Authors: J. Radvanský; M. Matouš Authors‘ workplace: Klinika tělovýchovného lékařství FNM a 2. LF UK, Praha, vedoucí prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc. Published in: Čes-slov Pediat 1999; (5): 232-236. Category:
Zátěžová funkční diagnostika slouží ve vztahu k hypertenzi jako „servisní vyšetření“. Může v této věkovékategorii pomoci rozhodování, kdy nasadit farmakologickou léčbu a jak ji modifikovat. V práci jsou diskutovánatechnická a hodnotící kritéria pro zátěžový test hypertoniků dětského a adolescentního věku. Ze srovnání vícenorem krevního tlaku (TK) měřeného při tělesné zátěži i z vlastních zkušeností vyplývá, že jeho dynamika je značnězávislá na věku a pohlaví pacienta, typu zátěžového protokolu, psychologických faktorech, pohybovém režimuminulého dne a relativní intenzitě zátěže ve vztahu k trénovanosti pacienta. Existují také teoretické předpokladypro závislost na řadě dalších faktorů, jako je například teplota v místnosti. Zátěžový test sice přináší řadutechnických i interpretačních úskalí, ale informace z něj získané nelze nahradit 24hodinovým monitorovánímkrevního tlaku.Hlavní doporučení: 1. Zátěžový TK může pomoci při rozhodování, zda nasadit farmakoterapii. 2. Interpre-tace zátěžového vyšetření vyžaduje jak zkušenosti, tak dobře uzpůsobený zátěžový protokol s dobře definovanými,nejlépe vlastními normami. 3. U pacientů s vysoce nadprůměrnou pohybovou aktivitou a hraniční reakcí TK nazátěž je vhodné zátěžový test periodicky opakovat. 4. Podstatná změna klidového TK u hypertonika s farmako-logickou léčbou je indikací k opakovanému zátěžovému vyšetření, obdobně jako změna farmakoterapie.
Klíčová slova: hypertenze dětí a adolescentů, interpretace zátěžového testu, zátěžové normy krevního tlakuu dětí a adolescentů
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
