Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Zvýšená aktivita sympatiku: Novinky
Videorozhovor
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Měření krevního tlaku a tepové frekvence v klinické praxi

Specializace: diabetologie interní lékařství kardiologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Zvýšená aktivita sympatiku

Vydáno: 2.6.2017

Měření krevního tlaku a tepové frekvence v klinické praxi

Přestože měření krevního tlaku (TK) patří mezi základní vyšetření v klinické praxi, jeho provedení s sebou přináší některá úskalí. Nepřesnost může být způsobena řadou okolností, například nesprávnou technikou měření či chybou přístroje.

Za arteriální hypertenzi považujeme zvýšení hodnot TK na ≥ 140/90 mmHg, zjištěné při 2 různých návštěvách ordinace.

Frekvence kontrol TK v primární a sekundární prevenci

V primární prevenci je u normotoniků doporučeno měření TK 1× za 1−2 roky. U hypertoniků s dobře nastavenou medikací a dlouhodobě korigovaným TK se doporučuje kontrola alespoň 4× za rok. Jiná je situace u hypertoniků, kde se nastavuje medikace; tam je frekvence měření dána výškou TK. Obvykle se doporučuje kontrola za 2–4 týdny po nasazení terapie. Spolu s měřením TK by měly být zhodnoceny i eventuální nežádoucí účinky léčby.  

Měření TK vestoje je důležité u starších nemocných a u diabetiků s hypertenzí, protože je u nich větší nebezpečí ortostatické hypotenze. Provádíme jej většinou po 1 minutě vzpřímené polohy. 

24hodinové monitorování TK 

Ambulantní monitorování krevního tlaku po dobu 24 hodin nás nejlépe informuje o tlakové zátěži oběhového systému, ale není je možné provádět plošně u všech hypertoniků. Navíc prakticky všechna data o léčbě vycházející z farmakologických studií jsou založena na měření TK v ordinaci. Proto se doporučuje provádět toto měření jen ve speciálních situacích, jako je zvýšená variabilita TK, diskrepance mezi TK doma a ve zdravotnickém zařízení, rezistence hypertenze vůči léčbě, podezření na chybění nočního poklesu TK, podezření na epizody hypotenze, zvýšení TK v těhotenství a podezření na eklampsii. Nejdůležitějším parametrem pro hodnocení je 24hodinový průměr TK, který má nejlepší reprodukovatelnost. Prognosticky významným ukazatelem je také průměrný TK v noční periodě.

Domácí měření TK

Vedle měření TK v ambulanci je pro zlepšení adherence možno provádět jej i v domácích podmínkách. Pacientovi doporučujeme, aby tak činil vsedě, v klidu, alespoň 2× po sobě, a to ráno a večer po dobu 7 dní, a tyto výsledky potom přinesl s sebou na kontrolu k lékaři. Domácí měření TK je ovšem pouze komplementární k měření ambulantnímu a samo o sobě nemůže být důvodem k zahájení antihypertenzní terapie. Jestliže má naopak dotyčný normální hodnoty TK při domácím měření a vysoké hodnoty v ordinaci, jedná se o tzv. hypertenzi bílého pláště. 

Měření tepové frekvence (TF)

Frekvence kontrol tepové frekvence (TF) obecně není určována její hodnotou, ale typem onemocnění, přičemž TF je pouze pomocným parametrem. Zvýšená tepová frekvence při sinusovém rytmu sice přináší vyšší riziko kardiovaskulární příhody, ale jako rizikový faktor je podstatně slabší než hypertenze a další konvenční rizikové faktory. Zde se doporučuje fyzický trénink, který vede mj. i k poklesu TF.

(ada)

Zdroje:

  1. Filipovský J., Widimský J. jr., Špinar J. Souhrn doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi / Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu hypertenze z roku 2013. Připraven Českou společností pro hypertenzi / Českou kardiologickou společností. Cor et Vasa 2014; 56: e494–e518.
  2. Kallioinen N., Hill A., Horswill M, Ward H. E., Watson M. O. Sources of inaccuracy in the measurement of adult patients’ resting blood pressure in clinical settings: a systematic review. J Hypertens 2017 Mar; 35 (3): 421–441.
  3. Rosolová H. Preventivní kardiologie v kostce. Axonite, Praha, 2013.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Akutní účinky zvýšeného tonu sympatiku a dopad chronické stimulace

Nervový systém se podílí na udržení homeostázy organismu. Pro tu je důležitá rovnováha mezi oběma částmi eferentního vegetativního nervového systému, sympatikem a parasympatikem. Zvýšený tonus sympatiku podporuje funkce, které připravují organismus k akci.

Zdravotní důsledky dlouhodobé nadměrné stimulace sympatiku

Stres není vždy jen problémem, fyziologická aktivace sympatiku umožňuje organismu adaptaci na zátěž. Co se však stane, když tato stimulace překročí kritickou hranici?

Zvýšená aktivita sympatiku a její role v rozvoji hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění

Sympatický nervový systém (SNS) se podílí na regulaci srdeční frekvence a kontraktility myokardu, nervové modifikaci arteriolární rezistence i žilní kapacity a regulaci objemu cirkulujících tekutin, a hraje tak významnou roli při regulaci lokálního krevního průtoku i udržení hlavních hemodynamických parametrů cirkulace, jako je krevní tlak.



Všechny novinky