž se vyskytovala pouze část klíčových slov a bylo proto nutné provést důkladnou analýzu jejich fulltextu. V závěrečné fázi výběru byly důsledně analyzovány fulltexty studií označených jako potenciálně relevantní a bylo rozhodnuto, zda budou zařazeny do finálního souboru studií nebo budou vyřazeny. Finální soubor studií, které splňovaly vytčená kritéria a jejichž fulltexty byly dostupné, zahrnoval 16 originálních prací a tři systematické přehledy (obr. 1).

 

Hodnocení dat ze studií

Analyzovány a hodnoceny byly vztahy mezi složkami 24hMB (spánek, PA a SB) vůči školnímu výkonu samostatně a jejich kombinace, tzn. současnému vlivu dvou složek 24hMB (spánek + PA; spánek + SB a PA + SB) nebo dokonce vlivu všech tří složek 24hMB na školní výkon současně. U složek 24hMB byla sledována doba trvání nebo hodnoceno plnění zdravotně orientovaných doporučení (1) dětí a adolescentů: PA střední až vysoké intenzity (MVPA) ≥ 60 minut denně, ≤ 2 hodiny denně rekreačního „screen time“ a spánek v rozmezí 9–11/8–10 hodin denně pro adolescenty ve věku 11–13/14–17 let. Školní výkon byl dichotomicky klasifikován na horší a lepší školní výsledek.

 

VÝSLEDKY

Do přehledové studie bylo finálně vybráno 16 originálních prací (z toho sedm z Ameriky –⁠ Brazílie, Kanada, Spojené státy americké; osm z Evropy –⁠ Anglie, Finsko, Norsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a jedna z Austrálie) a tři systematické přehledy (tab. 1). Vztahem nebo vlivem spánku (resp. PA) na školní výkon se zabývalo pět (resp. devět) originálních prací, z nichž jedna hodnotila kombinaci spánku a PA na školní výkon. Souvislost sedavého chování nebo „screen time“ na školní výkon posuzovaly dvě studie a jedna studie a tři systematické přehledy hodnotily plnění doporučení k 24hMB ve vztahu ke školnímu výkonu (tab. 1).

 

Spánek, přesněji jeho doporučovaná doba a její vztah ke školnímu výkonu, byl ze všech analyzovaných složek 24hMB nejpřesvědčivěji asociován a interpretován. Doporučovaná denní doba spánku má samostatně nebo v souvislosti s doporučovanou denní dobou PA či nenadměrným SB významně pozitivní vliv na školní výkon a naopak, kratší a nekvalitní spánek je významně negativně asociován se školním výkonem (tab. 1). Studie zabývající se vztahem PA/MVPA a školního výkonu zaujímaly nejvýraznější část systematického přehledu, avšak na rozdíl od spánku nebo SB s nejrůznorodějšími výsledky. Vztah PA/MVPA jako samostatně analyzované složky 24hMB a školního výkonu je nejednoznačný –⁠ od významně negativního, přes neutrální až po významně pozitivní. Jako součást ostatních složek 24hMB platí, že vysoká PA v kombinaci s nízkým „screen time“ nebo splnění doporučení ke všem složkám 24hMB současně má významně pozitivní souvislost se školním výkonem (tab. 1). SB bylo nejméně zastoupenou analyzovanou složkou 24hMB ve vztahu ke školnímu výkonu. Výsledky dvou studií naznačují, že nadměrné SB nebo nadměrný „screen time“ je významně negativně asociován se školním výkonem. Častěji bylo SB analyzováno jako součást adherence ke všem složkám 24hMB současně ve vztahu ke školnímu výkonu (tab. 1).

 

DISKUZE

Komplexní vnímání lidského pohybového chování nejen jako vzájemně oddělených složek PA a SB, ale jako čtyřiadvacetihodinového kontinua zahrnujícího také spánek (1), umožnilo realizovat hlubší a strukturovanější analýzy posuzující vliv 24hMB na zdraví (2) nebo na výsledky vzdělávání dětí a adolescentů (7). Předložený systematický přehled vznikl jako reakce na zjištění nežádoucího významného poklesu doby spánku ve školních i víkendových dnech u českých 11–15letých adolescentů mezi lety 2014–2022 (8), současnému nárůstu intenzivních a problematických uživatelů sociálních médií mezi týmiž adolescenty v letech 2018–2022 (3) a výzev provádět systematické přehledy studií využívajících objektivní, přístrojové monitorování 24hMB (2).

Spánek jako výrazná determinanta zdravého vývoje adolescentů prodělává v poslední dekádě výrazné změny. Mezi lety 2014–2022 došlo k významnému (p  2 hodiny rozdílu mezi průměrnou dobou spánku v mimoškolních a školních dnech) (8). Zmíněná zdravotně nežádoucí zjištění vyústila v navazující výsledek, kdy adolescenti s pozdním uléháním ke spánku ve školních/mimoškolních dnech (> 23 : 00/> 0 : 00) nebo sociálním „jet lag“ (> 2 hodiny) měli významně (p < 0,001) vyšší šanci každodenně vynechávat snídaně, každodenně pít energetické nápoje, pociťovat nižší životní spokojenost a vyšší podrážděnost než jejich 11–15letí spolužáci s dřívějším uléháním ke spánku a bez sociálního „jet lag“ (8). Z výsledků předloženého systematického přehledu logicky vyplyne, že takto narušené 24hMB logicky vyústí ve zhoršení školních výsledků nebo snížení vzdělávacích nároků na adolescenty. S průměrnou délkou spánku pouhých 7 hodin a 57 ve školních dnech se čeští adolescenti zařadili mezi adolescenty z evropských zemí Polska, Lotyšska a Estonska s nejnižší průměrnou dobou spánku (9). Avšak problematický průběh spánku (alespoň jedenkrát týdně) se netýká pouze adolescentů z východní Evropy, ale i adolescentů z Dánska, Finska, Norska a Švédska (10), tedy zemí dlouhodobě patřících mezi země s vysokou životní úrovní a zdravým životním stylem.

Na rozdíl od spánku jsou PA a SB jedincem přímo řízené složky chování ovlivnitelné kdykoliv v jejich průběhu, a proto jsou stále oprávněně předmětem četných intervenčních, deskriptivních (11) nebo komparačních studií (12). Ukazuje se, že při plnění doporučení realizovat 60 minut MVPA denně jsou čeští adolescenti srovnatelní s adolescenty z Anglie, Dánska, Estonska a Nového Zélandu a dokonce převyšují adolescenty z Austrálie, Kanady a Francie, ale zaostávají za vrstevníky z Finska, Francie, Japonska, Slovinska s celkovým umístěním na 9. až 13. místě z 57 srovnávaných zemí světa (12). Avšak při stejném srovnávání SB se čeští adolescenti umístili až na 33. až 43. místě společně s adolescenty z Brazílie, Polska, Španělska, Švédska a Spojených států amerických (12). A jedním z hlavních důvodů nadměrného SB u zmiňovaných zemí není délka školního vyučování nebo domácí příprava na něj, ale „screen time“ protahovaný až do nočních hodin, který ústí v pozdní uléhání ke spánku (13). Opět narážíme na provázanost jednotlivých složek chování člověka, protože pozdní uléhání ke spánku s nutností ranního vstávání do školy vede ke zkrácené délce spánku a jeho snížené kvalitě (13), která je nepříznivě asociována s již zmiňovaným vynecháváním snídaní, nižší spokojeností, vyšší podrážděností a každodenní konzumací energetických nápojů (8).

Komplexní posuzování 24hMB na indikátory zdraví nejen že odhalilo příznivou souvislost mezi dodržováním doporučované doby spánku, PA a nenadměrného SB a adipozitou, kondicí, kardiometabolickým, duševním, sociálním a emocionálním zdravím u adolescentů, ale vyzdvihlo vzájemnou propojenost složek chování formulováním hypotézy, že kombinovaný vliv jednotlivých složek 24hMB na indikátory zdraví jedince je větší než prostý součet účinků jejich jednotlivých složek samostatně (2). Jistou paralelu nacházíme při hodnocení kombinace dodržování všech tří složek 24hMB na školním výkon, kdy nejprůkazněji lepšího školního výkonu bylo dosahováno při splnění doporučení pro všechny tři složky chování současně než při splnění doporučení k méně složkám pohybového chování nebo nesplnění žádného z doporučení (7, 14). Přičemž je opakovaně vyzýváno, aby při analýzách dopadu lidského chování na zdraví, well-being, školní výkon a obecně kvalitu života byly sledovány všechny tři složky pohybového chování (spánek + PA + SB) dohromady ne izolovaně (2, 7, 14).

 

Silné stránky a limity studie

Silnou stránkou předloženého systematického přehledu je pečlivý výběr a analýza studií, které využívají přístrojový monitoring chování s jednoznačnou kontrolou součtu tří hlavních složek spánku, PA a SB rovnajícímu se 24 hodinám. K silné stránce lze připočíst volbu prestižní databáze výzkumných publikací pro výběr studií, které prošly kvalitním recenzním řízením. Naopak, volba jediné databáze a jediného, byť vědecky nejrozšířenějšího publikačního jazyka jsou jistými limitami studie, díky nimž nemusely být do finálně analyzovaného přehledu zahrnuty studie obsahující cenné výsledky. Navíc se pracovalo pouze s publikacemi s dostupným fulltextem tak, aby byla umožněna maximální transparentnost a snadná kontrola výsledků. Nepracovalo se s hodnocením kvality jednotlivých studií, což je však alespoň částečně ošetřeno volbou nejprestižnější publikační databáze.

 

ZÁVĚRY

• Školní výkon je významně ovlivněn 24hMB, avšak nerovnoměrně s ohledem na zastoupení jeho složek spánku, PA a SB.
• Spánek jako samostatná složka 24hMB má nejsilnější vliv na školní výkon, přesněji jeho dostatečná délka a kvalita pozitivně ovlivňuje školní výkon a příliš krátký nebo nekvalitní spánek školní výkon zhoršuje. Dostatečně dlouhá doba spánku v kombinaci s nenadměrným SB nebo doporučovanými 60 minutami MVPA denně má pozitivní vliv na školní výkon.
• PA jako samostatně analyzovaná složka 24hMB má nejednoznačný vztah ke školnímu výkonu –⁠ od významně negativního, přes neutrální až po významně pozitivní. Jako součást ostatních složek 24hMB platí, že doporučovaná denní doba 60 minut MVPA denně v kombinaci s nízkým „screen time“ nebo při splnění doporučení ke všem složkám 24hMB současně má významně pozitivní souvislost se školním výkonem.
• Nadměrné SB či nadměrný „screen time“ jsou pravděpodobně negativně asociovány se školním výkonem, avšak prozatímní nedostatek validních studií s objektivním monitorováním 24hMB s důsledným rozlišením účelu SB/ST (vzdělávání vs. zábava) neumožňuje formulovat jednoznačnější závěr.
• Ačkoliv PA a SB jako samostatné složky 24hMB mají izolovaně nejednoznačný vliv na školní výkon, ve vzájemné kombinaci a spolu se spánkem současně byl již jejich kombinovaný pozitivní vliv na školní výkon jednoznačně prokázán.

 

Poděkování

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce doc. Lukáši Cipryanovi, který mi pomohl téma práce od prvotních myšlenek upřesnit a formulovat do smysluplného cíle a zaměření, ze kterého vznikla předložená studie.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 21. listopadu 2023 (ref. číslo 102/2023).

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem 25-18101S.

 

Konflikt zájmů: žádný.