Prevalenci CHOPN se nedaří snížit − které rizikové faktory k ní nejvíc přispívají?
Globální prevalence CHOPN v populaci lidí ve věku 30–79 let v roce 2019 činila 10,3 %. Více než tři čtvrtiny celosvětových případů CHOPN připadá na země v nižší střední příjmové skupině (LMIC – lower middle income countries), což pro tamní zdravotní systémy znamená velkou a stále narůstající výzvu. Jelikož pro její zdolání v daných regionech chybějí cílené snahy pro širokou populaci a reformy zdravotnictví i zdroje, vytčený úkol globálně podstatně snížit zátěž způsobenou CHOPN může zůstat těžko řešitelný.
Domácnosti jako rizikový faktor
Profesor Halpin upozornil na práci publikovanou letos v Lancet Respiratory Medicine, jejíž autoři Adeloye et al. na základě údajů z mnoha recentních studií konstatovali, že v celosvětovém měřítku je typickým pacientem s CHOPN muž (poměr šancí [OR] 2,1), kuřák (v případě aktivního kuřáka OR 3,2) s BMI ˂ 18,5 kg/m2 (OR 2,2), který je více vystaven biomase (OR 1,4) a prachu či kouři (OR 1,4).
Významný rizikový faktor CHOPN představuje i znečištění ovzduší v domácnosti (HAP – household air pollution). Do jaké míry HAP přispívá ke vzniku CHOPN, o tom se stále vedou diskuse, proto přednášející uvedl stanovisko, které k dané problematice zaujímá Globální iniciativa pro CHOPN (GOLD). Ta aktuálně (Mortimer et al., 2022) konstatuje, že existuje spojitost značné preventabilní morbidity a mortality s HAP, CHOPN a chudobou. K HAP se váže řada otázek, například jak je měřeno a diagnostikováno ve studiích, zda je spojeno s CHOPN obdobně, nebo odlišně v porovnání s tabákovým kouřem apod. Ačkoliv nemusí být možné definovat jasnou příčinnou souvislost mezi HAP a CHOPN, je očividně naléhavě třeba redukovat zátěž, kterou nemoc přináší populaci trpící chudobou.
Znečištění vzduchu a exacerbace CHOPN – německá studie
V Německu byl proveden výzkum exacerbací astmatu a CHOPN ve spojení s venkovním znečištěním vzduchu v metropolitní oblasti Berlína a jeho výsledky byly letos publikovány v časopisu Respiratory Research. Hoffmannová et al. v něm zjišťovali, zda byly variace v úrovních denního znečištění vzduchu v Berlíně, zejména koncentrace NO2, ozónu a částic hmoty, spojeny s nárůstem počtu pacientů přijímaných do nemocnice pro akutní exacerbaci CHOPN či astmatu. Konstatovali, že NO2 se ukázal jako polutant s nejširšími poměry rizik pro admisi do nemocnice u pacientů s CHOPN a že podle modelů použitých pro analýzu přispívá k zvýšené morbiditě významněji než částice hmoty. Analýza je založena na městských měřeních koncentrací NO2, které jsou konzistentně nižší než evropské limitní hodnoty.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Halpin D. COPD I. Subtopics: risk factors, comorbidities, COVID, oxygen and ventilation, rehabilitation and exercise, alpha-1 antitrypsin deficiency. Pneumo Update Europe 2022, Vídeň, 11. června 2022.
2. Adeloye D., Song P., Zhu Y. et al. Global, regional, and national prevalence of, and risk factors for, chronic obstructive pulmonary disease (COPD) in 2019: a systematic review and modelling analysis. Lancet Respir Med 2022 May; 10 (5): 447–458, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00511-7.
3. Mortimer K., Montes de Oca M., Salvi S. et al. Household air pollution and COPD: cause and effect or confounding by other aspects of poverty? Int J Tuberc Lung Dis 2022; 26 (3): 206–216, doi: 10.5588/ijtld.21.0570.
4. Hoffmann C., Maglakelidze M., von Schneidemesser E. et al. Asthma and COPD exacerbation in relation to outdoor air pollution in the metropolitan area of Berlin, Germany. Respir Res 2022; 23 (1): 64, doi: 10.1186/s12931-022-01983-1.
