Terapie komplikované cholelitiázy u dětí

Overview

Cíl:
V posledních letech stoupá počet dětských pacientů s cholelitiázou. Cílem naší práce bylo zhodnoceníindikačních kritérií, sonografických a ERCP nálezů (endoskopická retrográdní cholangio-pankreatografie), operačníchmetod, komplikací a rizikových faktorů u dětí operovaných pro cholelitiázu.Materiál a metodika: Retrospektivně bylo hodnoceno 5leté období -⁠ 9/1998 až 8/2003. Do studie bylo zahrnuto48 dětí -⁠ 38 dívek a 10 chlapců v průměrném věku 12,5 let (od 3 do 18 let). U všech dětí byly zpětně vyhodnocenyanamnéza, výsledky laboratorních vyšetření, nálezy při USG (ultrasonografie) a ERCP, operační řešení a výskytkomplikací. Pět dětímělo kongenitální sférocytózu, jeden pacient měl cystickou fibrózu a jedenWilsonovu chorobu.41 dětí nemělo v anamnéze významnější údaj, který bymohl výskyt litiázy ovlivnit. Všechny děti byly v předchozímobdobí vyšetřeny a léčeny gastroenterologem. Pokud byla zahájena konzervativní terapie, nebyla úspěšná. Hematologičtípacienti byli primárně operováni otevřeně v případech, kdy byla indikována současně splenektomiea cholecystektomie. Děti s choledocholitiázou podstoupily před cholecystektomií ERCP s papilotomií a extrakcíkonkrementu.Výsledky: Indikací pro operaci byla symptomatická cholecystolitiáza a stav po endoskopické papilotomiis extrakcí konkrementů a sludge, dále cholecystolitiáza při hereditární sférocytóze u 5 dětí, 1krát hydrops žlučníkua 1krát porcelánový žlučník. Předoperační ultrazvukové vyšetření bylo provedeno u všech dětí s nálezem solitárnínebo vícečetné cholecystolitiázy. ERCP bylo indikováno při podezření na choledocholitiázu. ERCP bylo provedenou 29 dětí, u 24 dětí bylo doplněno papilotomií, u 15 byly odstraněny kameny z choledochu, u 8 byl odstraněn sludge,u 2 byl zaveden stent. Operováno bylo celkem 48 pacientů: 39 laparoskopicky a 9 otevřeně. Z laparoskopickýchoperací bylo 37 dokončeno, 2 operace byly konvertovány. Jedenkrát bylo důvodem konverze kolínkovité ohnutížlučníku s dilatací a podezřením na cystu choledochu a jedenkrát nepřehlednost terénu při těžké pericholecystitidě.U čtyř otevřeně operovaných dětí byla současně provedena splenektomie, u 2 biopsie z tkání v okolí zevníchžlučových cest. Průměrná doba hospitalizace byla 4,8 dní po laparoskopické a 8,4 dní po otevřené operaci (včetněkonvertovaných). Pooperační nitrobřišní komplikace jsme nezaznamenali. Jedna dívka s nediagnostikovanýmvrozeným syndromem dlouhého QT intervaluměla po ukončení operace srdeční fibrilaci s nutností kardiopulmonálníresuscitace (KPR). Mezi našimi pacienty byl vyšší podíl obézních dětí. Nejvyšší výskyt extrémní obezity bylmezi děvčaty staršími 11 let bez doprovodného onemocnění (63 %).Závěry: Indikací cholecystektomie u dětí jsou choledocholitiáza, symptomatická cholecystolitiáza a litiáza přisplenektomii z hematologické indikace. Asymptomatická náhodně zjištěná cholecystolitiáza je u malých dětíindikována ke sledování. Při choledocholitiáze provádíme v první době ERCP s papilotomií a v minimálnímodstupu následuje cholecystektomie. Podmínkou je dobře přístrojově i personálně vybavené pracoviště se zkušenostmis endoskopickými intervencemi u dětí i dospělých. Laparoskopická cholecystektomie je dnes i u dětí metodouvolby. V případě nepřehlednosti operačního pole při laparoskopii výkon konvertujeme. Rizikovým faktorempro vznik cholelitiázy je u dětí obezita.

Klíčová slova:
cholelitiáza, cholecystolitiáza, choledocholitiáza, obstrukční ikterus, cholecystektomie, ERCP,papilotomie, pankreatitida