Vrozené vady u narozených dětí v jednotlivých krajích České republiky v období let 1994 - 2007


Authors: A. Šípek 1,2;  V. Gregor 1,3;  A. Šípek jr. 4;  J. Horáček 1,5;  O. Vencálek 6,7;  P. Langhammer 8;  L. Petržílková 8;  J. Wiesnerová 8
Authors‘ workplace: Oddělení lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha, ředitel MUDr. K. Filip, CSc., MBA 1;  3. LF UK, děkan doc. MUDr. B. Svoboda, CSc. 2;  Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha, Katedra lékařské genetiky, ředitel MUDr. Z. Hadra 3;  1. LF UK, děkan prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA 4;  Gennet, Praha, vedoucí MUDr. D. Stejskal 5;  Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha, děkan 6;  Státní zdravotní ústav, Praha. ředitel MUDr. M. Bořek 7;  Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Praha, ředitelka Mgr. V. Mazánková 8
Published in: Čes. Gynek.2010, 75, č. 1 s. 15-40

Overview

Cíl studie:
Analýza výskytu vrozených vad u narozených dětí v České republice v období let 1994 – 2007 podle jednotlivých krajů. Stanovení absolutních počtů a relativních incidencí vrozených vad u narozených dětí podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X).

Typ studie:
Retrospektivní demograficko-epidemiologická analýza vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice a v jednotlivých krajích.

Materiál a metodika:
V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky za období let 1994 – 2007. V naší analýze jsme tentokrát sledovali jednotlivé diagnózy, tak jak jsou evidovány v Národním registru vrozených vad České republiky (ČR). Vrozené vady byly u narozených dětí sledovány v celé České republice i ve čtrnácti jednotlivých krajích ČR. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79); Jiné vrozené vady (Q80-Q89); Abnormality chromosomů (Q90-Q99).

Platné demografické členění, které jsme v naší analýze využili, bylo rozdělení ČR do těchto 14 krajů: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Prezentované případy se vztahují pouze k diagnózám nalezeným u narozených dětí, tak jak byly nahlášeny do Národního registru vrozených vad České republiky. Nejsou zde započteny případy prenatálně diagnostikované.

Výsledky:
Ve sledovaném období let 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem 1 353 040 dětí, z tohoto počtu bylo 44 343 dětí narozených s vrozenou vadou (VV). U tohoto počtu dětí bylo registrováno celkem 65 186 diagnóz vrozených vad. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin. Zastoupení jednotlivých skupin z celku sledovaných vrozených vad bylo následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) = 2,10 %; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) = 4,76 %; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) = 39,63 %; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) = 1,03 %; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) = 3,67 %; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) = 4,05 %; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) = 10,93 %; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) = 7,08 %; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) = 18,90 %; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) = 5,55 %; Abnormality chromosomů (Q90-Q99) = 2,28 %.

Při rozdělení počtu živě narozených dětí (1 149 543) do 14 krajů, jsme získali tyto výsledky v procentech z celku: Hlavní město Praha = 10,75 %; Středočeský kraj = 11,27 %; Jihočeský kraj = 6,13 %; Plzeňský kraj = 5,27 %; Karlovarský kraj = 3,09 %; Ústecký kraj – 8,67 %; Liberecký kraj – 4,38 %; Královéhradecký kraj – 5,41 %; Pardubický kraj = 5,04 %; kraj Vysočina = 5,11 %; Jihomoravský kraj = 10,76 %; Olomoucký kraj = 6,16 %; Zlínský kraj = 5,58 % a Moravskoslezský kraj = 12,39 % z celkového procenta ČR (=100,00 %).

Při analýze incidencí dětí narozených s vrozenou vadou za celé sledované období jsme nalezli v krajích tyto odchylky incidence od celorepublikového průměru: Hlavní město Praha = 97,82 %; Středočeský kraj = 102,25 %; Jihočeský kraj = 99,53 %; Plzeňský kraj = 105,03 %; Karlovarský kraj = 134,15 %; Ústecký kraj = 118,03 %; Liberecký kraj = 82,93 %; Královéhradecký kraj = 112,14 %; Pardubický kraj = 110,32 %; Vysočina = 99,43 %; Jihomoravský kraj = 79,11 %; Olomoucký kraj = 79,47 %; Zlínský kraj = 90,60 % a Moravskoslezský kraj = 105,91 % z celkového procenta ČR (=100,00 %).

Závěr:
Práce předkládá aktualizované výsledky analýzy incidencí vrozených vad v období 1994 – 2007 u narozených dětí v České republice podle demografického členění České republiky do 14 krajů. Byly zjištěny odchylky ve výskytu vrozených vad, které však více než rozdělení do krajů, reflektují rozložení incidencí podle menších územních celků – okresů. Mezi jednotlivými kraji byly nalezeny i rozdíly v incidencích pro jednotlivé skupiny vrozených vad.

Klíčová slova:
vrozená vada, incidence, Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize, kraj, okres, Česká republika.

ÚVOD

Intenzita výskytu vrozených vad (VV) se považuje za jeden ze základních kvalitativních ukazatelů populačních i medicínských. V současné době je populace vystavována různým ohrožením a z těchto ohrožení plynoucím rizikům; jedním z nich je pak i riziko vzniku vrozené vývojové vady. Ohrožení a rizika lze v zásadě rozdělit na neovlivnitelná a ovlivnitelná. Z hlediska studia zdravotního stavu populace je pak bezesporu důležitá časová i prostorová diferenciace rizika zvýšené pravděpodobnosti výskytu vrozené vývojové vady a hledání její podstaty. Jakékoli rizikové faktory pro vznik vrozených vad by měly být analyzovány.

V současné době se odhaduje, že 8 až 10 % vrozených vad může být způsobeno efektem zevního prostředí (především léky, viry aj.). U zhruba 50–60 % vrozených vad zůstávají stále příčiny neznámé, 20–25 % je podmíněno multifaktoriální dědičností, 6–7 % je způsobeno známými chromosomálními abnormalitami a 7–8 % mutovanými geny.

Incidence vrozených vad se v současné době monitoruje ze dvou hledisek:

  1. Hledisko časové = změny a trendy incidencí vrozených vad jako celku nebo podle jednotlivých diagnóz v průběhu několikaletého období k ozřejmení vlivu například primární a sekundární prevence nebo jiných, krátkodobých vlivů (čtvrtletní monitorování vybraných diagnóz na území České republiky a v jednotlivých krajích).
  2. Hledisko prostorové = demografické, tj. sledování intenzity výskytu vrozených vad v jednotlivých demografických celcích České republiky (např. sledování výskytu vrozených vad jako celku nebo jednotlivých diagnóz v krajích či okresech.

Trendům a změnám v incidencích vrozených vad jako celku i podle jednotlivých diagnóz jsme již věnovali mnoho příspěvků, ve kterých jsme hodnotili incidence v České republice (ČR) jak z pohledu dlouhodobého (počty a incidence VV, sledování od roku 1961), tak z pohledu střednědobého (počty a incidence VV, období od roku 1994). Jiné příspěvky byly věnovány monitorování výskytu vrozených vad na území ČR (čtvrletní incidence, poměr očekávaných a nalezených počtů/incidencí). Méně výrazně jsme se zatím věnovali demografické analýze, která by se podrobněji zabývala intenzitou výskytu vrozených vad v jednotlivých krajích České republiky. Proto jsme tento příspěvek věnovali právě problematice demografických odlišností v četnostech výskytu vrozených vad u narozených dětí podle platného demografického členění České republiky do 14 krajů – územních demografických celků.

MATERIÁL A METODIKA

V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky za období 1994 – 2007. V demografické analýze jsme hodnotili absolutní počty a incidence vrozených vad u narozených dětí v celé ČR i ve všech čtrnácti krajích ČR. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79); Jiné vrozené vady (Q80-Q89); Abnormality chromosomů (Q90-Q99).

Platné demografické členění, které jsme v naší analýze využili, bylo rozdělení ČR do těchto 14 krajů: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj.

Analýza vychází z údajů o celkovém počtu vrozených vad (všech typů) za roky 1994 až 2007 a údajů o celkovém počtu narozených dětí za stejné období. Tyto údaje jsou k dispozici zvlášť pro chlapce a dívky a zvlášť pro jednotlivé kraje ČR (těch je celkem 14, včetně Prahy).

Naším cílem bylo odhadnout počet vrozených vad na 10 000 živě narozených chlapců resp. děvčat v jednotlivých krajích. Dále jsme testovali, zda existuje významný rozdíl těchto počtů mezi chlapci a děvčaty a zda existuje rozdíl mezi jednotlivými kraji. Všechny testy byly prováděny na 1% hladině významnosti. V případě, že existují statisticky významné rozdíly mezi kraji, snažili jsme se najít skupiny krajů tak, že v každé skupině jsou kraje, v nichž relativní počet výskytů vrozených vad se různí jen díky náhodě. Pro kraje takto spojené do jedné skupiny pak stanovíme společný odhad relativního počtu výskytů vrozených vad. Odhady se provádějí pomocí logistické regrese (zobecněný lineární model). K testování podmodelu je používán χ2 test. Podmodely byly navrhovány na základě podobných výsledků pro různé kraje v modelu rozlišujícím jednotlivé kraje.

VÝSLEDKY

Ve sledovaném období let 1994 až 2007 se v České republice narodilo celkem 1 353 040 dětí, z tohoto počtu bylo 44 343 dětí narozených s vrozenou vadou (VV), z tohoto počtu dětí bylo registrováno celkem 65 186 diagnóz vrozených vad. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin. Zastoupení jednotlivých skupin z celku sledovaných vrozených vad bylo následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) = 2,10 %; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) = 4,76 %; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) = 39,63 %; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) = 1,03 %; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) = 3,67 %; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) = 4,05 %; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) = 10,93 %; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) = 7,08 %; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) = 18,90 %; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) = 5,55 %; Abnormality chromosomů (Q90-Q99) = 2,28 %.

Při rozdělení počtu živě narozených dětí do 14 krajů jsme získali tyto výsledky v procentech: Hlavní město Praha = 10,75 %; Středočeský kraj = 11,27 %; Jihočeský kraj = 6,13 %; Plzeňský kraj = 5,27 %; Karlovarský kraj = 3,09 %; Ústecký kraj = 8,67 %; Liberecký kraj = 4,38 %; Královéhradecký kraj = 5,41 %; Pardubický kraj = 5,04 %; kraj Vysočina = 5,11 %; Jihomoravský kraj = 10,76 %; Olomoucký kraj = 6,16 %; Zlínský kraj = 5,58 % a Moravskoslezský kraj = 12,39 % z celkového procenta ČR (=100,00 %). Při analýze incidencí narozených dětí s vrozenou vadou za celé sledované období jsme nalezli v krajích tyto rozdíly od incidence z celorepublikového průměru: Hlavní město Praha = 97,82 %; Středočeský kraj = 102,25 %; Jihočeský kraj = 99,53 %; Plzeňský kraj = 105,03 %; Karlovarský kraj = 134,15 %; Ústecký kraj = 118,03 %; Liberecký kraj = 82,93 %; Královéhradecký kraj = 112,14 %; Pardubický kraj = 110,32 %; kraj Vysočina = 99,43 %; Jihomoravský kraj = 79,11 %; Olomoucký kraj = 79,47 %; Zlínský kraj = 90,60 % a Moravskoslezský kraj = 105,91 % z celkového procenta ČR (=100,00 %).

Podle počtu výskytu vrozených vad můžeme kraje rozdělit do sedmi skupin (tab. I):

Skupina 1: Karlovarský.

Skupina 2: Ústecký.

Skupina 3: Moravskoslezský, Pardubický, Plzeňský, Středočeský.

Skupina 4: Vysočina.

Skupina 5: Jihočeský, Královéhradecký, Praha.

Skupina 6: Liberecký, Zlínský.

Skupina 7: Jihomoravský, Olomoucký.

Tab. I Skupiny krajů podle počtu výskytu vrozených vad
Tab. I Skupiny krajů podle počtu výskytu vrozených vad

Podle poměru šancí (ods ratio-OR) na výskyt vrozené vady tedy kraje dělíme do tří skupin:

V Karlovarském a Ústeckém kraji je šance na výskyt vrozené vady u chlapců asi 1,20krát vyšší než u děvčat (99% interval spolehlivosti [1,14; 1,27]), v Jihomoravském kraji, Olomouckém kraji a v kraji Vysočina je šance na výskyt vrozené vady u chlapců asi 1,49krát vyšší než u děvčat (99% interval spolehlivosti [1,42; 1,57]), v ostatních krajích je tento poměr asi 1,30 (99% interval spolehlivosti [1,27; 1,33]).

Rozdíly podle sledovaných skupin vrozených vad

  • Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: statisticky nevýznamné.

Rozdíly podle krajů (tab. II):

Kraje je možno podle počtu výskytu VV rozdělit do tří skupin:

Skupina 1: Karlovarský.

Skupina 2: Jihočeský, Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Ústecký, kraj Vysočina, Zlínský.

Skupina 3: Pardubický, Jihomoravský, Liberecký, Praha, Středočeský, Královéhradecký.

Tab. II Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) - rozdíly podle krajů
Tab. II Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) - rozdíly podle krajů

  • Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u chlapců přibližně 1,21krát větší než u dívek (99% interval spolehlivosti je [1,09; 1,34]).

Rozdíly podle krajů (tab III).

Kraje je možno rozdělit do šesti skupin:

Skupina 1: Karlovarský.

Skupina 2: Středočeský, kraj Vysočina, Ústecký.

Skupina 3: Jihočeský, Liberecký, Pardubický, Zlínský.

Skupina 4: Královéhradecký, Moravskoslezský, Praha.

Skupina 5: Jihomoravský, Plzeňský.

Skupina 6: Olomoucký.

Tab. III Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) - rozdíly podle krajů
Tab. III Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) - rozdíly podle krajů
Poznámka: Počty vad v Královéhradeckém kraji v letech 1997 až 2000 byly identifikovány jako odlehlá pozorování. K analýze nebyly použity.

  • Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u dívek přibližně 1,04krát větší než u chlapců (99% interval spolehlivosti je [1,01; 1,07]).

Rozdíly podle krajů (tab. IV).

Kraje je možno rozdělit do sedmi skupin:

Skupina 1: Karlovarský.

Skupina 2: Plzeňský, Praha, Středočeský.

Skupina 3: Ústecký.

Skupina 4: Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Pardubický, Zlínský.

Skupina 5: Jihočeský.

Skupina 6: Olomoucký, kraj Vysočina.

Skupina 7: Jihomoravský.

Tab. IV Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) - rozdíly podle krajů
Tab. IV Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) - rozdíly podle krajů

  • Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou statisticky nevýznamné.

Rozdíly podle krajů (tab. V).

Kraje je možno rozdělit do dvou skupin:

Skupina 1: Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, kraj Vysočina.

Skupina 2: Královéhradecký, Liberecký, Zlínský.

Tab. V Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) - rozdíly podle krajů
Tab. V Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) - rozdíly podle krajů

  • Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u chlapců přibližně 1,33krát větší než u dívek (99% interval spolehlivosti je [1,20; 1,49]).

Rozdíly podle krajů (tab. VI).

Kraje je možno rozdělit do dvou skupin:

Skupina 1: Všechny kraje kromě Prahy.

Skupina 2: Praha.

Tab. VI Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) - rozdíly podle krajů
Tab. VI Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) - rozdíly podle krajů

  • Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u chlapců přibližně 1,28krát větší než u dívek (99% interval spolehlivosti je [1,15; 1,41]).

Rozdíly podle krajů (tab VII).

Kraje je možno rozdělit do tří skupin:

Skupina 1: Karlovarský, Moravskoslezský, Zlínský.

Skupina 2: Jihočeský, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, kraj Vysočina.

Skupina 3: Jihomoravský, Královéhradecký.

Tab. VII Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) - rozdíly podle krajů
Tab. VII Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) - rozdíly podle krajů

  • Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56)

Chlapci (tab VIIIa).

Rozdíly podle krajů:

Kraje je možno rozdělit do dvou skupin:

Skupina 1: Jihočeský, Karlovarský, Pardubický, kraj, Vysočina.

Skupina 2: ostatní.

Tab. VIIIa. Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56), chlapci
Tab. VIIIa. Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56), chlapci

Děvčata (tab VIIIb).

Rozdíly podle krajů:

Kraje je možno rozdělit do dvou skupin:

Skupina 1: Karlovarský, Liberecký, Plzeňský.

Skupina 2: ostatní.

Tab. VIIIb. Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56), dívky
Tab. VIIIb. Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56), dívky

  • Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u chlapců přibližně 1,91krát větší než u dívek (99% interval spolehlivosti je [1,77; 2,07]).

Rozdíly podle krajů (tab. IX).

Kraje je možno rozdělit do čtyř skupin:

Skupina 1: Královéhradecký, Moravskoslezský, Pardubický.

Skupina 2: Olomoucký.

Skupina 3: Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Plzeňský, Ústecký, kraj Vysočina, Zlínský.

Skupina 4: Středočeský, Jihomoravský, Praha.

Tab. IX Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) - rozdíly podle krajů
Tab. IX Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) - rozdíly podle krajů

  • Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou statisticky nevýznamné.

Rozdíly podle krajů (tab. X).

Kraje je možno rozdělit do čtyř skupin:

Skupina 1: Karlovarský, Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký, Vysočina.

Skupina 2: Královéhradecký.

Skupina 3: Jihomoravský, Plzeňský, Středočeský.

Skupina 4: Jihočeský, Liberecký, Olomoucký, Praha, Zlínský.

Tab. X Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) - rozdíly podle krajů
Tab. X Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) - rozdíly podle krajů

  • Jiné vrozené vady (Q80-Q89)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: šance na vrozenou vadu tohoto typu je u dívek přibližně 1,13krát větší než u chlapců (99% interval spolehlivosti je [1,04; 1,23]).

Rozdíly podle krajů (tab. XI).

Kraje je možno rozdělit do čtyř skupin:

Skupina 1: Jihočeský, Karlovarský.

Skupina 2: Královéhradecký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina, Olomoucký, Ústecký.

Skupina 3: Moravskoslezský, Praha, Středočeský, Zlínský.

Skupina 4: Jihomoravský, Liberecký.

Tab. XI Jiné vrozené vady (Q80-Q89) - rozdíly podle krajů
Tab. XI Jiné vrozené vady (Q80-Q89) - rozdíly podle krajů

  • Abnormality chromosomů (Q90-Q99)

Rozdíly mezi chlapci a dívkami: statisticky nevýznamné.

Rozdíly podle krajů: statisticky nevýznamné.

Odhad počtu abnormalit chromosomů na 10 000 narozených dětí: 10,2 (99% interval spolehlivosti je [9,5; 10,9]).

Další výsledky

Další naše výsledky analýzy jsou uvedeny v celkem 15 následujících tabulkách. Každá z tabulek je věnována jednomu kraji, poslední tabulka shrnuje výsledky za celou republiku. V tabulce je provedeno rozdělení podle pohlaví: chlapci, dívky a celkem (včetně případů neurčeného nebo neznámého pohlaví). V první části tabulky jsou uvedeny absolutní počty všech živě narozených dětí v celém sledovaném období v konkrétním kraji. Dále je uveden absolutní počet narozených dětí s vrozenou vadou a následně pak incidence výskytu všech vrozených vad v přepočtu na 10 000 živě narozených. Pro každý kraj jsme vypočítali odchylku v této incidenci od průměrné četnosti v celé ČR. Ve druhé části tabulky jsou pak uvedeny absolutní počty vrozených vad podle 11 sledovaných skupin diagnóz, opět zvlášť pro chlapce, dívky a hodnoty celkové. Ve třetí části tabulky jsou pak ukázány incidence na 10 000 živě narozených podle těchto skupin diagnóz a v poslední části pak vypočtené odchylky od celostátního průměru, opět podle jednotlivých skupin.

Tabulka 1 je věnována Praze. V Praze se v období 1994 – 2007 živě narodilo 123 572 dětí, z toho 63 378 chlapců a 60 194 dívek. Z tohoto počtu bylo 4510 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 2640 postižených chlapců a 1870 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 358 na 10 000 živě narozených (408 u chlapců a 305 u dívek; 58,54 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR malý, celkově představují vrozené vady 95,40 % celostátního průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je v Praze zastoupení skupiny vrozené vady srdeční (+44,42 na 10 000 živě narozených) vyšší než celorepublikový průměr, ostatní skupiny diagnóz mají nižší incidenci, především skupiny: vrozené vady nervové soustavy; vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku; rozštěp rtu a patra; vrozené vady uropoetického ústrojí a skupina vrozené vady svalové a kosterní soustavy.

Table 1. Výskyt vrozených vad v Praze, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Praze, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 2 je věnována Středočeskému kraji. V období 1994–2007 se zde živě narodilo 129 595 dětí, z toho 66838 chlapců a 62 757 dívek. Z tohoto počtu bylo 4877 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 2794 postižených chlapců a 2080 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 321 na 10 000 živě narozených (356 u chlapců a 283 u dívek; 57,32 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad se různí oproti celorepublikovému průměru (u dívek +17 na 10 000 živě narozených a u chlapců –2 na 10 000 živě narozených). Celkově představují 103,38 % celostátního průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že ve Středočeském kraji je vyšší incidence než celorepublikový průměr u skupiny vrozené vady srdeční (+53,58 na 10 000 živě narozených) a u skupiny vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (+4,28 na 10 000 živě narozených). Naopak skupina vrozené vady nervové soustavy a vrozené vady uropoetického traktu mají incidenci pod celorepublikovým průměrem. Ostatní skupiny diagnóz jsou také méně zastoupeny, ale již ne tak výrazně.

Table 2. Výskyt vrozených vad ve Středočeském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad ve Středočeském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 3 je věnována Jihočeskému kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 70 446 dětí, z toho 36199 chlapců a 34 226 dívek. Z tohoto počtu bylo 2571 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1514 postižených chlapců a 1056 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 312 na 10 000 živě narozených (358 u chlapců a 264 u dívek; 58,91 % postižených chlapců). Celkově představují 93,92 % celostátního průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v Jihočeském kraji jsou tři skupiny vad, které se výrazněji odlišují od celostátního průměru – skupina jiné vrozené vady, vrozené vady pohlavních orgánů a rozštěp rtu a patra, u kterých je zjištěná incidence vyšší, než je průměr v ČR. Ostatní skupiny diagnóz významně nevybočují z celostátních průměrů.

Table 3. Výskyt vrozených vad v Jihočeském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Jihočeském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 4 ukazuje výsledky v Plzeňském kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 60 573 dětí, z toho 31 022 chlapců a 29 551 dívek. Z tohoto počtu bylo 2324 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1332 postižených chlapců a 992 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 329 na 10 000 živě narozených (370 u chlapců a 287 u dívek; 57,31 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR o něco vyšší (+18 na 10 000 živě narozených) a představuje 107,63 % celostátního průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v Plzeňském kraji jsou čtyři skupiny vad, které se odlišují od celostátního průměru – vrozené vady nervové soustavy, vrozené vady oběhové soustavy, vrozené vady dýchací soustavy a skupina – jiné vrozené vady. Naopak nižší zastoupení, než je celorepublikový průměr byl nalezen u skupiny vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (–11,22 na 10 000 živě narozených). Incidence ostatních vrozených vad jsou většinou lehce zvýšené.

Table 4. Výskyt vrozených vad v Plzeňském kraji 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Plzeňském kraji 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 5 ukazuje výsledky v Karlovarském kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 35 481 dětí, z toho 18 324 chlapců a 17 167 dívek. Z tohoto počtu bylo 1736 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 974 postižených chlapců a 762 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 421 na 10 000 živě narozených (456 u chlapců a 384 u dívek; 56,11 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR výrazně vyšší (+125 na 10 000 živě narozených) a představuje 137,77 % celorepublikového průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že s výjimkou jediné skupiny je průměrná incidence výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr (vrozené vady uropoetického traktu: –5,83 na 10 000 živě narozených).

Table 5. Výskyt vrozených vad v Karlovarském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Karlovarském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 6 ukazuje výsledky v Ústeckém kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 99 666 dětí, z toho 51 139 chlapců a 48 527 dívek. Z tohoto počtu bylo 4295 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 2403 postižených chlapců a 1882 bylo postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 370 na 10 000 živě narozených (402 u chlapců a 335 u dívek; 56,08 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR také výrazně vyšší (+66 na 10 000 živě narozených) a představuje 115,35 % celorepublikového průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že jsou tři skupiny vad, které mají nižší než celorepublikový průměr: rozštěp rtu a patra, jiné vrozené vady trávicí soustavy a vrozené vady močové soustavy. Incidence ostatních vrozených vad jsou naopak zvýšené, výrazně u skupin vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku, vrozené vady dýchací soustavy, vrozené vady svalové a kosterní soustavy, jiné vrozené vady a skupina abnormality chromosomů.

Table 6. Výskyt vrozených vad v Ústeckém kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Ústeckém kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 7 ukazuje výsledky v Libereckém kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 50 304 dětí, z toho 25 791 chlapců a 24 513 dívek. Z tohoto počtu bylo 1540 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 891 postižených chlapců a 647 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 260 na 10 000 živě narozených (293 u chlapců a 225 u dívek; 57,93 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR výrazně nižší (–62 na 10 000 živě narozených) a představuje jen 86,97 % celostátního průměru. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v Libereckém kraji s výjimkou dvou skupin (rozštěp rtu a patra, jiné vrozené vady trávicí soustavy) je incidence nižší, než je celorepublikový průměr.

Table 7. Výskyt vrozených vad v Libereckém kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Libereckém kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 8 ukazuje výsledky v Královéhradeckém kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 62 165 dětí, z toho 32 154 chlapců a 30 011 dívek. Z tohoto počtu bylo 2550 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1504 postižených chlapců a 1046 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 352 na 10 000 živě narozených (400 u chlapců a 300 u dívek; 58,98 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR zvýšená (+44 na 10 000 živě narozených) a představuje 106,41 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v Královéhradeckém kraji jsou dvě skupiny vad, které se významně odlišují od celostátního průměru – vrozené vady oka, ucha obličeje a krku (+38,44 na 10 000 živě narozených, 250 % celostátního průměru) a vrozené vady močové soustavy (+21,56 na 10 000 živě narozených, 152,15 % celostátního průměru). Incidence ostatních vrozených vad jsou jak pod, tak nad celorepublikovým průměrem.

Table 8. Výskyt vrozených vad v Královéhradeckém kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Královéhradeckém kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 9 ukazuje výsledky v Pardubickém kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 57 989 dětí, z toho 29 958 chlapců a 28 031 dívek. Z tohoto počtu bylo 2346 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1401 postižených chlapců a 945 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 346 na 10 000 živě narozených (400 u chlapců a 288 u dívek; 59,72 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR zvýšený (+38 na 10 000 živě narozených) a představuje 104,86 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v Pardubickém kraji jsou tři skupiny vad, u kterých je výrazně vyšší incidence, než je celorepublikový průměr: vrozené vady močové soustavy, vrozené vady svalové a kosterní soustavy a vrozené vady pohlavních orgánů. Incidence ostatních vrozených vad jsou jak pod, tak nad celorepublikovým průměrem.

Table 9. Výskyt vrozených vad v Pardubickém kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Pardubickém kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 10 ukazuje výsledky na Vysočině. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 58 728 dětí, 30 212 chlapců a 28 516 dívek. Z tohoto počtu bylo 2127 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1284 postižených chlapců a 843 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 312 na 10 000 živě narozených (366 chlapců a 255 u dívek; 60,37 % postižených chlapců). Rozdíl incidence vrozených vad je odchylný (u dívek –16 na 10 000 živě narozených a u chlapců +10 na 10 000 živě narozených), rozdíl incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR nevýznamně nižší (-2 na 10 000 živě narozených) a představuje 96,24 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je však patrné, že na Vysočině jsou tři skupiny vad, které se výrazně odlišují od celostátního průměru – rozštěp rtu a patra (130,45 % celostátního průměru), vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (127,13 % celostátního průměru) a vrozené vady svalové a kosterní soustavy (119,05 % celostátního průměru). Incidence ostatních vrozených vad jsou opět jak pod, tak nad celorepublikovým průměrem.

Table 10. Výskyt vrozených vad na Vysočině, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad na Vysočině, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 11 ukazuje výsledky v Jihomoravském kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 123 681 dětí, z toho 63 551 chlapců a 60 130 dívek. Z tohoto počtu bylo 3581 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 2183 postižených chlapců a 1398 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 248 na 10 000 živě narozených (294 chlapců a 199 u dívek; 60,96 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR výrazně nižší (-76 na 10 000 živě narozených) a představuje jen 76,92 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že v tomto kraji je většina vrozených vad pod celostátní průměrem.

Table 11. Výskyt vrozených vad v Jihomoravském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Jihomoravském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 12 ukazuje výsledky v Olomouckém kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 70 756 dětí, z toho 36 235 chlapců a 34 521 dívek. Z tohoto počtu bylo 2080 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1284 postižených chlapců a 796 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 249 na 10 000 živě narozených (301 chlapců a 195 u dívek; 61,73 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR výrazně nižší (-75 na 10 000 živě narozených) a představuje jen 80,60 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že s výjimkou skupin – vrozené vady močové soustavy (127,87 % celorepublikového průměru), jiné vrozené vady (=116,14 % celorepublikového průměru) a vrozené vady nervového systému (106,96 % celorepublikového průměru) je v tomto kraji většina sledovaných skupin vrozených vad pod celostátní průměrem.

Table 12. Výskyt vrozených vad v Olomouckém kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Olomouckém kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 13 ukazuje výsledky ve Zlínském kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 64 128 dětí, z toho 33 018 chlapců a 31 110 dívek. Z tohoto počtu bylo 2132 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 1278 postižených chlapců a 853 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 284 na 10 000 živě narozených (331 chlapců a 234 u dívek; 59,97 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR nižší (-34 na 10 000 živě narozených) a představuje jen 91,57 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že jsou zde opět tři skupiny vrozených vad, u kterých je incidence vyšší než je celorepublikový průměr: vrozené vady nervové soustavy (111,22 % celostátního průměru), skupina – jiné vrozené vady trávicí soustavy (127,25 % celostátního průměru) a skupina vrozené vady pohlavních orgánů (103,46 % celorepublikového průměru). V případě ostatních vrozených vad jsou incidence v tomto kraji pod celostátním průměrem.

Table 13. Výskyt vrozených vad ve Zlínském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad ve Zlínském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Tabulka 14 ukazuje výsledky v Moravskoslezském kraji. V období 1994 – 2007 se zde živě narodilo 142 440 dětí, z toho 72 921 chlapců a 69 519 dívek. Z tohoto počtu bylo 5526 dětí narozených s vrozenou vadou (vrozenými vadami); 3202 postižených chlapců a 2324 postižených dívek. Průměrná incidence narozených s vrozenou vadou byla 332 na 10 000 živě narozených (375 chlapců a 287 u dívek; 57,94 % postižených chlapců). Incidence vrozených vad jako celku je oproti průměrné incidenci v ČR vyšší (+22 na 10 000 živě narozených) a představuje 107,40 % celostátní průměrné incidence vrozených vad. V rozložení výskytu jak v absolutních, tak v relativních počtech je patrné, že více než polovina sledovaných skupin vykazuje výrazně vyšší incidence, než je celorepublikový průměr (vrozené vady nervové soustavy, vrozené vady dýchací soustavy, rozštěp rtu a patra, jiné vrozené vady trávicí soustavy, vrozené vady močové soustavy, vrozené vady svalové a kosterní soustavy a abnormality chromosomů).

Table 14. Výskyt vrozených vad v Moravskoslezském kraji, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v Moravskoslezském kraji, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených ** odchylka od celostátního průměru ČR incidence na 10 000 živě narozených

Poslední tabulka 15 pak prezentuje výsledky celorepublikové, jak v absolutních, tak i v relativních počtech. Při analýze incidencí všech vrozených vad za celé sledované období jsme nalezli v krajích tyto odchylky incidence od celorepublikového průměru: Hlavní město Praha – 97,82 %, Středočeský kraj – 102,25 %, Jihočeský kraj – 99,53 %, Plzeňský kraj – 105,03 %, Karlovarský kraj – 134,15 %, Ústecký kraj – 118,03 %, Liberecký kraj – 82,93 %, Královéhradecký kraj – 112,14 %, Pardubický kraj – 110,324 %, kraj Vysočina – 99,43 %, Jihomoravský kraj – 79,11 %, Olomoucký kraj – 79,47 %, Zlínský kraj – 90,60 % a Moravskoslezský kraj – 105,91 % z celkových 100,00 % v ČR.

Table 15. Výskyt vrozených vad v České republice, 1994 - 2007
Výskyt vrozených vad v České republice, 1994 - 2007
* incidence na 10 000 živě narozených

DISKUSE

Platné krajské uspořádání dělí území České republiky na 14 samosprávných územních celků - krajů. Tyto kraje se liší svoji rozlohou, počtem obyvatel a mnoha dalšími faktory. Rozdílná je nejenom velikost krajů, ale i počet jejich okresů. Kraje se samozřejmě liší i počtem narozených dětí. Mezi kraje s nejvyšším počtem narozených dětí patří Moravskoslezský a Středočeský kraj, dále pak kraj Jihomoravský a hlavní město Praha. Naopak mezi kraje s nejnižším počtem narozených dětí patří Karlovarský a Liberecký kraj, dále pak kraj Vysočina a Pardubický kraj. Krajem s nejvyšší průměrnou incidenci vrozených vad je kraj Karlovarský. I ve většině sledovaných skupin diagnóz je zde incidence vyšší, než je celorepublikový průměr. Na druhé straně jsou kraje Jihomoravský a Olomoucký, kde je průměrná incidence vrozených vad nejnižší. Při rozdělení podle jednotlivých skupin diagnóz jsme nalezli nejvyšší incidenci ve skupině Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) v kraji Karlovarském; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) v kraji Královéhradeckém; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) v kraji Karlovarském; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) v kraji Karlovarském a Moravskoslezském; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) v kraji Moravskoslezském a Libereckém; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) v kraji Moravskoslezském a Zlínském; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) v kraji Jihočeském a Královéhradeckém; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) v krajích Moravskoslezském, Královéhradeckém a Pardubickém; pro skupinu Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) v Karlovarském a Ústeckém kraji; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) v kraji Karlovarském a Jihočeském; Abnormality chromosomů (Q90-Q99) pak v kraji Ústeckém a Moravskoslezském.

Nejvíce vrozených vad bylo zjištěno v Karlovarském kraji (průměrně 714 vrozených vad na 10 000 živě narozených chlapců a 600 vrozených vad na 10 000 živě narozených děvčat), následuje kraj Ústecký (průměrně 602 vrozených vad na 10 000 živě narozených chlapců a 505 vrozených vad na 10 000 živě narozených děvčat). Naopak nejméně vrozených vad bylo zjištěno v Jihomoravském a Olomouckém kraji (průměrně 443 vrozených vad na 10 000 živě narozených chlapců a 302 vrozených vad na 10 000 živě narozených děvčat). Při interpretaci těchto čísel je třeba si uvědomit, že u některých dětí může být zjištěno více vrozených vad, a tudíž počet dětí s vrozenou vadou je menší než počet vrozených vad. Není tedy pravda, že by v Karlovarském kraji mělo 7,14 % dětí vrozenou vadu. Můžeme však říct, že ne více než 7,14 % dětí Karlovarského kraje má vrozenou vadu.

Stejně jako u analýzy počtu výskytů jednotlivých typů vrozených vad, i tato analýza celkového počtu vad vychází z počtu diagnostikovaných vrozených vad a nezohledňuje počty vad, které nebyly objeveny a hlášeny. Vyšší počty diagnostikovaných vrozených vad tedy nemusí (ale mohou) znamenat vyšší výskyt vad, ale mohou (a nemusí) znamenat důslednější vyhledávání a diagnostiku vrozených vad.

Za povšimnutí rovněž stojí skutečnost, že relativně největší rozdíly v počtu vrozených vad mezi chlapci a děvčaty jsou v krajích, které mají nejnižší počty výskytů vrozených vad u děvčat (Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina). Šance (ods –P/1-P) na výskyt vrozené vady je zde u chlapců téměř 1,5krát větší než u děvčat. Naopak v krajích, které mají vysoké počty výskytů vrozených vad (Karlovarský, Ústecký) je poměr šancí na výskyt vrozené vady u chlapců a dívek nejmenší (šance na výskyt vrozené vady je zde u chlapců asi 1,2krát větší než u děvčat).

Mezi jednotlivými kraji existují statisticky signifikantní rozdíly pro všechny typy vad s výjimkou abnormalit chromosomů. Některé kraje, jako například Karlovarský kraj, vykazují vyšší počty vad ve více kategoriích (viz také analýza celkového počtu vrozených vad bez rozlišení jejich typu). Vyšší pravděpodobnost objevené vrozené vady může být připsána skutečné vyšší pravděpodobnosti jejího výskytu (např. horší zdravotní podmínky apod.), může však být rovněž připsána citlivější diagnostice (podaří se odhalit i ty vady, které méně citlivou metodou nejsou rozeznatelné, což vede k vyššímu počtu diagnostikovaných vad). Zjištění, z čeho pramení rozdílnosti v krajích, bude jistě bylo přínosem ve studiu výskytu vrozených onemocnění.

Pro vrozené vady nervové soustavy, dýchací soustavy, svalové a kosterní soustavy a pro výskyt abnormalit chromosomů není rozdíl ve výskytu u chlapců a dívek statisticky významný. Chlapci mají oproti děvčatům vyšší šanci na výskyt vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (asi 1,2krát), rozštěpu rtu a rozštěpu patra (asi 1,3krát), trávicí soustavy (asi 1,3krát) a močové soustavy (asi 1,9krát). Výrazně vyšší (více než 10krát) je u chlapců výskyt vrozených vad pohlavních orgánů. U děvčat je nepatrně, ale významně vyšší šance na výskyt vrozených vad oběhové soustavy.

Z uvedeného je patrné, že celková incidence vrozených vad je diferencována na incidence jednotlivých sledovaných skupin vrozených vad a a pro tyto skupiny dosahuje maxima a minima napříč všemi kraji ČR. S velkou pravděpodobností (i když to z důvodu chyby malých čísel nelze stanovit) budou existovat i rozdíly v incidencích jednotlivých diagnóz ve stejné skupině vad mezi jednotlivými kraji. Podobně je však třeba nahlížet i na průměrné krajské incidence, které se skládají z průměrných okresních incidencí. Záleží pak na počtu okresů a jejich průměrných incidencích. Již zmiňovaný Karlovarský kraj má pouze tři okresy a všechny tři okresy při stanovení průměrných okresních incidencí patří mezi okresy s vyšší než průměrnou incidencí VV v ČR. Okresy s takto zvýšenou incidencí existují i v jiných krajích, nicméně v těchto krajích jsou však i okresy s průměrnou nebo nižší incidencí a výsledná průměrná krajská incidence pak tolik významně nevybočuje z celorepublikového průměru. Podíváme-li se na 1. mapu, vidíme průměrnou incidenci vrozených vad rozdělenou na jednotlivé okresy. Z mapy je patrné, že oblast zvýšeného výskytu vrozených vad leží na pomezí krajů Karlovarského, Plzeňského a Ústeckého. Okresy s vysokou průměrnou četností však najdeme i ve Středočeském kraji (Kolín, Kutná hora) a v kraji Jihomoravském (Vyškov).


Obr. 1. Incidence v jednotlivých okresech České republiky (na 10 000 živě narozených),
A – všechny vrozené vady celkem, období: 1994 - 2007
B – okresy a kraje v České republice – stav k 1.1.2008
Obr. 1. Incidence v jednotlivých okresech České republiky (na 10 000 živě narozených), A – všechny vrozené vady celkem, období: 1994 - 2007 B – okresy a kraje v České republice – stav k 1.1.2008

Nelze tedy přeceňovat zjištěné odchylky mezi jednotlivými kraji (okresy) bez znalosti dalších, souvisejících faktorů, které mohou výsledně ovlivňovat průměrné četnosti vrozených vad jako celku nebo podle jednotlivých sledovaných skupin vrozených vad. Samozřejmě se na změnách výskytu vrozených vad u narozených dětí uplatňuje primární a sekundární prevence vrozených vad. U některých typů vrozených vad se četnosti v novorozenecké populaci snižují díky úspěšné prenatální diagnostice a ta má možná také určité regionální odlišnosti a rozdíly. Narušení genofondu a změny životního stylu se samozřejmě mohou také podílet na výsledné četnosti vrozené vady, a to jak v kladném slova smyslu (snížení četnosti vrozené vady), tak v záporném smyslu (zvýšení četnosti vrozené vady). Na obou těchto případech se může podílet několik protichůdně působících jevů. Zlepšení zdravotní situace (např. zlepšená dostupnost vitaminů v celé sezoně nebo snížení až eradikace určitých, především virových infekcí) může snížit incidenci některých vrozených vad v populaci, podobně však zlepšená prenatální péče o těhotné, především o riziková těhotenství, může zvýšit četnost některých vrozených vad tím způsobem, že se tyto případy přesunou z kategorie v ČR nedostatečně evidovaných a vyšetřovaných spontánních potratů do pozdějších fází těhotenství, kdy již tyto případy vrozených vad registrujeme.

Dalšími vlivy, které by mohly ovlivňovat četnosti vrozených vad, mohou být i jiné biosociální faktory, např. věk těhotných, četnost gravidity, vyšší zastoupení chronicky nemocných rodiček (diabetičky, epileptičky, ženy s autoimunitním onemocněním aj.) nebo do jisté míry diskutovaný fakt zastoupení těhotenství po metodách asistované reprodukce. Nelze samozřejmě opominout ani možné nežádoucí vlivy ze zevního prostředí, které mohou ovlivňovat incidence multifaktoriálně podmíněných vrozených vad.

Jenom z tohoto krátkého výčtu možných vlivů je patrné, že bez podrobnější analýzy možných souvisejících faktorů (především faktorů populačních a faktorů zevního prostředí) nelze jednoznačně analyzovat zvýšený výskyt některých vrozených vad v určitých oblastech České republiky. To však již není reálné provést jen na podkladě analýzy agregovaných dat. Také čtrnáctiletá konsekutivní řada pozorování se v tomto případě nezdá být plně dostačující k provedení všech nezbytných krajských a především okresních analýz. Z toho vyplývá, že nelze krajské analýzy na podkladě rozboru pouze jen agregovaných dat přeceňovat.

ZÁVĚR

Práce předkládá aktualizované výsledky analýz incidencí vrozených vad v období 1994 – 2007 u narozených dětí v České republice podle aktuálních dat z jednotlivých krajů České republiky. Byly nalezeny určité rozdíly v průměrných incidencích vrozených vad jako celku i podle jednotlivých hodnocených skupin diagnóz. Rozdíly byly jak mezi jednotlivými kraji, tak i mezi jednotlivými okresy ČR. Tyto rozdíly však nelze chápat jako jednoznačně neměnný faktor vypovídající o výskytu vrozených vad a vlivu zevního prostředí konkrétního kraje, neboť na výsledné incidenci vrozených vad u narozených dětí v daném kraji se podílí celá řada dalších faktorů, populačních, sociálních, medicínských a faktorů zevního prostředí.

Poděkování autorů všem spolupracovníkům za poskytnutí dat o vrozených vadách a jejich prenatální a postnatální diagnostice.

MUDr. Antonín Šípek, CSc.

Oddělení lékařské genetiky

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

Vídeňská 800

140 59, Praha 4

e-mail: registrvvv@vrozene-vady.cz

http://www.vrozene-vady.cz


Sources

1. Gregor, V., Šípek, A., Mašátová, D. Podíl prenatální diagnostiky na snižování výskytu vrozených vad v ČR. Čes Gynek, 2003, 68, 6, s. 395-400.

2. Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J. Vrozené vady v České republice – prenatální diagnostika. Čes Gynek, 2007, 72, 4, s. 262-268.

3. Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J., et al. Prenatální diagnostika vybraných typů vrozených vad v České republice v období 1994 – 2006. Čes Gynek, 2008, 73, 3, s. 169-178.

4. Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J., et al. Přežívání dětí s vybranými vrozenými vadami v průběhu prvního roku života. Čes Gynek, 2008, 73, 3, s. 163-169.

5. Gregor V, Šípek A, Horáček J, et al. Analýza incidencí vrozených vad v České republice podle četnosti těhotenství. Čes Gynek, 2008, 73, 4, s. 199-208.

6. Šípek, A. Výskyt vrozených vad u narozených ve vybraných oblastech a státech světa v období 1988–1998. Čes Gynek, 2002, 67, 4, s. 202-209.

7. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J., Mašátová, D. Analýza vrozených vad podílejících se na perinatální úmrtnosti v ČR. Čes Gynek, 2003, 68, 6, s. 389-394.

8. Šípek, A., Gregor, V., Rychtaříková, J., et al. Stav dětí po asistované reprodukci v ČR za období 1995–1999. Čes Gynek, 2004, 69, s. 358-365.

9. Šípek, A, Gregor, V., Horáček, J., et al. Výskyt a přežívání dětí s vybranými typy vrozených vad v České republice, 1.část. Čes Gynek, 2004, 69, s. 59-65.

10. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J., et al. Výskyt a přežívání dětí s vybranými typy vrozených vad v České republice. 2. část. Čes Gynek, 2004, 69, s. 149-155.

11. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J., Mašátová, D. Výskyt vrozených vad v České republice v roce 2003. Čes Gynek, 2006, 71, 3, s. 194-199.

12. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J., Mašátová, D. Podíl prenatální diagnostiky na výskytu vrozených vad v České republice v Roce 2004. Čes Gynek, 2006, 71, 5, s. 373-380.

13. Šípek, A, Gregor, V., Horáček, J., Mašátová, D. Výskyt vrozených vad v České republice a jejich podíl na perinatální úmrtnosti v roce 2004. Čes Gynek, 2006, 71, 4, s. 291-297.

14. Šípek, A, Gregor, V., Horáček, J., Mašátová, D. Mortalita dětí v průběhu prvního roku života v důsledku vrozených vad v ČR v období 1994–2004. Čes Gynek, 71, 2006, 71, 5. s. 380-388.

15. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J. Vrozené vady v České republice v období 1994-2005 – perinatologická data. Čes Gynek, 2007, 72, 2, s. 103-109.

16. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J. Vrozené vady v České republice v období 1961 až 2005 – průměrné incidence. Čes Gynek, 2007, 72, 3, s. 185-191.

17. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J. Čtvrtletní incidence vybraných typů vrozených vad v České republice v období 1994-2005: dvanáctileté období. Čes Gynek, 2007, 72, 4, s. 254-261.

18. Šípek, A., Gregor, V., Šípek, A. jr., et al. Vrozené vady v České republice v roce 2006. Čes Gynek, 2009, v tisku.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account