Hazardní hry  a pracovní prostředí

Overview

Hazardní hra představuje v České republice velký celospolečenský problém, který se podstatným způsobem dotýká i pracovního prostředí. V tomto sdělení zmiňujeme, jak se hazardní hraní projevuje v pracovním prostředí a jaká má rizika. Nabízíme také možnosti, jak předcházet škodám působeným hazardní hrou v pracovním prostředí.

Klíčová slova:
hazardní hry, patologické hráčství, pracovní prostředí, krátká intervence.

Úvod

Přesná data týkající se počtu patologických hráčů v České republice nejsou známa, naprostá většina těchto lidí se neléčí a studie zjišťující výskyt patologického hráčství v neklinické populaci nejsou k dispozici. V předchozí práci Kolik je v České republice patologických hráčů (6) jsme odhadli počet patologických hráčů u nás až na 100 000 osob. Počet lidí, kteří nejsou patologickými hráči, ale mají s hazardní hrou problémy, může být přibližně 2 až 3 x vyšší. Od roku 2005, kdy byla publikována tato práce, se situace nezlepšila, ale naopak vzrostly rozšířenost hazardních her a objem do nich vkládaných peněz. To přináší negativní důsledky ve zdravotní, sociální i ekonomické oblasti.

V této práci zmíníme rizika hazardních her pro pracovní prostředí. Velká většina patologických hráčů je zaměstnaná. Čtenář se s nimi může setkat jako lékař, učitel, nadřízený, kolega, zákazník nebo obchodní partner.

Rizika hazardních her v pracovním prostředí

Některé profese jsou ve vztahu k návykovým nemocem rizikovější než jiné, a to se týká i problémů působených hazardem. K rizikovým faktorům patří např. stres, nedostatečný dohled nadřízených, velké částky peněz, které jsou pracovníkovi snadno dostupné. Riziko také zvyšují alkohol a jiné drogy v pracovním prostředí.

K velmi nebezpečným zaměstnáním patří i práce v hernách a kasinech (stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatný vzduch a pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný provoz, pocity odcizení).

Poměrně často se setkáváme s problémy působenými hazardní hrou u profesionálních sportovců nebo podnikatelů. Problémy s hazardní hrou se ale mohou vyskytnout i u relativně bezpečných zaměstnání a také u invalidních důchodců (3). Na základě zahraničních pramenů (1) i vlastních zkušeností lze shrnout rizika a projevy hazardních her v pracovním prostředí následovně:

Projevy problémového hazardního hraní v pracovním prostředí

• Žádosti o dřívější vyplacení zálohy.
• Tajnůstkářství, neochota hovořit o finančních záležitostech.
• Vybírání neplánovaných dnů dovolené.
• Kolísání nálad, podrážděnost.
• Konflikty hráče se spolupracovníky kvůli dluhům vůči nim.
• Ekonomická situace je horší, než by odpovídalo výši výdělku.
• Exekuce na plat.
• Návštěvy věřitelů na pracovišti nebo vzrušené telefonáty s nimi.
• Během pracovní doby surfování na webových stránkách, které souvisejí s hazardní hrou.
• Zabývání se v pracovní době i dalšími materiály, které se týkají hazardu (např. sportovními výsledky).
• Nošení nebo používání symbolů, které souvisejí s hazardem.
• Organizování sázek na pracovišti nebo častý hovor o hazardu.

Zaměstnavatel by také měl zbystřit pozornost, když zaměstnanec pracuje nepřiměřeně dlouho přesčas nebo když má jeden či více vedlejších pracovních poměrů. Signalizuje to vyšší potřebu peněz a také vyšší riziko úrazů a chyb v práci. U patologických hráčů bývá nezdrženlivý vztah k práci častý, souvisí s jejich finanční situací a někdy i s osobnostními rysy.

Rizika problémového hazardního hraní v pracovním prostředí

• Pozdní příchody a absence, nepřiměřeně dlouhé polední přestávky. Předčasné odchody nebo vzdálení se z práce, případně lhaní.
• Zhoršená kvalita práce.
• Zneužívání služebního telefonu.
• Pokusy prodat v práci osobní, případně ukradené věci.
• Krádeže majetku zaměstnavatele a pokusy prodat jej jinde. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s kriminalitou (7). Mezi hazardní hrou a kriminalitou existuje příčinná souvislost, trestná činnost těchto pachatelů je vyšší, než by odpovídalo jejich osobnostním charakteristikám (2).
• Zpronevěry a podvody. Používání peníze zaměstnavatele k hazardní hře.
• Vyšší riziko korupce.
• Vyšší riziko úrazů v důsledku vyčerpání.
• Horší komunikace (lhaní, mlžení, vyhýbání se komunikaci, hraní komunikačních hry).
• Vyšší riziko souběžného zneužívání alkoholu nebo jiných drog

Prevence a krátká intervence

Problém s hazardní hrou v pracovním prostředí může být stejně závažný nebo i závažnější než problém s alkoholem nebo drogami. Zaměstnavatel by měl ktivně chránit sebe i své zaměstnance. Problémům působeným hazardem je lépe předcházet. Je možné doporučit následující:

• O nebezpečí patologického hráčství a jeho projevech zejména v rizikových zaměstnáních by měli být pracovníci informováni, aby dokázali tento problém včas rozpoznat u spoluzaměstnance nebo podřízeného.
• Zaměstnavatel by neměl tolerovat, a tím méně podporovat jakékoliv hazardní hry na pracovišti.
• Pracovní internet ani telefon by neměly být zaměstnanci zneužívány k hazardu.
• Přístup k penězům zaměstnatele a dalším cennostem by měl být náležitě zabezpečen.
• Jestliže někdo problémově hazardně hraje, nebo hrál, neměl by mít volný přístup k prostředkům patřícím zaměstnavateli. Neměly by mu být také svěřovány úkoly, při kterých hrozí neúměrné riziko zpronevěry, krádeže nebo podvodu.
• Patologické hráčství jako rizikový činitel je třeba brát v úvahu i v rámci vstupních prohlídek u některých profesí (např. ozbrojené síly, profese, kde se pohybují velké finanční částky apod.).
• Prevence problémů působených hazardní hrou se prolíná a potencuje s prevencí škod působených alkoholem v pracovním prostředí (5).
• Lze také doporučit prevenci profesionálního stresu (např. nácvik relaxačních technik, dovednosti rozhodování, plánování času, vhodné pohybové aktivity).
• Ve výhodě je zaměstnavatel, který dokáže problém s hazardní hrou u zaměstnance včas rozpoznat a intervenovat. Jestliže hazard působí zaměstnanci pracovní problémy, může zaměstnavatel podmínit trvání pracovního poměru náležitou léčbou a abstinencí od hazardní hry. Informace o tom, kam se obrátit o pomoc, lze získat na některé z místních linek telefonické pomoci nebo v místní ambulanci pro léčbu návykových nemocí (někde se tato zařízení jmenují AT poradny).
• Jestliže má majitel firmy problém s hazardní hrou a řádně se neléčí, zaměstnanci by se měli připravit na komplikace a uvažovat o změně místa. Finanční krize a krachy bývají v takovém případě časté. Velká obezřetnost je namístě i v případě problémového hazardního hraní u společníka nebo obchodního partnera.

Poznámky k léčbě

Doporučuje se kombinovat profesionální pomoc a svépomoc, tj. svépomocné příručky a účast v organizaci Anonymní alkoholici, i když se nejedná o souběžný alkoholový problém, podobná organizace Anonymní hráči je totiž mnohem méně rozšířena. Profesionální léčba může posilovat motivaci, nabízet kognitivně-behaviorální psychoterapii a poradenství, desenzitizace ve fantazii (nahrávka desenzitizace je volně na www.drnespor.eu), nácvik rozhodování a sociálních dovedností, rodinnou terapii. Lze použít i léky, které mírní craving (bažení) po hazardní hře, nejčastěji se v této indikaci podávají antidepresiva, a to i u pacientů bez známek deprese.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
Odd. léčby závislostí –⁠ muži
181 02 Praha 8
www.drnespor.eu