Authors: B. Šestáková; I. Chytra; H. Skalková; E. Kasal; R. Pradl; V. Fessl Authors‘ workplace: Anesteziologicko-resuscitační klinika FN v Plzni, přednosta doc. MUDr. E. Kasal, CSc. Published in: Anest. intenziv. Med., , 2002, č. 5, s. 241-243 Category:
Cílem naší práce bylo podrobněji specifikovat psychická traumata, která prožívají pacienti při ohrožení vitálních funkcí během léčby v intenzivnípéči. Tělesné strádání, hrůza ze smrti a farmakologická sedace vytvoří u pacientů po resuscitační a intenzivní péči biopsychosociální proces, který mávšechny znaky posttraumatické stresové poruchy – PTSD (posttraumatic stress disorder). Analyzovali jsme soubor 26 pacientů trpících psychickýmiporuchami, kteří se po léčbě v intenzivní péči navrátili do běžného života. K diagnostice PTSD byla užita standardní explorace pacientů vedenápsychologem, dotazníkové metody STAI (State-Trait Anxiety Inventory) a MHQ (Middlesex Hospital Questionnaire) a kresební projektivní techniky.Projevy akutní posttraumatické stresové poruchy jsou patrně nejintenzivnější v období snižování analgosedace. Traumatické emoční prožitky a emočnípaměť mohou přetrvávat v chronické podobě po celý život pacienta. Následky základního onemocnění, které bylo důvodem hospitalizace v intenzivnípéči, jsou tak komplikovány posttraumatickou stresovou poruchou, která významně zhoršuje kvalitu jejich života. Těmto pacientům je nutno poskytnoutpsychoterapeutickou a medikamentózní pomoc.
Klíčová slova: posttraumatická stresová porucha – analgosedace – emoční prožitky – emoční paměť
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
