SELEN A ORGANISMUS

Selen je pro živočišný organismus nezbytný stopový prvek, který je biologicky aktivní jako selenocysteinv aktivním centru enzymů. Inkorporace probíhá na základě genetické exprese a selen je tedy jediný stopový prveks genetickou kontrolou. Současně lze konstatovat, že selenocystein je 21. aminokyselinou. Pro každou živočišnoubuňku jsou nezbytné alespoň dva selenoenzymy, a to ze skupiny GSH-peroxidáz a dejodáz. První brání buňku i celýorganismus před oxidačním poškozením a z toho pramenícími nemocemi a poruchami, jako jsou bakteriální a virovénákazy, svalové dystrofie, artropatie, tvorba arteriálních plátů či malignity a další. GSH-Px má celou řadu dalšíchregulačních funkcí, jako regulaci tvorby prostaglandinů, prostacyklinů, leukotrienů a tromboxanů. Dejodázy zajišťujíregulaci buňky tvorbou a rozkladem biologicky aktivního hormonu trijodtyroninu. Selenoproteiny inaktivují některékancerogenní organické látky a rovněž vyvazují jedovaté těžké kovy. Ve specializovaných buňkách byly zjištěnyještě další tkáňově specifické selenoproteiny, zatím ještě s neobjasněnou funkcí. Stav a příjem selenu v organismu,na kterém je závislá tvorba selenoproteinů přímo i nepřímo, se určují několika parametry, z nichž nejpoužívanějšíjsou obsah selenu v séru a moči. Na základě měření těchto parametrů v šesti regionech ČR lze předběžně konstatovatsilný nedostatek tohoto esenciálního stopového prvku u běžného obyvatelstva a podle předběžných nálezů je proskupiny více deficitem ohrožené (rostoucí děti, těhotné a kojící ženy, staří lidé) situace ještě horší.

Klíčová slova:
selen, selenoprotein, GSH-peroxidáza, dejodáza, deficit selenu v ČR.