Authors: Z. Žižka; Tomáš Fait; M. Vráblík 1 Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha ; III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1 Published in: Čas. Lék. čes. 2007; 146: 874-877 Category: Original Article
Východisko. Cílem studie bylo zjistit změny plazminogen activator inhibitor – 1(PAI-1) jako biochemického rizikového faktoru pro kardiovaskulární nemoci při různých aplikačních formách časně zahájené estrogenní substituční terapie.
Metody a výsledky. V prospektivní randomizované 12týdenní intervenční studii byl v cross-over designu podáván estradiol perorálně v dávce 2 mg denně nebo transdermálně v dávce 0,05 mg denně. Zařazeno bylo 45 zdravých postmenopauzálních žen do 12 týdnů od odstranění dělohy a vaječníků (chirurgické kastrace). Studii dokončilo 41 žen a jejich data byla analyzována. Průměrný věk byl 49±6 let. PAI-1 bylo stanoveno bio imunoassay (ChromolyzeTM PAI-1). Po perorální estrogenní terapii hladina PAI-1 signifikantně (p=0,001) klesla z 11,39±12,02 IU/l na 5,0±5,27 IU/l. Tyto změny jsou významné i ve srovnání s nesignifikantními změnami po transdermální léčbě.
Závěry. Perorální terapie významně snížila hladiny PAI-1 ve srovnání s transdermální. Tyto změny jsou z pohledu kardiovaskulárního rizika příznivé.
Klíčová slova: estrogenní substituční terapie, kardiovaskulární riziko, PAI-1.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
