Jaterní encefalopatie po TIPS -⁠ retrospektivní sledování

Jaterní encefalopatie (JE) je hlavní neuropsychiatrickou komplikací u jaterní cirhózy. Vyvíjí se pomalu, začíná alterací spánku, dále progreduje přes flapping tremor k soporu, kómatu. Ze známých faktorů její vznik podporuje věk, zvýšený příjem bílkovin v potravě, krvácení do GIT a užívání sedativ. Transjugulární portosystémová spojka (TIPS) jako léčebná metoda komplikací portální hypertenze je spojena s vyšším výskytem JE. Cílem práce bylo retrospektivním sledováním nemocných s jaterní cirhózou po TIPS určit incidenci klinicky významné JE a identifikovat rizikové faktory rozvoje JE. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 256 nemocných s jaterní cirhózou po TIPS. Z toho 59 diabetiků a 197 nediabetiků, 7 nemocných mělo chronickou renální insuňcienci a bylo zařazeno do pravidelného dialyzačního programu. Přítomnost JE jsme hodnotili klinicky. Výsledky: JE se vyskytovala v 51 % u nemocných starších 60 let, versus 27 % u mladších nemocných (p = 0,002). Nebyl pozorován rozdíl ve výskytu JE v závislosti na pohlaví, stadiu jaterní cirhózy, průměru stentu ani poklesu portosystémového gradientu. U diabetiků se v 45,8 % (27 z 59) rozvinula JE versus 30 % (59 z 197) u nemocných bez diabetu (p = 0,02). Po multivariantní analýze však vyplynulo, že skupina nemocný s diabetes mellitus měla vyšší průměrný věk, a tedy výskyt JE byl statisticky významně podmíněn věkem a ne přítomnosti diabetu. Závěr: Rizikovou skupinou pro rozvoj JE v našem souboru tvořili starší nemocní nad 601et a nemocní s jinou než etylickou etiologií jaterní cirhózy. Nenašel se přímý vztah mezi rozvojem JE a ostatními sledovanými parametry. I když nebyl nalezen rozdíl ve výskytu JE v závislosti na průměru zavedeného stentu, či na portosystémovém gradientu a jeho snížení, v případě neúspěšné konzervativní terapie laktulózou a dietou, je JE řešitelná zúžením zkratu zavedením redukčního stentu.

Klíčová slova:
Jaterní cirhóza -⁠ Jaterní encefalopatie -⁠ Postosystémový gradient -⁠ Diabetes mellitus