Authors: M. Adamus 1; T. Gabrhelík 1; Ondřej Marek 1; J. Koutná 1; Š. Trenkler 2 Authors‘ workplace: Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 1; Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny, Fakultná NsP Jána Adama Reimana, Prešovská univerzita a Slovenská zdravotnícka univerzita, Prešov, Slovenská republika 2 Published in: Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 2, s. 73-84 Category: Anaesthesiology - Original Paper
Cíl studie: Dotazníkovou studií jsme zjišťovali údaje o současném způsobu používání svalových relaxancií na anesteziologických pracovištích České republiky.
Typ studie: Prospektivní, multicentrická, dotazníková, korespondenční.
Název a sídlo pracoviště: Anesteziologická oddělení České republiky.
Materiál a metoda: Přednostům 140 anesteziologických pracovišť České republiky jsme poslali strukturovaný dotazník. Ptali jsme se na druh používaných svalových relaxancií i strategii jejich volby v závislosti na délce operačního výkonu. Zajímaly nás způsoby monitorování účinku kurarimimetik, používané přístroje a metody ke sledování nervosvalového přenosu. Rovněž jsme zjišťovali pravidla pro podávání farmakologické dekurarizace. Výsledky jsme vyjádřili pomocí deskriptivních statistických metod.
Výsledky: Návratnost dosáhla 96 %. Na českých ARO je v současné době k dispozici 9 druhů kurarimimetik (suxametonium, alkuronium, atrakurium, cisatrakurium, mivakurium, pankuronium, pipekuronium, rokuronium a vekuronium). Nejoblíbenějšími látkami jsou atrakurium (74 %), cisatrakurium (41 %) a vekuronium (20 %). Suxametonium se nejčastěji používá k relaxaci při riziku aspirace (91 %) a u nemocných s předpokládanou obtížnou intubací (75 %). Nejčastější strategií svalové relaxace je podání bolusu nedepolarizujícího kurarimimetika a udržování bloku opakovanými malými dávkami. Nejčastějším speciálním postupem je timing (63 %), méně se používá priming (31 %) a prekurarizace (22 %). Hloubka bloku je posuzována nejčastěji na základě klinických kritérií (73 %); 50 % pracovišť nemá vybavení pro monitorování účinku kurarimimetik. Příčiny této absence jsou odborné (40 %), ekonomické (42 %) a technické (25 %). Neostigmin se podává výběrově podle klinických známek (90 %), nejčastější dávkou je 1,0 mg.
Závěr: V České republice se používají stejná relaxancia jako ve světě. Iniciální bolus a doplňující dávky nedepolarizujícího kurarimimetika jsou nejčastějším postupem svalové relaxace. Na ARO existuje deficit ve vybavení monitorovací technikou. K dekurarizaci se podává relativně malá dávka neostigminu.
Klíčová slova: nervosvalová blokáda – kurarimimetikum – neostigmin – monitorování – dotazníková studie
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
