Načasování první endomyokardiální biopsie po transplantaci srdce při indukční imunosupresivní terapii

Overview

Východisko.
Vhodný časový interval, kdy se může bezpečně provést endomyokardiální biopsie po transplantaci srdce, nebyl dosud studován. Pro určení tohoto časového intervalu v naší populaci jsme analyzovali počet a závažnost episod akutní rejekce v průběhu prvních osmi týdnů po transplantaci u 91 pacientů, kteří byli operování v St Paul’s Hospital, Vancouver mezi zářím 1996 a prosincem 2002. 

Metody a výsledky.
Pro potřeby naší analýzy byla akutní rejekce definována jako stupeň ≥2 podle International Society for Heart and Lung Transplantation (ISHLT). Odebrali jsme 362 endomyokardiálních biopsií od 87 pacientů. U 85 pacientů, u kterých byla indukována imunosupresivní terapie, se vyskytlo 13 epizod akutní rejekce. U dvou pacientů bez indukční imunosupresivní terapie se vyskytly tři případy rejekce. Akutní rejekce stupně 3 (ISHLT) se vyskytla u dvou pacientů, u kterých nebyla indukční terapie použita, a u tří, u kterých byla. Rejekce stupně 4 (ISHLT) se objevila v 5 a 7 týdnu u dvou pacientů s indukční terapií. Pouze u jednoho pacienta s indukční terapií se akutní rejekce projevila během prvních tří týdnů po transplantaci srdce. 

Závěry.
Analýza prokázala, že frekvence akutní rejekce během prvních osmi týdnů po transplantaci srdce je při indukční imunosupresivní terapii v naší vyšetřované skupině nízká. To naznačuje, že první rutinní endomyokardiální biopsie může být odsunuta do čtvrtého týdne po transplantaci. 

Klíčová slova:
transplantace srdce, endomyokardiální biopsie.