Kdy je polyfarmakoterapie léčbou první nebodruhé volby?I. část

Overview

Autoři shrnují dosavadní poznatky o léčbě schizoafektivní a bipolární poruchy. U obounozologických jednotek je často první volbou kombinace stabilizátorů a antipsychotik, respektiveantidepresiv. V 70. letech bylo v popředí zájmu lithium, v 80. letech antikonvulziva a 90. létajsou charakterizována nástupem atypických antipsychotik. Není zcela jasné, zda atypická antipsychotikajsou stabilizátory nálady, protože chybí dostatek studií. Autoři dále uvádějí vlastnízkušenosti s léčbou schizoafektivní poruchy. Na základě retrospektivní analýzy chorobopisnéhomateriálu zjistili, že v této indikaci byla preferována antipsychotika. Se stabilizátory nálady přicházelo20/64 (31 %) pacientů, pouze 3/20 (15 %) mělo monoterapii a vzájemnou kombinaci stabilizátorů.Atypická antipsychotika převažovala 46/64 (72 %) nad klasickými antipsychotiky (21/46,46 %); toto rozložení bylo zachováno i při propuštění. Při propuštění odcházelo více nemocnýchs antipsychotiky (13 % vs 22 %). Nejčastěji aplikovaným antipsychotikem z atypických byl při přijetírisperidon (39 %), při propuštění olanzapin (35 % z celkového počtu léčených atypickými antipsychotiky).

Klíčová slova:
polyfarmakoterapie, schizoafektivní porucha, bipolární porucha, kombinace se stabilizátorynálady, atypická antipsychotika.