O sartanech přehledně − s přihlédnutím k jejich postavení v současné koronavirové situaci
Sartany čili blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II (ARBs) patří společně s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) mezi antihypertenziva první volby. Jedná se o prověřená léčiva s dobrým bezpečnostním profilem. Nabízíme stručný přehled postavení sartanů v současné terapeutické strategii včetně vyjádření k jejich případné souvislosti s onemocněním COVID-19 tak, jak vyplývá ze stavu poznatků k počátku května 2020.
Působení sartanů
Mechanismem účinku jde o antagonisty receptorů AT1 pro angiotenzin II. Jejich výhodou oproti ACEi je komplexnější inhibice angiotenzinu II a také to, že nezasahují do katabolismu dalších neuropeptidů, které při vyšší koncentraci mohou vyvolat suchý kašel.
Mezi sartany existují rozdíly zejména v délce působení, afinitě k receptorům a způsobu inhibice. Tyto rozdíly může být výhodné zohlednit při výběru léčiva. Losartan má nejkratší poločas, mezi nejdéle účinkující patří telmisartan. Nejvyšší afinita k receptorům byla prokázána u azilsartanu a telmisartanu.
Indikace
Sartany lze kromě léčby arteriální hypertenze použít i v dalších indikacích. Pomýšlíme na ně v případech hypertrofie levé komory, městnavého srdečního selhání a ischemické choroby srdeční, diabetické nefropatie a renální insuficience. U diabetiků 1. typu bylo prokázáno, že vlivem sartanů dochází ke snížení proteinurie. Pokud při nasazení ACEi došlo k rozvoji angioedému nebo hyperkalémii, pak sartany jako alternativu využít nelze.
Mezi příznivé efekty sartanů patří zmírnění erektilní dysfunkce, respektive zamezení jejího rozvoje při léčbě hypertenze. Zkoumá se také možný vliv sartanů na snížení frekvence záchvatů migrény. Z dalších pozitivních vlivů lze zmínit urikosurický efekt losartanu.
Vzhledem k trendu kombinované léčby hypertenze je vhodná kombinace sartanů a dihydropyridinového blokátoru vápníkového kanálu, která má nejpříznivější bezpečnostní profil.
Nežádoucí účinky a kontraindikace
Léčba sartany může vést k hyperkalémii. Je proto doporučováno pravidelné sledování hladin draslíku, urey a kreatininu. Dalším nežádoucím účinkem bývá přílišné snížení tlaku a ortostatická hypotenze. Aby se zamezilo tzv. first dose hypotenzi, je vhodná opatrná titrace dávky.
Sartany jsou pro svou teratogenitu kontraindikované u žen ve fertilním věku. K dalším kontraindikacím patří deplece intravaskulárního volumu, například v důsledku krvácení, průjmu nebo zvracení, a stenóza obou renálních tepen.
Doporučení pro pacienty s infekcí COVID-19
V souvislosti s pandemií COVID-19 se opakovaně řeší bezpečnost sartanů a ACEi. Vyvstávají otázky kolem povrchových receptorů ACE2 v plicích a ve střevech, které jsou vstupními branami pro SARS-CoV-2. Původně předpokládaný nežádoucí vliv ACEi a ARBs se zatím jednoznačně nepotvrdil. Naopak nedávno publikovaná čínská studie popisuje případy hospitalizovaných pacientů užívajících ACEi/ARBs, u nichž bylo celkově nižší riziko mortality než u nemocných těmito preparáty neléčených. Celosvětově probíhají studie věnované tomuto tématu a závěry dosud nejsou jednoznačné.
Podle recentních doporučení nadále platí, že u pacientů léčených ACEi nebo sartany není vhodné léčbu měnit. U těch pacientů, kteří onemocněli COVID-19, je zapotřebí individuálně posoudit jejich stav před úpravou léčby. Přestože existují náznaky, že počet úmrtí je mezi pacienty léčenými ACEi vyšší než u léčby sartany, tyto studie zatím nejsou dostatečně rozsáhlé a nezahrnují komorbidity, věk a další faktory.
Vzhledem k tomu, že terapeutický efekt ACEi a sartanů je srovnatelný, ale bezpečnostní profil druhých jmenovaných je příznivější, se zdá, že sartany mohou představovat vhodnější alternativu pro léčbu hypertenze u pacientů s COVID-19 ohrožených těžším průběhem nemoci.
(sobo)
Zdroje:
1. Pardini C. Joint statement issued addressing concerns over COVID-19 and ACE inhibitor, ARB use. Cardiology Advisor, 2020 Mar 24. Dostupné na: www.thecardiologyadvisor.com/general-cardiology/joint-statement-issued-addressing-concerns-over-covid-19-and-ace-inhibitor-arb-use
2. Sanchis-Gomar F., Lavie C. J., Perez-Quilis C. et al., Angiotensin-converting enzyme 2 and antihypertensives (angiotensin receptor blockers and angiotensin-converting enzyme inhibitors) in coronavirus disease 2019. Mayo Clin Proc 2020 Apr 4, doi: 10.1016/j.mayocp.2020.03.026 [Epub ahead of print].
3. Murray S. New evidence concerning safety of ACE inhibitors, ARBs in COVID-19. PharmacyTimes, 2020 Apr 28. Dostupné na: www.pharmacytimes.com/news/new-evidence-concerning-safety-of-ace-inhibitors-arbs-in-covid-19
4. Widimský J. Doporučení pro léčbu a diagnostiku arteriální hypertenze ČSH 2017. Česká společnost pro hypertenzi. Dostupné na: www.hypertension.cz/sqlcache/widimsky-1-hypertenze-kv-prevence-2018.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.