Vliv hypolipidemické léčby na složení žluče a riziko cholesterolové cholelitiázy

Overview

Obezita, diabetes mellitus 2. typu a dyslipidémie, charakterizovaná hypertriglyceridémií a poklesem HDL-cholesterolu, jsou rizikovými faktory cholesterolové cholelitiázy. Společným jmenovatelem těchto stavů je inzulínová rezistence. V patogenezi cholelitiázy se uplatňují tři základní mechanizmy –⁠ hypersaturace žluči cholesterolem, poruchy nukleace cholesterolu a dysmotilita žlučových cest. Základním etiopatogenetickým faktorem cholesterolové cholelitiázy je solubilizace cholesterolu solemi žlučových kyselin a lecitinem. V závislosti na jejich vzájemném poměru se ve žluči tvoří jednoduché nebo smíšené micely a nestabilní unilamelární nebo multilamelární vezikuly. Hypersaturace žluče cholesterolem a jeho vypadávání z multilamelárních vezikul iniciuje vznik cholesterolové cholelitiázy. Hypolipidemická léčba významně ovlivňuje lipidové složení žluče i další etiopatogenetické mechanizmy cholelitiázy. Syntéza žlučových lipidů i jejich sekrece do žluče je velmi těsně koordinována a regulována. Pool neesterifikovaného cholesterolu je zdrojem pro sestavení VLDL a spolu s HDL-cholesterolem také zdrojem pro jeho sekreci do žluče. Hlavní metabolický produkt degradace cholesterolu představují žlučové kyseliny, syntetizované zejména z LDL-cholesterolu. Rychlost syntézy žlučových kyselin je řízena hlavně 7α-hydroxylázou cholesterolu (Cyp7A1). Léčba dyslipidémie niacinem a pryskyřicemi neovlivňuje saturaci žluči cholesterolem ani incidenci cholelitiázy. Účinky ezetimibu ve vztahu k cholesterolové cholelitiáze zatím nebyly u lidí publikovány. Léčba fibráty je spojována se zvýšenou saturací žluče cholesterolem v důsledku inhibice aktivity Cyp7A1, zvýšení toku cholesterolu cestou HDL a jeho sekrece do žluči. V klinických studiích podávání fibrátů zvyšovalo koncentrace cholesterolu ve žluči a snižovalo koncentrace žlučových kyselin. Důsledkem byl vzestup saturačních indexů pro cholesterol i výskyt cholelitiázy. Léčba statiny k cholesterolové litiáze nevede. Podávání pravastatinu a simvastatinu snižovalo saturační cholesterolové indexy. U osob s endogenní hypertriglyceridémií a poklesem HDL-C bylo podávání vícenenasycených mastných kyselin řady n-3 (PUFA n-3) spojeno s poklesem koncentrace cholesterolu ve žluči, jiné práce popsaly příznivé ovlivnění nukleizačního času, úpravu reaktivity žlučových cest na cholecystokinin a prevenci rozvoje cholelitiázy způsobené rychlým poklesem tělesné hmotnosti.

Klíčová slova:
cholesterolová cholelitiáza, dyslipidémie, sekrece žlučových lipidů, saturace žluči cholesterolem, riziko cholelitiázy, hypolipidemická léčba.