Poruchy výživy a využití nutriční podpory u starších lidí a u chronicky nemocných

Výskyt podvýživy u hospitalizovaných nemocných na chirurgických, niterních a gerontologických odděleních se pohybuje od 40 do 50 %. U hospitalizovaných pacientů nad 65 let je prevalence proteo-energetické malnutrice (PEM) ještě vyšší, dosahuje až 65 %. Již pouze tato prostá podvýživa je spojena s nárůstem mortality a morbidity. Platí zde vzájemný vztah -⁠ každé chronické onemocnění vede k podvýživě a každá nedostatečná výživa má za následek klinicky latentní nebo manifestní onemocnění. Pokud staří lidé nepřicházejí k hospitalizaci již podvyživení a oslabení, může se porucha výživy velmi rychlo rozvinout během pobytu v nemocnici. V průběhu i krátké hospitalizace lze stav výživy výrazně zhoršit. Vyhublost a s ní spojené funkční poruchy jsou u většiny těchto nemocných následkem katabolického vlivu chronického onemocnění a také stárnutí. Hubnutí nelze od nemoci oddělit, musíme na ně  pohlížet jako na jeden ze symptomů ukazujících na vysoké riziko úmrtí. I když byl vzájemný vztah podvýživy a špatné prognózy u starých lidí prokázán, nemůžeme z toho automaticky vyvozovat, že nutriční podpora vždy zlepší prognózu nemocného. Musíme mít na mysli, že stáří je nevyhnutelně spojeno se zhoršováním tělesných funkcí a celkovým chátráním. Nejdůležitější je na různé poruchy výživy myslet a včas je identifikovat nebo, ještě lépe, předcházet jim. Staří lidé mohou mít užitek z různých doplňků běžné stravy. Pouze malá část z nich potřebuje umělou výživu, ale tito nemocní by ji měli vždy dostat.

Klíčová slova:
podvýživa -⁠ body mass index (BMI) -⁠ proteino-energetická malnutrice (PEM) -⁠ sarkopenie -⁠ klidová energetická potřeba organismu (REE = rest energy expenditure) -⁠ kachexie -⁠ marasmus -⁠ stáří -⁠ nutriční podpora.