Diferenciální diagnostika leukopenie

Pojmem leukopenie označujeme celkové snížení počtu leukocytů v periferní krvi pod fyziologickou normu (4x10⁹/l). Podle typu chybějících leukocytů rozlišujeme neutropenii či granulocytopenii, respektive agranulocytózu a lymfopenii. Neutropenie vrozené jsou vzácnější než neutropenie získané, které jsou nejčastěji způsobeny infekcemi či léky. Příčinou závažné získané neutropenie jsou především bakteriální sepse, infekční mononukleóza či virus hepatitidy B. Polékové neutropenie vyvolávají kromě chemoterapeutik zejména tyreostatika, antibiotika, analgetika / antiflogistika, neuropsychotropní léky. Dále nacházíme neutropenii u systémových chorob, hypersplenismu, při tvorbě antileukocytárních protilátek či infiltraci kostní dřeně maligním procesem. V diferenciálně diagnostickém postupu je vždy třeba posoudit stupeň a tíži neutropenie, eventuálně další početní či morfologické změny v krevním obraze, dynamiku vývoje a klinický stav pacienta. Cílem diagnostiky by mělo být zjištění příčiny neutropenie a její následné odstranění adekvátní terapeutickou intervencí.V přehledu jsou uvedeny možné příčiny leukopenie a návrh algoritmu jejího řešení.

Klíčová slova:
krevní obraz, diferenciální rozpočet leukocytů, leukopenie, neutropenie, agranulocytóza.