Authors: Z. Hájek 1; B. Srp 1; R. Haddad El 1; P. Drbohlav 1; A. Pařízek 1; K. Liška 1; A. Pašková 1; J. Zvárová 2; M. Šimečková 2 Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Živný, DrSc. 1; Akademie věd České republiky, EuroMise Praha 2 Published in: Ceska Gynekol 2005; 70(1): 22-26 Category: Original Article
Cíl studie: Zhodnotit specificitu současných diagnostických metod intrapartální hypoxie plodu (kardiotokografie – CTG, fetální pulzní oxymetrie – FpO2, ST-analýza EKG).
Typ studie: Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha.
Metodika: V období duben 2003–březen 2004 byly sledovány výsledky synchronního monitorování plodu pomocí CTG, FpO2 a STAN-ST 21 u 53 rodiček s rizikovým a patologickým porodem. Zjišťovali jsme, která z metod nejlépe předpověděla proběhlou intrapartální hypoxii plodu. Pro statistické vyhodnocení (p-znaménkový test a Mc Namarův test) jsme posuzovali, zda metoda předpověděla správně nebo špatně hodnoty skóre Apgarové v 1. minutě po porodu, pH z pupečníkové arterie, hodnotu laktátu. Dále byly sledovány výsledky tří metod při poporodní depresi, zkalené až kašovité plodové vodě a jak se jednotlivé metody uplatňovaly při indikaci k ukončení porodu.
Výsledky: Ve srovnání s CTG byla statisticky významně vyšší specificita u FpO2 a STAN při hodnocení skóre Apgarové u novorozence v 1. minutě po porodu FpO2 (p=0,007) a STAN (p<0,001), při určení pH (a) z pupečníkové krve FpO2 (p=0,029) a STAN (p<0,001) a výskytu poporodní deprese novorozence ve 30.–60. minutách po porodu FpO2 (p=0,019) a STAN (p=0,0005). Změny v hladině laktátu z pupečníkové krve lépe predikoval STAN (p=0,001). FpO2 hodnotil změny stejně jako CTG. Hrozící hypoxii při silně zkalené až kašovité plodové vodě hodnotil správně pouze STAN (p=0,002). Hodnocení FpO2 nebylo statisticky významné. Mezi jednotlivými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v indikaci k operatičnímu ukončení porodu.
Závěr: Výsledky jednoznačně ukazují, že použití dalších metod diagnostiky intrapartální hypoxie plodu – fetální pulzní oxymetrie a ST-analýzy EKG plodu – upřesňují tuto diagnostiku. Zavedení těchto metod vyžaduje správnou interpretaci a snahu porodníka využívat těchto metod v klinické praxi.
Klíčová slova: kardiotokografie, fetální pulzní oxymetrie, ST-analýza EKG plodu, diagnostika intrapartální hypoxie plodu
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
