Authors: Marek Broul 1-3; Aneta Hujová 3; Kateřina Langmaierová 4; Michaela Liegertová 5 Authors‘ workplace: Sexuologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 1; Urologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Litoměřice, o. z. 2; Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem 3; Oddělení klinické farmacie, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 4; Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem 5 Published in: Čas. Lék. čes. 2026; 165: 3-6 Category: Review Article
Sexuální dysfunkce vyvolané léčivy (iatrogenní sexuální dysfunkce) patří k nejčastějším, nejméně hlášeným a současně klinicky nejvýznamnějším nežádoucím účinkům dlouhodobé farmakoterapie u mužů. V praxi se typicky manifestují jako snížení libida, erektilní dysfunkce (ED), ejakulační poruchy, porucha orgasmu nebo kombinace více fenotypů, přičemž časová vazba na zahájení či titraci léčby může být nenápadná.
Cílem článku je nabídnout pragmatický, implementovatelný algoritmus pro ambulantního lékaře, který propojuje sexuologické vyšetření se základní farmakologickou analýzou (pravděpodobnost lékové příčiny, dávková závislost, interakce, možnost substituce) a s doporučenými intervencemi včetně bezpečného využití inhibitorů fosfodiesterázy typu 5 (PDE5i) u ED.
antidepresiva – antipsychotika – erektilní dysfunkce – nežádoucí účinky léčiv – iatrogenní sexuální dysfunkce – poruchy ejakulace
Sexuální funkce je výsledkem souhry neurobiologických, endokrinních, vaskulárních a psychosociálních determinant. Z tohoto důvodu mohou léčiva narušovat jednotlivé komponenty sexuální odpovědi různými mechanismy (centrální serotonergní účinek, dopaminergní blokáda s hyperprolaktinémií, antiandrogenní působení, negativní vliv na endoteliální funkci či sedace) (8–10). V klinické praxi je zásadní rozlišit, zda se jedná o primární sexuální dysfunkci, komorbiditami podmíněnou dysfunkci, nebo o dysfunkci indukovanou či potencovanou léčbou. Přesná identifikace lékového podílu je důležitá nejen pro kvalitu života, ale i pro adherenci k léčbě a důvěru pacienta v terapeutický plán (9, 12).
Sexuální nežádoucí účinky patří mezi klíčové faktory, které snižují spokojenost pacienta s léčbou a mohou vést k omezení adherence nebo k předčasnému ukončení terapie. Vzhledem k tomu, že pacienti tyto obtíže často spontánně neotevírají, je v ambulantní praxi vhodné aktivní, citlivé dotazování a základní dokumentace sexuální funkce před nasazením a po titraci rizikových léčiv.
Text vychází z cílené narativní rešerše doporučení a klíčových přehledových prací a metaanalýz se zaměřením na: (i) doporučenou léčbu erektilní dysfunkce; (ii) řízení sexuálních nežádoucích účinků antidepresiv; (iii) zvládání antipsychotiky indukované hyperprolaktinémie a souvisejících sexuálních dysfunkcí; (iv) bezpečnostní signály a regulační varování související s perzistující sexuální dysfunkcí a (v) opioidní endokrinopatii (OPIAD).
Vyhledávání bylo provedeno v databázích PubMed a Cochrane Library, v doporučených postupech Evropské urologické asociace (EAU) a v regulačních dokumentech Evropské lékové agentury (EMA) a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Preferovány byly systematické přehledy, metaanalýzy a aktuální doporučení. Poslední aktualizace rešerše: leden 2026.
Nejčastěji je spojeno s centrální serotonergní modulací (SSRI/SNRI), sedací, depresí/úzkostí nebo s hypogonadismem. U mužů na dlouhodobé opioidní léčbě je nutné myslet na opioidně asociovanou androgenní deficienci (OPIAD) s nízkými gonadotropiny a testosteronem, která se může projevit snížením libida, únavou a poruchou erekce (7).
Erektilní dysfunkce (ED) může být důsledkem komorbidit (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění), psychosociálních faktorů i farmakoterapie. Inhibitory PDE5 představují podle doporučení EAU farmakologickou léčbu první volby u ED; tadalafil lze podávat i v režimu 5 mg 1× denně (1). Nově vzniklá porucha erekce může být současně časným markerem endoteliální dysfunkce a kardiovaskulárního rizika; u pacientů bez známého kardiovaskulárního onemocnění je proto vhodné zvážit základní rizikovou stratifikaci a cílené dovyšetření rizikových faktorů.
Erektilní dysfunkce je v metaanalýzách asociována se zvýšeným rizikem budoucích kardiovaskulárních příhod, a proto má smysl vnímat nově vzniklou ED jako risk-enhancing signál a provést alespoň základní kardiometabolickou stratifikaci rizika (TK, glykémie/lipidy, kouření, obezita) a podle nálezu indikovat další dovyšetření (16). Doporučení Princeton IV (2023) zdůrazňují posouzení kardiovaskulární stability před zahájením sexuální aktivity a léčby PDE5i; u pacientů s nestabilním kardiálním stavem je na místě nejprve kardiologická stabilizace a teprve poté sexuální rehabilitace (17). Při preskripci inhibitorů fosfodiesterázy typu 5 je nezbytné vyloučit současnou nitrátovou léčbu (kontraindikace) a zohlednit další kardiální rizika a interakce.
Ejakulační dysfunkce je typická pro α1-adrenergní blokátory (např. tamsulosin, silodosin) a u serotonergních antidepresiv. V doporučeních EAU pro symptomy dolních močových cest (LUTS) / benigní hyperplazii prostaty (BPH) je uváděno, že α1-blokátory nepoškozují libido ani erektilní funkci, ale mohou vyvolat abnormální ejakulaci a že ejakulační dysfunkce je významně častější u selektivních α1-blokátorů (zejména tamsulosin, silodosin); sexuálně aktivní pacienti mají být o tomto riziku poučeni (2).
Inhibitory SSRI/SNRI mohou vyvolat nebo zhoršit pokles libida, anorgasmii a erektilní dysfunkci. Klinicky významné je, že evropský regulační orgán – Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik (PRAC) Evropské lékové agentury (EMA) – doporučil doplnit do informací o přípravku upozornění, že u části pacientů mohou příznaky sexuální dysfunkce přetrvávat i po ukončení léčby (4). Podobný důraz na informovaný souhlas a hlášení případů přetrvávajících symptomů po ukončení terapie přijaly i další regulační autority, které aktualizovaly bezpečnostní komunikace a příbalové informace u SSRI/SNRI (18).
Možnosti intervence zahrnují snížení dávky (při zachování účinnosti), změnu antidepresiva na přípravek s příznivějším sexuálním profilem (např. bupropion či mirtazapin) a u ED symptomatickou léčbu PDE5i. Cochraneovský přehled shrnuje randomizované studie strategií pro zvládání sexuální dysfunkce indukované antidepresivy (3).
Sexuální dysfunkce u antipsychotik je častá a u části pacientů se mechanisticky uplatňuje hyperprolaktinémie, zejména u přípravků s vyšší prolaktinogenní potencí (např. risperidon, paliperidon, amisulprid) (8, 9). Z hlediska klinického postupu jsou jako účinné strategie uváděny snížení dávky, přechod na prolaktin šetřící antipsychotikum a augmentace aripiprazolem; u dopaminergních agonistů je nutná opatrnost pro riziko psychiatrické destabilizace (8, 9, 13).
Léčiva ze skupiny α1-blokátorů mohou významně zvyšovat riziko ejakulačních poruch, a proto má být pacient o této možnosti před zahájením léčby poučen (2). U 5α-reduktázových inhibitorů (finasterid, dutasterid) je v přehledech popisován vyšší výskyt poklesu libida, erektilní dysfunkce a ejakulačních poruch; v českém prostředí byla publikována bezpečnostní informace zdůrazňující i možné poruchy sexuálních funkcí a změny nálady (5, 11).
Hypertenze sama může být rizikovým faktorem erektilní dysfunkce (ED) a některá antihypertenziva mohou sexuální funkce dále zhoršovat. V přehledu literatury jsou jako problematičtější uváděna diuretika a část beta-blokátorů, zatímco nebivolol může mít příznivější profil z hlediska erektilní funkce (10).
Dlouhodobá opioidní léčba je spojena s opioidně asociovanou androgenní deficiencí (OPIAD), která se typicky projevuje poklesem libida, erektilní dysfunkcí, únavou a depresivní symptomatikou; jde o stav, který bývá poddiagnostikován a vyžaduje aktivní vyhledávání při chronickém podávání opioidů (7).
Níže uvedený algoritmus je koncipován jako praktická struktura ve formě kontrolního seznamu. Je určen pro situace, kdy pacient udává vznik nebo zhoršení sexuálních obtíží v průběhu farmakoterapie.
1A) Určete dominantní fenotyp: libido/erekce/ejakulace/orgasmus (může být kombinace).
1B) Zjistěte dopad na kvalitu života a vztah (0–10), motivaci k léčbě a očekávání.
1C) Objektivizujte dotazníkem, pokud je čas: IIEF-5 nebo IIEF (6, 14).
2A) Načasování: Kdy přesně obtíže začaly (dny – týdny – měsíce) ve vztahu k zahájení podávání léku / navýšení dávky / změně přípravku? Pro strukturované posouzení pravděpodobnosti nežádoucího účinku lze v praxi využít i jednoduché kauzální skórování (např. Naranjo) (15).
2B) Dávková závislost: Zhoršuje se problém s vyšší dávkou nebo po přidání dalšího léku?
2C) Ukončení a znovuzahájení terapie daným léčivým přípravkem (pokud je to bezpečné): Dojde ke zlepšení po snížení dávky léku nebo ukončení jeho podávání? Dojde k návratu obtíží po opětovném zahájení terapie?
3A) Základní komorbidity: diabetes mellitus, dyslipidémie, obezita, kardiovaskulární onemocnění, spánková apnoe, deprese/úzkost, LUTS.
3B) Léková anamnéza včetně volně prodejných léčivých přípravků (OTC) a doplňků: antidepresiva, antipsychotika, antihypertenziva, 5-ARI, opioidy, antiandrogeny.
3C) Varovné příznaky: bolesti na hrudi při námaze, recentní infarkt myokardu (IM) / CMP, nestabilní angina pectoris, synkopy, neurologický deficit, rychlý nástup anejakulace s bolestí.
3D) U SSRI/SNRI informujte i o možnosti přetrvávání symptomů po ukončení léčby (pokud relevantní) (4).
4A) Fyzikální vyšetření dle fenotypu: index tělesné jhmotnosti (BMI), TK, sekundární pohlavní znaky, gynekomastie, varlata, penilní nález, prostata dle potřeby.
4B) Laboratoř (indikovaně): ranní celková koncentrace testosteronu (opakovaně při hraničních hodnotách), prolaktin, koncentrace tyreotropního hormonu (TSH); u ED i glykémie/lipidy.
4C) Při léčbě opioidy vždy myslete na OPIAD (nízké gonadotropiny, nízký testosteron) (7).
4D) Při léčbě antipsychotiky při sexuálních potížích zvažte koncentraci prolaktinu a klinické projevy hypogonadismu (8).
5A) Minimalizace škody: pokud je lék vitálně důležitý, preferujte symptomatickou léčbu a/nebo konzultaci specialisty místo unáhleného vysazení.
5B) Dávková redukce (pokud dovolí účinnost): u SSRI/SNRI nebo antipsychotik někdy vede ke zlepšení sexuálních nežádoucích účinků (NÚ).
5C) Změna na přípravek s příznivějším sexuálním profilem (po domluvě s preskribujícím specialistou):
5D) Symptomatická léčba (nejčastěji ED): PDE5i dle kontraindikací a edukace o správném užití (1).
5E) Kontrola interakcí a kontraindikací: nitrátová terapie, nestabilní kardiální stav, rizikové kombinace; v pochybnostech konzultujte kardiologa.
6A) Nastavte kontrolu za 4–8 týdnů po změně léčby; sledujte změnu symptomů (škála 0–10), vyhodnoťte dotazník IIEF-5 a adherenci.
6B) Pokud se stav nelepší: zvažte kombinovaný organický a psychogenní podíl, odeslání na sexuologii/urologii, případně na psychoterapii.
Iatrogenní sexuální dysfunkce je typicky multifaktoriální. Zvláště u pacientů s depresí, kardiometabolickými komorbiditami a LUTS je časté, že léčivo působí jako spouštěcí nebo zesilující faktor již existujícího rizikového profilu. Pragmatickým cílem ambulantní praxe není absolutní jistota kauzality, ale dosažení klinicky smysluplného zlepšení při zachování účinnosti základní léčby (1, 10).
Regulační upozornění EMA/PRAC na možnost dlouhodobě přetrvávající sexuální dysfunkce po vysazení SSRI/SNRI má význam pro informovaný souhlas a realistické nastavování očekávání, zejména u pacientů s dříve bezproblémovou sexuální funkcí a s těsnou časovou vazbou na léčbu (4).
Systematické dotazování na sexuální funkce a jednoduchý, opakovatelný algoritmus významně zvyšují šanci odhalit lékový podíl na sexuálních obtížích. V praxi se osvědčuje kombinace: (i) jasné fenotypizace potíží, (ii) časové a dávkové analýzy farmakoterapie, (iii) cíleného laboratorního vyšetření u suspektních stavů (OPIAD, hyperprolaktinémie) a (iv) racionální farmakologické intervence včetně bezpečného využití inhibitorů PDE5. Klíčová je interdisciplinární spolupráce se psychiatry, endokrinology a kardiology.
Čestné prohlášení
Autoři prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM
1. Salonia A, Capogrosso P, Boeri L et al. European Association of Urology Guidelines on male sexual and reproductive Health: 2025 update on male hypogonadism, erectile dysfunction, premature ejaculation, and Peyronie’s disease. Eur Urol 2025; 88 : 76–102.
2. Gravas S, Gacci M, Gratzke C et al. Summary paper on the 2023 European Association of Urology guidelines on the management of non‑neurogenic male LUTS. Eur Urol 2023; 84 : 207–222.
3. Taylor MJ, Rudkin L, Bullemor-Day P. Strategies for managing sexual dysfunction induced by antidepressant medication. Cochrane Database Syst Rev 2022; 4: CD003382.
4. PRAC recommendations on signals adopted at the 13-16 May 2019 PRAC meeting: SSRI/SNRI – persistent sexual dysfunction after drug withdrawal. EMA/PRAC/265212/2019. European Medicines Agency, 2019. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/prac-recommendation/prac-recommendations-signals-adopted-13-16-may-2019-prac-meeting_en.pdf
5. Finasterid a dutasterid: upozornění na riziko sebevražedných myšlenek a změn nálady; nežádoucí účinky mohou zahrnovat poruchy sexuálních funkcí. Státní ústav pro kontrolu léčiv, 9. 5. 2025. Dostupné na: https://sukl.gov.cz/farmakovigilance-cs/dulezite-informace-a-upozorneni-k-bezpecnosti-leciv/finasterid-dutasterid-ukonceno-celoevropske-prehodnoceni-rizika-sebevrazednych-myslenek-a-sebevrazedneho-chovani
6. Rosen RC, Riley A, Wagner G. The International Index of Erectile Function (IIEF): a multidimensional scale for assessment of erectile dysfunction. Urology 1997; 49 : 822–830.
7. O’Rourke TK Jr, Wosnitzer MS. Opioid‑induced androgen deficiency (OPIAD): diagnosis, management, and literature review. Curr Urol Rep 2016; 17 : 76.
8. Jiang Q, Li T, Zhao L et al. Treatment of antipsychotic-induced hyperprolactinemia: an umbrella review of systematic reviews and meta-analyses. Front Psychiatry 2024; 15 : 1337274.
9. Montejo AL, de Alarcón R, Prieto N et al. Management strategies for antipsychotic-related sexual dysfunction: a clinical approach. J Clin Med 2021; 10 : 308.
10. Lou IX, Chen J, Ali K, Chen Q. Relationship between hypertension, antihypertensive drugs and sexual dysfunction in men and women: a literature review. Vasc Health Risk Manag 2023; 19 : 691–705.
11. Fertig RM, Gamret AC, Darwin E, Gaudi S. Sexual side effects of 5-alpha-reductase inhibitors finasteride and dutasteride: a comprehensive review. Dermatol Online J 2017; 23 : 13030/qt24k8q743.
12. Broul M. Kazuistiky v sexuologii. EEZY Publishing, Praha, 2025.
13. Broul M, Hujová A, Radovnická L et al. Hyperprolactinemia-associated erectile dysfunction: retrospective cohort evaluating the effect of prolactin normalization on IIEF-5. Neuro Endocrinol Lett 2025; 46 : 107–114.
14. Rosen RC, Cappelleri JC, Smith MD et al. Development and evaluation of an abridged, 5‑item version of the International Index of Erectile Function (IIEF‑5) as a diagnostic tool for erectile dysfunction. Int J Impot Res 1999; 11 : 319–326.
15. Naranjo CA, Busto U, Sellers EM et al. A method for estimating the probability of adverse drug reactions. Clin Pharmacol Ther 1981; 30 : 239–245.
16. Zhao B, Hong Z, Wei Y, et al. Erectile dysfunction predicts cardiovascular events as an independent risk factor: a systematic review and meta-analysis. J Sex Med 2019 : 1005–1017.
17. Köhler TS, Kloner RA, Rosen RC et al. The Princeton IV Consensus recommendations for the management of erectile dysfunction and cardiovascular disease. Mayo Clin Proc 2024; 99 : 1500–1517.
18. Healy D, Mangin D. Post-SSRI sexual dysfunction: barriers to quantifying incidence and prevalence. Epidemiol Psychiatr Sci 2024; 33: e40
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
