Přihlášení
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Zahraniční obsah |
|||
Vydáno: 22.3.2017
Sympatický nervový systém (SNS) se podílí na regulaci srdeční frekvence a kontraktility myokardu, nervové modifikaci arteriolární rezistence i žilní kapacity a regulaci objemu cirkulujících tekutin, a hraje tak významnou roli při regulaci lokálního krevního průtoku i udržení hlavních hemodynamických parametrů cirkulace, jako je krevní tlak.
Zavedení moderních technik, jako je mikroneurografie a měření regionálního obratu (spillover) noradrenalinu, přineslo nové důkazy o významné roli zvýšené aktivity sympatiku u řady kardiovaskulárních onemocnění.
Aktivace sympatiku, která je u esenciální hypertenze běžná, vede nejen k iniciaci tohoto onemocnění, ale též k jeho progresi, rozvoji chronických komplikací a podílí se rovněž na rozvoji aterosklerózy. Zvýšená aktivita SNS hraje významnou úlohu také u akutního koronárního syndromu, různých typů arytmií a u srdečního selhání. Na zvýšené aktivitě SNS se podílejí zvýšený příjem sodíku, onemocnění ledvin, obezita a metabolický syndrom, mentální stres a spánková apnoe.
Inhibice sympatiku pomocí centrálních sympatolytik nebo blokátorů periferních α- a β-adrenergních receptorů je součástí úspěšných terapeutických protokolů u řady kardiovaskulárních onemocnění. Nyní jsou v kardiologii využívány především tzv. kardioselektivní beta-blokátory, např. bisoprolol, které působí hlavně na receptory β1 v srdci. Díky tomu je dosaženo nižšího výskytu nežádoucích účinků, jako jsou např. vazokonstrikce a bronchokonstrikce (zprostředkované přes receptory β2) nebo metabolické účinky (zprostředkované přes receptory β3).
(ada)
Zdroje:
Tepová frekvence: opomíjená, přesto zásadní informace
V posledních letech jsme se soustředili na sledování konvenčních rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob, jako je kouření, obezita a diabetes. Výzkumy ovšem ukazují, že bychom se měli vrátit i k některým tradičním parametrům. Jedním z nich je tepová frekvence.
Zvýšená aktivita sympatiku by nám neměla být lhostejná
Stres má vliv na rozvoj řady onemocnění a v naší společnosti je všudypřítomný. Jedním z projevů zvýšené aktivity sympatiku (ZAS), který je důsledkem chronického stresu, je zvýšená tepová frekvence. Představuje velmi snadno měřitelný parametr.
Špatná terapeutická odpověď? Zbystřete! Možná je načase zaměřit se na adherenci
Autor kurzu: Kolektiv autorů: J. Bruthans (Praha), M. Solař (Hradec Králové), M. Souček (Brno)
KONTAKT | INZERCE | O PROJEKTU
© 2008-2018
MeDitorial | ISSN 1803-6597 | Aktualizace: 24.4.2018
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení.