Authors: O. Teyschl 1; P. Gál 1; F. Tecl 1; J. Skotáková 2 Authors‘ workplace: Klinika gerontologická a metabolická Fakultní nemocnice UK, Hradec Králové Published in: Prakt. Lék. 1999; (9): 551-554 Category:
Dyslipoproteinémie se jako jeden z klasických rizikových faktorů aterosklerotických kardiovas-kulárních chorob uplatňuje i ve vyšším věku. Prediktivní význam zvýšených koncentrací celkové-ho cholesterolu, LDL-cholesterolu, HDL-cholesterolu, triacylglycerolů a lipoproteinu (a) jeu geriatrických jedinců zachován. Existuje několik objektivních důkazů z dodatečných analýzprospektivních klinických studií AFCAPS/TexCAPS, 4S, CARE, LIPID a WOSCOPS, které doku-mentují opodstatněnost léčby dyslipoproteinémie u nemocných vyššího věku. Doporučení k léčběnejsou jednotná, ale shodně zdůrazňují individuální přístup. Zpravidla pokračujeme v nastavenéterapii u genetických forem dyslipidémií. Kandidáty léčby jsou dále nemocní s diagnózou ische-mické choroby srdeční (ICHS) a se subklinickými formami ICHS, kde má léčba prokazatelný efektdo dvou let od zahájení a kde vede ke snížení rizika budoucí koronární příhody až o 45 %. Méněčasto budeme léčit jedince s absencí ICHS a ostatních rizikových faktorů. Základem hypolipide-mické intervence u pacientů vyššího věku je dieta. Nezapomínáme na pohybový režim. Farmako-terapie dyslipidémií je určená pro jedince s vysokým rizikem. Zahajujeme nižší dávkou obvyklefibrátů nebo statinů a monitorujeme nežádoucí účinky léčby.
Klíčová slova: Hyperlipidémie - Ischemická choroba srdeční - Ateroskleróza - Gerontologie - Stár-
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
