-
Medical journals
- Career
Pravidla pro dny nemoci (SAMI DOMA) v kontextu chronické medikace
Authors: Kateřina Langmaierová 1; Olga Nedopílková 2; Petra Šubrtová 3; Petr Grenar 4,5; Jiří Nový 4,6; Dan Rakušan 7; Petra Rozsívalová 3,8
Authors‘ workplace: Oddělení klinické farmacie, Krajská zdravotní, a. s. – pracoviště Ústí nad Labem a Teplice 1; Oddělení klinické farmacie, lékárna FN Ostrava 2; Oddělení klinické farmacie, Nemocniční lékárna FN Hradec Králové 3; Klinika urgentní medicíny LF UK a FN Hradec Králové 4; Katedra vojenské vnitřní medicíny a vojenské hygieny VLF UO v Hradci Králové 5; Chirurgická klinika LF UK a FN Hradec Králové 6; Interní klinika 3. LF UK a FTN, Praha 7; Katedra sociální a klinické farmacie FaF UK v Hradci Králové 8
Published in: Čas. Lék. čes. 2026; 165: 11-15
Category: Review Article
Overview
Polékové komplikace během akutních interkurentních onemocnění představují významný klinický problém, zejména u multimorbidních pacientů. Koncept Sick Day Rules – SAMI DOMA poskytuje jednoduchý a efektivní návod pro zdravotníky pro bezpečné dočasné pozastavení užívání léčiv ovlivňujících renální hemodynamiku, glykémii nebo acidobazickou rovnováhu. Řadu běžně užívaných a rizikových lékových skupin, konkrétně statiny, antikoagulancia a metotrexát, však nelze do těchto zjednodušených doporučení zahrnout, protože jejich management vyžaduje individuální klinické posouzení.
Tento článek shrnuje farmakologické a klinické důvody proč tyto léky nejsou součástí konceptu SAMI DOMA a nabízí argumentační rámec pro rozhodování v klinické praxi, s cílem minimalizovat rizika plynoucí jak z ponechání, tak z neadekvátního přerušení léčby.
Klíčová slova:
warfarin – statiny – metotrexát – DOACs – Sick Day Rules – polékové komplikace
ÚVOD
Polékové komplikace, zejména v kontextu akutních interkurentních onemocnění, představují závažný a narůstající klinický problém a farmakoekonomickou zátěž, jejíž význam roste s vyšší nemocností starší populace. Studie ukazují, že prehospitalizačně rozvinuté akutní poškození ledvin (AKI) se vyskytuje u významného podílu pacientů přicházejících na urgentní příjem (1). Zároveň velká část pacientů užívá léčiva, která mohou v podmínkách dehydratace zhoršit renální funkce (1, 2). Tyto studie ukazují na potřebu systematických, srozumitelných a bezpečných preventivních strategií.
V souladu s globální iniciativou Choosing Wisely (CHW), jejímž hlavním cílem je ochrana pacienta před důsledky nadměrné diagnostiky a léčby, vznikla spolupráce s pracovní skupinou CHW České internistické společnosti ČLS JEP (ČIS) a pracovní skupinou CHW České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP (ČOSKF), jejímž klíčovým výstupem je koncept Sick Day Rules – pravidel pro dny nemoci (3).
Cílem tohoto článku je definovat rozsah a limity českého konceptu Sick Day Rules – SAMI DOMA.
KONCEPT SAMI DOMA
Význam a účel standardizovaných pacientských doporučení
Strategická hodnota standardizovaných doporučení pro dočasné přerušení léčiv ve dnech nemoci vypracovaných ČOSKF v rámci kampaně CHW spočívá v možnosti předcházet nejčastějším a klinicky závažným polékovým komplikacím. Cílem je poskytnout jednoduchý, zapamatovatelný a bezpečný návod pro stavy spojené s rizikem dehydratace a sníženého perorálního příjmu, jako jsou horečnaté infekce, zvracení nebo průjem. Koncept SAMI DOMA zahrnuje léčiva, jejichž dočasné přerušení na 24–48 hodin je ve většině případů považováno za bezpečné a přináší jednoznačný benefit v prevenci AKI a hypoglykémie (3).
Farmakologický mechanismus rizika
Společným mechanismem rizika všech lékových skupin zahrnutých v tomto konceptu je alterace renální hemodynamiky a homeostázy glukózy. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a sartany snižují intraglomerulární tlak dilatací vas efferens, zatímco nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs) způsobují konstrikci vas afferens. Diuretika a inhibitory sodíko‑glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny) dále prohlubují volumovou depleci. Metformin se může při zhoršení renálních funkcí nebezpečně kumulovat a zvýšit tak riziko rozvoje laktátové acidózy. Deriváty sulfonylurey zvyšují riziko hypoglykémie při sníženém příjmu potravy. Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) mohou ovlivnit kromě glykémie i motilitu (GIT), což u akutních onemocnění (zvracení, průjem a z toho vyplývající snížený příjem potravy) nemusí být žádoucí (4). Přehled rizikových skupin shrnuje tab. 1.
Akronym a zařazené lékové skupiny
Akronym SAMI DOMA zahrnuje následující lékové skupiny (3):
S – sartany (např. telmisartan, valsartan, kandesartan)
A – ACEi (např. perindopril, ramipril, enalapril)M – metforminI – NSAIDs (např. diklofenak, naproxen, nimesulid)D – diuretika (např. furosemid, hydrochlorothiazid, indapamid)O – glifloziny (SGLT2i; např. dapagliflozin, empagliflozin)M – deriváty sulfonylmočoviny (např. glimepirid, gliklazid)A – agonisté receptoru pro GLP-1 (např. liraglutid, semaglutid)Tab. 1 Přehled léčiv zahrnutých do konceptu SAMI DOMA (3, 4)
Limity konceptu SAMI DOMAZatímco koncept SAMI DOMA se snaží efektivně a bezpečně pokrýt nejčastější rizika spojená s hemodynamikou ledvin a glykémií, existují další lékové skupiny s vysokým rizikem polékových komplikací v kontextu akutních interkurentních onemocnění, jejichž management je podstatně komplexnější a vyžaduje individualizovaný přístup.
LÉČIVA VYŽADUJÍCÍ INDIVIDUÁLNÍ MANAGEMENT: PROČ NEJSOU SOUČÁSTÍ SAMI DOMA?
Zatímco u léků v SAMI DOMA je možné s vysokou mírou bezpečnosti formulovat jednoduchá pravidla pro pacientský self-management v domácím prostředí (ideálně po předchozí edukaci lékařem či farmaceutem), u následujících skupin může riziko plynoucí z nekontrolovaného, paušálního vysazení převýšit riziko spojené s jejich ponecháním. Patří sem zejména statiny, antikoagulancia a metotrexát, u kterých je nezbytné individuální posouzení ošetřujícím lékařem.
Statiny
Na rozdíl od léčiv zahrnutých v SAMI DOMA, která představují přímé a předvídatelné riziko pro renální hemodynamiku, jsou rizika spojená se statiny podmíněná konkrétními interakcemi a klinickým kontextem. Primárním důvodem pro opatrnost u statinů během akutního onemocnění není jejich přímá nefrotoxicita, ale riziko myopatie, které může progredovat až do život ohrožující rhabdomyolýzy. Toto riziko je však podmíněno specifickými okolnosti a není relevantní např. pro běžnou nekomplikovanou virózu. Klíčovými faktory jsou těžká dehydratace, a především kritické lékové interakce na úrovni cytochromu P450, zejména izoenzymu CYP3A4. Silné enzymové inhibitory, jako jsou klaritromycin a erytromycin (používaný pouze ve specifických situacích), mohou zvýšit plazmatické koncentrace atorvastatinu o 400–500 % a simvastatinu až o 800–1000 % (5). Výrazné zvýšení plochy pod křivkou (AUC) závislosti koncentrace léčiva v plazmě jako funkce času po podání vystavuje pacienta toxickým dávkám statinu s rizikem rozvoje myopatie až rhabdomyolýzy. Je nutné poznamenat, že simvastatin, který je z hlediska interakcí rizikový, je již v klinické praxi používán ve významně menší míře.
Naopak statiny, které nejsou primárně metabolizovány přes CYP3A4 (např. rosuvastatin), jsou z tohoto pohledu bezpečnější (5). Atorvastatin je vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem u pacientů s preexistující renální insuficiencí spolehlivější (5). Souhrn doporučení k této skupině léčiv prezentuje tab. 2.
Tab. 2 Statiny – doporučení při akutním onemocnění (5–7)
Antikoagulancia – odlišný přístup k warfarinu a přímým antikoagulanciímWarfarin
Warfarin inhibuje syntézu vitamin K‑dependentních koagulačních faktorů II, VII, IX a X a současně i přirozených inhibitorů koagulace, proteinů C a S. Dlouhý biologický poločas eliminace, zejména faktoru II (protrombinu), který se pohybuje přibližně mezi 60 a72 hodinami, vede k tomu, že antikoagulační účinek warfarinu přetrvává ještě několik dní po ukončení jeho podávání. Během akutního onemocnění dochází k destabilizaci INR a zvýšenému riziku krvácení vlivem sníženého příjmu vitaminu K, průjmu se ztrátou střevní mikroflóry produkující vitamin K. Pacient je vystaven i riziku lékových interakcí s antibiotiky (např. kotrimoxazol, metronidazol, makrolidy) či analgetiky/antipyretiky (NSAIDs, paracetamol > 2 g několik dní za sebou) (8, 9). Krátkodobé přerušení léčby (například během 2–3denní gastroenteritidy) proto nevede k rychlému odeznění antikoagulace a nemůže být chápáno jako spolehlivý způsob, jak akutně snížit riziko krvácení. Naopak, rozkolísání léčby může vést k nežádoucím výkyvům INR a zhoršit kontrolu antikoagulace.
Rozhodnutí o dočasném vysazení warfarinu, úpravě dávky nebo nutnosti překlenovací terapie nízkomolekulárním heparinem musí být vždy individuální, s ohledem na trombotické a krvácivé riziko, komorbidity a – pokud je to možné – s laboratorní kontrolou INR. U méně závažných interkurentních onemocnění se léčba obvykle nepřerušuje, pacient by měl ihned po odeznění onemocnění navštívit lékaře ke kontrole INR a případné úpravě dávky. Souhrn rizikových momentů terapie shrnuje tab. 3.
Tab. 3 Warfarin – faktory ovlivňující INR při akutním onemocnění (8, 9)Přímá perorální antikoagulancia
Na rozdíl od warfarinu mají přímá perorální antikoagulancia (DOACs) krátký biologický poločas (tab. 4), což umožňuje jejich relativně rychlé vysazení i obnovení účinku. Hlavním rizikem je zde kumulace léčiva při zhoršení renálních funkcí, a z toho vyplývající vyšší riziko krvácivých komplikací. Míra rizika se liší podle podílu renální clearance léčiva (tab. 4). Při poklesu glomerulární filtrace hrozí významná kumulace zejména u dabigatranu, jelikož jeho systémová expozice může velmi významně vzrůst (10). Dalším faktorem jsou interakce na úrovni P-glykoproteinu, které mohou rovněž ovlivnit expozici (11). Míru zvýšení antikoagulačního účinku je obtížné odhadnout jak vzhledem k vysazení, tak i vzhledem k včasnému návratu antikoagulancií do medikace.
Rozhodnutí o přerušení podávání DOACs musí být individuální a zohlednit indikaci (prevence cévní mozkové příhody u fibrilace síní vs. léčba plicní embolie), aktuální renální funkce, riziko krvácení a typ interkurentního onemocnění. Paušální doporučení je zde nemožné a nebezpečné. Tyto stavy vyžadují jednoznačně konzultaci s ošetřujícím lékařem a není možné je svěřit jednoduše do rukou pacienta.
Tab. 4 DOACs – podíl renální clearance a riziko akumulace (12–14)
Metotrexát (MTX)Management metotrexátu, i v nízkých dávkách používaných v revmatologii či dermatologii, je úkolem specialistů, protože jeho toxicita je podmíněna sníženou eliminací i závažnými lékovými interakcemi. Každý pacient i jeho praktický lékař by měl od specialisty předepisujícího MTX obdržet doporučení, kdy je indikováno přerušení léčby. Jiný postup bude volen u běžné nekomplikované virózy a jinak bude postupováno u závažnějších stavů.
Praktický postup při léčbě nízkodávkovým MTX:
- Kdy MTX vysadit: závažná bakteriální infekce, horečka > 38 °C, hospitalizace – konzultovat se specialistou.
- Kdy v terapii pokračovat: mírná virová onemocnění bez horečky, vždy po konzultaci se specialistou (15, 16).
Souhrn doporučení uvádí tab. 5.
Mechanismus vzniku interakcí MTX s ostatními léčivy zahrnuje kompetici o tubulární sekreci, inhibici dihydrofolátreduktázy (např. trimetoprim) a dále vytěsnění MTX z vazby na plazmatické bílkoviny (16). Tyto interakce mohou vést k těžké myelosupresi a bohužel jsou popsány i fatální případy (14). Vliv infekce na léčbu nízkodávkovým MTX u pacientů s revmatoidní artritidou shrnuje systematická rešerše a metaanalýza (15).
Tab. 5 Metotrexát – situace vyžadující úpravu léčby (15–18)
Proč statiny, antikoagulancia a MTX nepatří do SAMI DOMALéčiva uvedená v tab. 6 svým nejednotným managementem ve dnech nemoci nezapadají do konceptu SAMI DOMA, který má být jednoduchý, bezpečný a použitelný například praktickými lékaři pro širokou skupinu pacientů. Individuální posouzení pro případné přerušení léčby statiny, antikoagulancii nebo MTX pak přímo odporuje původní myšlence konceptu SAMI DOMA.
Tab. 6 Lékové skupiny nevhodné pro jednoduchá Sick Day Rules
ROLE KLINICKÉHO FARMACEUTA A MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCERole klinického farmaceuta a úzká mezioborová spolupráce s praktickými lékaři, internisty, kardiology, revmatology a farmaceuty je v situacích dočasného přerušování léčby při akutním onemocnění klíčová. Komplexní analýza rizik a přínosů, individualizace terapie a zajištění kontinuity péče prokazatelně zvyšují bezpečnost pacientů a snižují incidenci preventabilních polékových komplikací (19).
ZÁVĚR
Pro klinickou praxi je zásadní rozlišit mezi jednoduchými, pro pacienta bezpečnými pravidly a komplexním managementem léčiv, který vyžaduje odborný klinický úsudek. SAMI DOMA je efektivní nástroj, ale jeho působnost je omezena na léky primárně ovlivňující renální hemodynamiku a glykémii. Statiny, antikoagulancia a metotrexát vyžadují individuální posouzení založené na znalosti jejich farmakokinetiky, farmakodynamiky, potenciálních interakcí a klinického stavu pacienta. Jejich zařazení do zjednodušených pacientských doporučení Sick Day Rules by bylo spojeno s nepřijatelným rizikem tromboembolických komplikací, krvácení nebo lékové toxicity.
Čestné prohlášení
Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.
Poděkování
PharmDr. Petra Rozsívalová byla podpořena grantem Univerzity Karlovy SVV 260 785.
Poděkování patří všem členům pracovní skupiny Choosing Wisely při ČOSKF, kteří se podíleli na konceptu SAMI DOMA.
Seznam použitých zkratek
ACE angiotenzin konvertující enzym
ACEi inhibitory ACEAKI akutní poškození ledvinATB antibiotikumAUC plocha pod křivkouCHW Choosing WiselyDHFR dihydrofolátreduktázaDOACs přímá perorální antikoagulanciaGLP-1RA agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1INR international normalized ratioMTX metotrexátNSAIDs nesteroidní protizánětlivá léčivaPCI perkutánní koronární intervenceSGLT2i inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (glifloziny)Adresa pro korespondenci:
PharmDr. Kateřina Langmaierová
Oddělení klinické farmacie KZ, a. s.Sociální péče 3316/12a, 400 01 Ústí nad LabemTel.: 704 873 941e-mail: katerina.langmaierova@kzcr.eu
Sources
- Ehmann MR, Klein EY, Zhao X et al. Epidemiology and clinical outcomes of community-acquired acute kidney injury in the emergency department. Am J Kidney Dis 2024; 83 : 762–771.
- Duong H, Tesfaye W, Van C et al. Hospitalisation due to community-acquired acute kidney injury and the role of medications: a retrospective audit. J Clin Med 2023; 12 : 3347.
- Rozsívalová P, Šubrtová P, Russ K et al. Choosing Wisely v praxi: jak Sick Day Rules pomáhají předejít polékovým komplikacím. Čes Slov Farm 2025; 74 : 244–251.
- Watson KE, Dhaliwal K, Robertshaw S et al. Consensus recommendations for sick day medication guidance for people with diabetes, kidney, or cardiovascular disease: A Modified Delphi Process. Am J Kidney Dis 2023; 81 : 564–574.
- Verdoodt A, Honore PM, Jacobs R et al. Do statins induce or protect from acute kidney injury and chronic kidney disease: an update review in 2018. J Transl Int Med 2018; 6 : 21–25.
- Newman CB, Preiss D, Tobert JA et al. Statin safety and associated adverse events: a scientific statement from the American Heart Association. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2019; 39(2): e38–e81.
- Bielecka-Dabrowa A, Bytyçi I, Von Haehling S et al. Association of statin use and clinical outcomes in heart failure patients: a systematic review and meta-analysis. Lipids Health Dis 2019; 18 : 188.
- Schmidt M, Johansen MB. The impact of acute diarrhea on the coagulation status of patients with vitamin K antagonists. Sci Rep 2021; 11 : 11677.
- Smith JK, Aljazairi A, Fuller SH. INR elevation associated with diarrhea in a patient receiving warfarin. Ann Pharmacother 1999; 33 : 301–304.
- Knauf F, Chaknos CM, Berns JS, Perazella MA. Dabigatran and kidney disease: a bad combination. Clin J Am Soc Nephrol 2013; 8 : 1591–1597.
- Reilly PA, Lehr T, Haertter S et al. The effect of dabigatran plasma concentrations and patient characteristics on the frequency of ischemic stroke and major bleeding in atrial fibrillation patients: the RE-LY Trial (Randomized Evaluation of Long-Term Anticoagulation Therapy). J Am Coll Cardiol 2014; 63 : 321–328.
- Salbach C, Milles BR, Hund H et al. Effect of impaired kidney function on outcomes and treatment effects of oral anticoagulant regimes in patients with atrial fibrillation in a real-world registry. PLoS One 2024; 19: e0310838.
- Kvasnička T. Antikoagulační terapie. Med Praxi 2023; 20 : 282–290.
- Gueta I, Schacham YN, Markovits N et al. Uninterrupted direct oral anticoagulant treatment during acute illness: impact on clinical outcomes. Thromb Res 2020; 196 : 457–462.
- Park JK, Kim MJ, Choi Y et al. Effect of short-term methotrexate discontinuation on rheumatoid arthritis disease activity: post-hoc analysis of two randomized trials. Clin Rheumatol 2020; 39 : 375–379.
- Honma T, Onda K, Masuyama K. Drug-drug interaction assessment based on a large-scale spontaneous reporting system for hepato - and renal-toxicity, and thrombocytopenia with concomitant low-dose methotrexate and analgesics use. BMC Pharmacol Toxicol 2024; 25 : 13.
- Cudmore J, Seftel M, Sisler J, Zarychanski R. Methotrexate and trimethoprim-sulfamethoxazole: toxicity from this combination continues to occur. Can Fam Physician 2014; 60 : 53–36.
- Thomas MH, Gutterman LA. Methotrexate toxicity in a patient receiving trimethoprim-sulfamethoxazole. J Rheumatol 1986; 13 : 440–441.
- Rychlíčková J, Šaloun J, Gregorová J. Evaluation of clinical pharmacists' interventions in the Czech Republic. Pharmacotherapy 16; 36 : 766–773.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist
Article was published inJournal of Czech Physicians
-
All articles in this issue
- ÚVODEM
- Iatrogenní sexuální dysfunkce u mužů – praktický algoritmus pro ambulantní praxi a farmakologický kontext
- Dysphoric milk ejection reflex – opomíjený syndrom postihující až každou pátou kojící ženu
- Virtuální realita jako terapeutický nástroj v moderním zdravotnictví
- Zakotvení duchovní péče ve zdravotnictví v zákoně č. 290/2025 Sb. – obsah a význam právní úpravy
- Redaktoři Časopisu lékařů českých od roku 1862 do současnosti
- Jazykovědné dilema lékařů(v) českých
- Eduard Albert a Albertov. Ke 185. výročí narození zakladatele moderní chirurgie
- MUDr. Vavřinec Pospíšil – první český otorinolaryngolog v Olomouci
- Zemřel profesor Jan Petrášek, dlouholetý redaktor ČLČ
- K nedožitým devadesátinám profesora Josefa Marka
- Vedoucí redaktor ČLČ sedmdesátníkem
- Den seniorů ČLS JEP
- Pravidla pro dny nemoci (SAMI DOMA) v kontextu chronické medikace
- Journal of Czech Physicians
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue- Eduard Albert a Albertov. Ke 185. výročí narození zakladatele moderní chirurgie
- Virtuální realita jako terapeutický nástroj v moderním zdravotnictví
- Iatrogenní sexuální dysfunkce u mužů – praktický algoritmus pro ambulantní praxi a farmakologický kontext
- Pravidla pro dny nemoci (SAMI DOMA) v kontextu chronické medikace
Login#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Forgotten passwordEnter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
- Career