Úloha klinických, histopatologických a imunohistochemických nálezov v diagnostike gastrointestinálnych stromálnych nádorov: skúsenosti z jedného centra
Authors:
G. Erkilinc 1; T. Devrim 1; S. S. Tuncer 2; E. Ayhan 2; A. Demirel 1
Authors‘ workplace:
Department of Medical Pathology, Izmir Bakircay University, Çiğli Training and Research Hospital, Izmir, Turkey
1; Department of Medical Pathology, Ministry of Health, Çiğli Training and Research Hospital, Izmir, Turkey
2
Published in:
Gastroent Hepatol 2026; 80(3): 225-233
Category:
Gastrointestinal Oncology: Original Article
doi:
https://doi.org/10.48095/ccgh2026225
Overview
Úvod: Presná stratifikácia rizika pri gastrointestinálnych stromálnych nádoroch (GIST) je zásadná pre predikciu agresívneho správania a usmernenie klinického manažmentu. Hoci veľkosť nádoru a mitotická aktivita predstavujú etablované prognostické parametre, kombinovaný prínos histopatologických znakov a imunohistochemických markerov pri hodnotení rizika v klinickej praxi zostáva neúplne definovaný. Materiály a metódy: V tejto retrospektívnej jednocentrickej štúdii bolo analyzovaných 30 pacientov s GIST diagnostikovaných v období rokov 2012–2025. Systematicky boli prehodnotené klinicko-patologické charakteristiky vrátane veľkosti nádoru, lokalizácie, histologického typu, mitotického indexu, nekrózy, krvácania a ulcerácie. Hodnotená bola imunohistochemická expresia markerov CD117, CD34, DOG1 a Ki-67. Stratifikácia rizika bola vykonaná podľa kritérií AFIP. Výsledky: Nádory boli najčastejšie lokalizované v žalúdku (66,7 %). Väčšia veľkosť nádoru a zvýšená mitotická aktivita boli významne asociované s vyššími rizikovými kategóriami (p = 0,005; p = 0,049). Histopatologické znaky odrážajúce agresívne biologické správanie, konkrétne nekróza a krvácanie, boli častejšie pozorované vo vysokorizikových nádoroch. Imunohistochemicky preukázali CD117 (96,7 %) a DOG1 (100 %) vysokú diagnostickú senzitivitu. Hoci vzory imunofarbenia nekorelovali s rizikovou kategóriou, proliferačný index Ki-67 ≥ 10 % bol numericky častejší u vysokorizikových nádorov; tento rozdiel však nedosiahol štatistickú významnosť (p = 0,503). Záver: Okrem veľkosti nádoru a mitotickej aktivity poskytuje prítomnosť nekrózy a krvácania ďalšie histopatologické dôkazy agresívneho správania GIST. Imunohistochemické markery, najmä CD117 a DOG1, zabezpečujú diagnostickú presnosť, zatiaľ čo Ki-67 vykazoval tendenciu k vyššej expresii vo vysokorizikových nádoroch; jeho prognostický význam si však vyžaduje ďalšie overenie. Tieto zistenia podporujú integrovaný klinicko-patologický a imunohistochemický prístup k hodnoteniu rizika a manažmentu pacientov s GIST.
...
Sources
1. Lopes DD, Pereira R, Couto E et al. Cerebral metastasis of a gastrointestinal stromal tumor: a case report and literature review. Cureus 2025; 17 (6): e85857. doi: 10.7759/cureus.85857.
2. Kurokawa Y, Honma Y, Sawaki A et al. Pimitespib in patients with advanced gastrointestinal stromal tumor (CHAPTER-GIST-301): a randomized, double-blind, placebo-controlled phase III trial. Ann Oncol 2022; 33 (9): 959–967. doi: 10.1016/j.annonc.2022.05.518.
3. Napolitano A, Vincenzi B. Secondary KIT mutations: the GIST of drug resistance and sensitivity. Br J Cancer 2019; 120 (6): 577–578. doi: 10.1038/s41416-019-0388-7.
4. Aregawi AB, Fenta BD, Worku MA et al. Gastrointestinal stromal tumors with atypical features and presentations: a case series. Int J Surg Case Rep 2025; 133 : 111569. doi: 10.1016/j.ijscr.2025.111569.
5. Miettinen M, Lasota J. Gastrointestinal stromal tumors: definition, clinical, histological, immunohistochemical, and molecular genetic features and differential diagnosis. Virchows Arch 2001; 438 (1): 1–12. doi: 10.1007/s004280000338.
6. Kurt F, Ozlu O, Basaran A. Surgical and histopathologic outcomes of gastrointestinal stromal tumors. Ann Ital Chir 2021; 92 : 604–608.
7. Coskun SK. Clinicopathological features of gastrointestinal stromal tumors and review of the literature: a single institution experience. Konuralp Med J 2022; 14 (2): 373–379. doi: 10.18521/ktd.1094503.
8. Gök MA, Yeğen SF, Kafadar MT et al. The role of immunohistochemical markers and tumor size on prognosis in gastrointestinal stromal tumors. Kocaeli Med J 2022; 11 (1): 101–106. doi: 10.5505/ktd.2022.97769.
9. Ngow HA, Nowalid WM, Kharina W. Gastrointestinal stromal tumour: cause of obscure gastrointestinal bleeding case report. Ces Slov Gastroent Hepatol 2010; 64 (5): 22–25.
10. Nishida T, Blay JY, Hirota S et al. The standard diagnosis, treatment, and follow-up of gastrointestinal stromal tumors based on guidelines. Gastric Cancer 2016; 19 (1): 3–14. doi: 10.1007/s10120-015-0526-8.
11. Rîmbu MC, Popescu L, Mihăilă M et al. Synergistic effects of green nanoparticles on antitumor drug efficacy in hepatocellular cancer. Biomedicines 2025; 13 (3): 641. doi: 10.3390/biomedicines13030641.
12. Abera SA, Tadesse AK, Abera KA et al. Duodenal gastrointestinal stromal tumor presenting with life‑threatening upper GI bleeding in a young patient. Clin Case Rep 2024; 12 (4): e8796. doi: 10.1002/ccr3.8796.
13. Miettinen M, Sobin LH, Lasota J. Gastrointestinal stromal tumors of the stomach. Am J Surg Pathol 2005; 29 (1): 52–68. doi: 10.1097/01.pas.0000146010.92933.de.
14. Miettinen M, Makhlouf H, Sobin LH et al. Gastrointestinal stromal tumors of the jejunum and ileum. Am J Surg Pathol 2006; 30 (4): 477–489. doi: 10.1097/00000478-200604000-00008.
15. Liegl-Atzwanger B, Fletcher JA, Fletcher CD. Gastrointestinal stromal tumors. Virchows Arch 2010; 456 (2): 111–127. doi: 10.1007/s00428-010-0891-y.
16. Nishida T, Hirota S. Biological and clinical review of stromal tumors in the gastrointestinal tract. Histol Histopathol 2000; 15 (4): 1293–1302. doi: 10.14670/HH-15.1293.
17. Corless CL. Gastrointestinal stromal tumors: what do we know now? Mod Pathol 2014; 27 (Suppl 1): S1–S16. doi: 10.1038/modpathol. 2013.173.
18. Heinrich MC, Corless CL, Duensing A et al. PDGFRA activating mutations in gastrointestinal stromal tumors. Science 2003; 299 (5607): 708–710. doi: 10.1126/science.1079666.
19. Chen T, Qiou H, Feng X et al. Comparison of modified NIH and AFIP risk-stratification criteria for gastrointestinal stromal tumors. Zhonghua Wei Chang Wai Ke Za Zhi 2017; 20 (9): 1020–1024.
20. Zheng J, Li R, Qiu H et al. Tumor necrosis and >20 mitoses per 50 high-power fields can distinguish “very high‑risk” and “highest-risk” within “high-risk” gastric gastrointestinal stromal tumor. Future Oncol 2018; 14 (7): 621–629. doi: 10.2217/fon-2017-0509.
21. Miettinen M, El‑Rifai WE, Sobin LH et al. Evaluation of malignancy and prognosis of gastrointestinal stromal tumors. Hum Pathol 2002; 33 (5): 478–483. doi: 10.1053/hupa.2002.124123.
22. Fletcher CD, Berman JJ, Corless C et al. Diagnosis of gastrointestinal stromal tumors: a consensus approach. Int J Surg Pathol 2002; 10 (2): 81–89. doi: 10.1177/106689690201000201.
23. Supsamutchai C, Wilasrusmee C, Hiranyatheb P et al. A cohort study of prognostic factors associated with recurrence or metastasis of gastrointestinal stromal tumor (GIST) of stomach. Ann Med Surg 2018; 35 : 1–5. doi: 10.1016/j.amsu.2018.08.010.
24. Jang NR, Choi JH, Gu MJ. Expression of p16 predicts poor outcome for patients with gastrointestinal stromal tumors. Int J Clin Exp Pathol 2017; 10 (6): 6912–6917.
25. Sui XL, Wang H, Sun XW et al. Expression of DOG1, CD117 and PDGFRA in gastrointestinal stromal tumors and correlations with clinicopathology. Asian Pac J Cancer Prev 2012; 13 (4): 1389–1393. doi: 10.7314/apjcp.2012.13.4.1389.
26. Kara T, Serinsoz E, Arpaci RB et al. Contribution of DOG1 expression to the diagnosis of gastrointestinal stromal tumors. Pathol Res Pract 2013; 209 (7): 413–417. doi: 10.1016/j.prp.2013.04.005.
27. Hirota S, Ohashi A, Nishida T et al. Gain-of-function mutations of platelet-derived growth factor receptor alpha gene in gastrointestinal stromal tumors. Gastroenterology 2003; 125 (3): 660–667. doi: 10.1016/s0016-5085 (03) 01046-1.
28. Güler B, Özyılmaz F, Tokuç B et al. Histopathological features of gastrointestinal stromal tumors and the contribution of DOG1 expression to the diagnosis. Balkan Med J 2015; 32 (4): 388–396. doi: 10.5152/balkanmedj.2015.15912.
29. Kaymaz E, Taşdöven İ, Barut F. The relationship of clinicopathological findings and PDGFR‑b expression with tumor recurrence in gastrointestinal stromal tumors. Turk J Gastroenterol 2021; 32 (12): 1038–1048. doi: 10.5152/tjg.2021.21148.
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryArticle was published in
Gastroenterology and Hepatology
2026 Issue 3
-
All articles in this issue
- Editorial
- Kvíz
- Extrakorporální litotrypse rázovou vlnou u pacientů s algickou obstruktivní formou chronické pankreatitidy
- Perorální roztok sulfátů jako moderní přístup v přípravě ke koloskopii: evidence a klinická data
- Perorální endoskopická myotomie u dětské achalázie: aktuální poznatky, klinické výsledky a dlouhodobé vyhlídky
- Role domácí parenterální výživy v gastroenterologii
- Úloha klinických, histopatologických a imunohistochemických nálezov v diagnostike gastrointestinálnych stromálnych nádorov: skúsenosti z jedného centra
- Neuroendokrinní tumor žaludku u pacienta s Jervell-Lange-Nielsenovým syndromem – kazuistika
- Cieľové molekuly novej generácie: ako môžu tieto molekuly zmeniť prístup k liečbe gastrointestinálnych nádorov
- Současné možnosti medikamentózní terapie u perianální Crohnovy nemoci
- Budd-Chiariho syndróm
- 47. slovenské a české endoskopické dni / XXV. Vráblikov deň onkologickej gastroenterológie
- Výběry z mezinárodních časopisů
- (R) evoluce v léčbě IBD
- Gastroenterology and Hepatology
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue
- Perorální roztok sulfátů jako moderní přístup v přípravě ke koloskopii: evidence a klinická data
- Role domácí parenterální výživy v gastroenterologii
- Úloha klinických, histopatologických a imunohistochemických nálezov v diagnostike gastrointestinálnych stromálnych nádorov: skúsenosti z jedného centra
- Extrakorporální litotrypse rázovou vlnou u pacientů s algickou obstruktivní formou chronické pankreatitidy