Klinický případ jaterního a pleuropulmonálního abscesu amébového původu u pacienta s chronickou hepatitidou B v Cotonou
Authors:
A. R. Kpossou 1; V. Zoundjiekpon 2; R. D. Prudencio 3; I. Lawani 4; R. Vignon 1; K. S. Alassan 5; J. Sehonou 1; O. Biaou 6; D. M. Zannou 3; N. Kodjoh 1
Authors‘ workplace:
Service of Gastroenterology and Hepatology, National and University Hospital Hubert-Koutoukou Maga (CNHU-HKM), Cotonou, Benin, West Africa
1; Digestive Disease Center, Vitkovice Hospital, Ostrava, Czech Republic
2; Service of Internal Medecine, CNHU-HKM, Cotonou, Benin, West Africa
3; General Surgery Unit, CHUD/OP, Porto-Novo, Benin, West Africa
4; Service of Medecine, Departmental Hospital of Borgou, Parakou, Benin, West Africa
5; Service of Radiology, CNHU-HKM, Cotonou, Benin, West Africa
6
Published in:
Gastroent Hepatol 2018; 72(4): 340-344
Category:
doi:
https://doi.org/10.14735/amgh2018340
Overview
Amébóza je třetí nejčastější parazitární příčinou úmrtí na světě. Ačkoli je endemická v horkých a vlhkých oblastech světa, zůstává kosmopolitním onemocněním. Pleuropulmonální postižení patří mezi dvě nejčastější extrainstestinální postižení amébózou po játrech. Uvádíme klinický případ amébózy s jaterním a pleuropulmonálním postižením. Diagnóza byla stanovena na základě zobrazení améb a sérologie. Zároveň byla u pacienta zjištěna pozitivita povrchového antigenu hepatitidy B. Při léčbě metronidazolem a aspiraci hnisu jehlou mělo onemocnění příznivý průběh. Asociace extraintestinální amébózy a hepatitidy B není běžná. Bylo tedy otázkou, zda je mezi onemocněními nějaká spojitost.
Klíčová slova:
jaterní a pleuropulmonální amébóza – hepatitida B – Cotonou
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Doručeno: 3. 4. 2018
Přijato: 12. 5. 2018
Sources
1. Faussart A, Danis M. Parasitoses digestives. Lambliase, taeniasis, ascaridiose, oxyurose, amibiase, hydatidose. Rev Prat 2008; 58 (1): 79–85.
2. Thellier M, Faussart A, Danis M et al. Epidémiologie mondiale des maladies parasitaires. Rev Prat 2007; (31) 2: 131–136.
3. Rachid H, Alaoui Yazidi A, Loudadssi F et al. Les atteintes pleuro-pulmonaires à Entamoeba histolytica. Rev Mal Respir 2005; 22 (6): 1035–1037. doi: 10.1019/200530172.
4. Kodjoh N, Hountondji A. Les abcès amibiens du foie à propos de 42 observations colligées dans les services médicaux du CNHU de Cotonou. Med Afr noire 1991; 38 (3): 185–190.
5. Guérin B, l’Her P, Lenègre-Thourin I et al. Aspects cliniques et thérapeutiques de l’amibiase hépatique au Cambodge. Med Trop (Mars) 1995; 55 (1): 37–40.
6. Sharma S, Singh H. Incidence of Australia angigen in hepatic amebiasis. J Assoc Physicians India 1977; 25 (7): 457–458.
7. Jain A, Kar P. HBsAg carrier with simultaneous amebic liver abscess and acute hepatitis E. Indian J Gastroenterol 1999; 18 (3): 124.
8. Kodjoh N. Situation de la lutte contre les hépatites B et C en Afrique. Med Sante Trop 2015; 25 (2): 141–144. doi: 10.1684/mst.2015.0439.
9. Koffi N, Ngom A, Kouassi B et al. Amibiase pleuropulmonaire: contribution à l’étude en zone d’endémie. Médecine et Armées 1997; 25: 473–477.
10. Dupont-Gossart AC, Delabrousse E, Bresson-Hadni S. Un abcès amibien par procuration. Gastroenterol Clin Biol 2004; 28 (11): 1142–1146.
11. Léger N, Danis M. Amibes et amibiases. Maladies infectieuses 1995.
12. Godé C, Horo K, Kouassi B et al. Aspects cliniques et thérapeutiques de l’amibiase pleuro-pulmonaire: expérience d’un service de pneumophtysiologie à Abidjan. Le Journal Africain du thorax et des vaisseaux 2010; 00: 12–17.
13. Mbaye PS, Koffi N, Camara P et al. Manifestations pleuropulmonaires de l’amibiase. Rev Pneumol Clin 1998; 54 (6): 346–352.
14. Dubut F, Benhamou D, Kouziaeff N. Infection respiratoire à Entamoeba histolytica. Rev Mal Respir 2000; 17 (4): 878–880.
15. Hugard L, Dubrous PH, Massource PL et al. Amibiase pleuropulmonaire: un diagnos-tic inattendu. Bull Soc Pathol Exot 2005; 98 (2): 89–90.
16. Shamsuzzaman SM, Hashiguchi Y. Thoracic amebiasis. Clin Chest Med 2002; 23 (2): 479–492.
17. Merens A, Rapp C, Fabre R et al. Intérêt et limites du diagnostic au laboratoire de l’amibiase en 2004. Med Trop 2005; 65 (2): 167–175.
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryArticle was published in
Gastroenterology and Hepatology
2018 Issue 4
Most read in this issue
- Mastocytární enterokolitida jako možná příčina chronického průjmového onemocnění
- Hyponatremie v souvislosti s chorobami gastrointestinálního traktu
- Metotrexát – znovu objevený lék pro Crohnovu nemoc
- Endosonograficky navigované drenážní výkony novými metalickými apozičními stenty s elektrokauterizační jednotkou (stent Hot AXIOS) – vlastní soubor 20 pacientů