Authors: V. Hušák 1; K. Petrová 2; J. Masopust; M. Mysliveček Authors‘ workplace: Klinika nukleární medicíny FN a LF UP, Olomouc, 1 Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, 2Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Na Homolce, Praha Published in: Čas. Lék. čes. 1999; : 323-328 Category:
V souhlase s vývojem nukleární medicíny ve světě se v ČR v letech 1987 až 1996 částečně změnilo spektrumpoužívaných radiofarmak a jejich zastoupení. U většiny radiofarmak se o 20 až 80 % zvýšila průměrná aplikovanáaktivita a poněkud se zúžilo rozmezí aktivit aplikovaných na jednotlivých pracovištích. K uplatňování zásad radiačníochrany pacienta přispívají směrné hodnoty aplikovaných aktivit radiofarmak stanovené novým předpisem o radiačníochraně platným v ČR od poloviny r. 1997. Radiační zátěž při většině vyšetření v nukleární medicíně vyjádřenáefektivní dávkou je srovnatelná s radiační zátěží při radiodiagnostických vyšetřeních, jen po aplikaci farmak s131I,201Tl,67Ga a111In je výrazně vyšší. Na základě znalosti efektivní dávky je možné soudit, že celoživotní přídatnériziko fatálního nádoru z aplikace radiofarmak je o dva až o tři řády nižší než celoživotní riziko fatálních nádorůspontánně se vyskytujících. Zvláštností radiačního rizika je jeho hypotetičnost - promítá se často až do dalekébudoucnosti lidského života na rozdíl od bezprostředních neradiačních rizik některých lékařských výkonů a rizikv životním prostředí, jež bývají mnohdy vyšší. Jakékoliv vyšetření pomocí ionizujícího záření je možné provést jentehdy, převyšuje-li očekávaný zdravotní prospěch pro pacienta významně radiační riziko. Přehnané obavy z radiač-ního rizika by neměly vést k zamítání oprávněných vyšetření s možnou následnou závažnou zdravotní újmou propacienta.
Klíčová slova: radiofarmaka, průměrná aplikovaná aktivita, radiační zátěž, efektivní dávka, radiační riziko,nukleární medicína, radiační ochrana.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
