Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Kardiovaskulární rizika: Novinky
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Standardy péče
Kongresy
Další...
 

Průzkum adherence pacientů k léčbě hypertenze

Specializace: interní lékařství kardiologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Kardiovaskulární rizika

Vydáno: 3.5.2016

Průzkum adherence pacientů k léčbě hypertenze

Observační studie z USA sledovala míru adherence pacientů k léčbě antihypertenzivy a faktory, které ji ovlivňují. Zároveň zjišťovala, zda byla předepsaná léčba v souladu s vydanými doporučeními.

Průzkum byl prováděn stážisty − studenty farmacie − ve 102 lékárnách v metropolitní oblasti New York v průběhu čtyř semestrů od září 1998 do prosince 1999. Byla sledována adherence k terapii a soulad vybrané léčby s doporučeními amerického Společného národního výboru pro prevenci, odhalování, vyhodnocování a léčbu vysokého krevního tlaku (The Sixth Report of the Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure [JNC VI]).

Do studie byli zařazeni pacienti starší 18 let, kteří si v lékárnách vyzvedli předepsaná antihypertenziva. Pacienti byli požádáni o vyplnění dotazníku a zároveň jim byl změřen krevní tlak. Průzkumu se zúčastnilo celkem 821 pacientů (362 mužů a 459 žen), průměrný věk činil 62 ± 14 let. Dostatečně kontrolovaný krevní tlak mělo v době oslovení 61 % účastníků studie.

Nejpředepisovanějšími antihypertenzivy byly inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, následně diuretika, beta-blokátory a blokátory vápníkových kanálů. V průběhu studie klesala preskripce diuretik a zvyšovalo se naopak procento předepsaných antagonistů receptoru pro angiotenzin II.

Výsledky a diskuse

Výbornou adherenci k léčbě uvádělo 37 % pacientů. Nejčastějším zmiňovaným důvodem nízké adherence byla zapomnětlivost, přesvědčení, že není nutné užívat antihypertenziva pravidelně, a obava ze závislosti na lécích. Pouze 6 % pacientů ovšem uvedlo, že rozumí, proč jim bylo pro léčbu hypertenze předepsáno konkrétní antihypertenzivum. Adherence k léčbě nebyla ovlivněna typem předepsaného léčiva.

Během studie klesal soulad předepsané léčby s doporučeními JNC VI, a to z 85 % na začátku studie na 64 % u pacientů zařazených na konci studie. Nejvyšší shoda s doporučeními JNC VI byla u pacientů s prodělaným infarktem myokardu, s diabetem 1. typu s proteinurií a s levostranným srdečním selháním (82 %; 80 %; 84 %). Pokles shody předepsané léčby s doporučeními JNC VI v průběhu studie autoři vysvětlují tím, že doporučení byla publikována 2 roky před ukončením studie, a povědomí lékařů o nich tedy časem klesalo. Zároveň se na trhu objevila nová antihypertenziva ze skupiny antagonistů receptoru pro angiotenzin II, a výsledky nových klinických studií tak mohly ovlivnit rozhodování lékařů při výběru farmakoterapie.

Compliance zvolené farmakoterapie s klinickými doporučeními byla hodnocena jen na základě informací o diagnóze, jež o sobě poskytli pacienti, a které tedy nemusely být zcela přesné. Pouze 45 % nemocných znalo hodnotu svého krevního tlaku v době diagnózy hypertenze.

Jediným faktorem, který významně koreloval s vhodně vybranou léčbou, bylo dosažené vzdělání pacientů. Osoby s vyšším vzděláním mohou mít větší zájem diskutovat své onemocnění s lékařem a podílet se na výběru léčiva, což může podpořit optimální výběr antihypertenziva lékařem. Zároveň je také možné, že pacienti s vyšším dosaženým vzděláním vyplnili dotazník přesněji.

Závěr

Hypertenze je chronické onemocnění, a dostatečná dlouhodobá adherence pacientů k léčbě je proto velmi důležitá. Může být zlepšena edukací pacientů se zdůrazněním závažných následků neléčené hypertenze, která zpočátku probíhá asymptomaticky, a také dlouhodobým sledováním s pravidelnými kontrolami. Zároveň je potřeba nalézt léčebný režim, který bude pro nemocného vyhovující, ekonomický a přitom účinný.

(blu)

Zdroj: Cheng J. W., Kalis M. M., Feifer S. Patient-reported adherence to guidelines of the Sixth Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure. Pharmacotherapy 2001 Jul; 21 (7): 828−841.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,5/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Atorvastatin v primární prevenci významně snižuje kardiovaskulární riziko i u pacientů s normální nebo lehce zvýšenou výchozí hladinou celkového či LDL cholesterolu

Snížení hladiny celkového i LDL cholesterolu vede k redukci kardiovaskulárního rizika. Mezi nejčastěji užívané léky v této indikaci patří statiny. Velké multicentrické studie sledovaly, zda jejich včasné a dlouhodobé podávání může u rizikových pacientů snížit kardiovaskulární morbiditu a mortalitu i při normální nebo jen lehce zvýšené výchozí hladině celkového a LDL cholesterolu.

Léčba dyslipidemií

K velmi důležitým opatřením v prevenci kardiovaskulárních onemocnění patří léčba dyslipidemií. Pozornost je zaměřena především na hladiny celkového cholesterolu (T-c) a LDL cholesterolu (LDL-c), protože jsou ovlivnitelné změnami životního stylu a farmakoterapií a jejich snížení významně redukuje kardiovaskulární riziko.

Léčba dyslipidemií - doporučení pro praktické lékaře

Onemocnění kardiovaskulárního (KV) systému jsou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě a jejich příčiny jsou multifaktoriální. Některé rizikové faktory KV onemocnění není možné ovlivnit (mužské pohlaví, věk), jiné však ovlivnit či zcela odstranit lze (kouření, stravovací návyky, nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemie). Mezi integrální součásti prevence KV onemocnění by měly patřit i vyhledávání a léčba dyslipidemií.



Všechny novinky