Bezpečnost domácí parenterální výživy u onkologických pacientů

Úvod

U onkologických pacientů se parenterální výživa využívá nejčastěji u malignit gastrointestinálního traktu nebo v pokročilém stadiu onemocnění. Nedostatečný nebo nemožný perorální příjem či enterální výživa mohou být způsobeny jak protinádorovou léčbou, tak základním onemocněním. Jedná se například o nauzeu, zvracení, průjem, zácpu, dysfagii, bolesti břicha, malabsorpci, obstrukci nebo syndrom krátkého střeva, radiační enteritidu, vysokou píštěl či ileostomii.

Rozlišujeme parenterální výživu parciální (kombinovaná s příjmem potravy per os či enterální výživou) a totální. Parciální parenterální výživou dodáváme pacientovi energii 1000–1250 kcal/den 3–6× týdně. Zatížena je nižším rizikem refeeding syndromu (který v iniciální fázi hrozí zejména u dlouhodobě těžce podvyživených pacientů), hyperglykémie, nadměrné hydratace či hepatobiliárního postižení. Spojena je také s lepší kvalitou života – pacienti nejsou odkázaní na každodenní infuzní terapii, s čímž souvisí nižší výskyt katétrových komplikací nebo poruch spánku.

All-in-one vaky pro parenterální výživu obsahují glukózu, lipidy, aminokyseliny a elektrolyty. Podávají se většinou přes noc 10–14 hodin cestou centrálního žilního katétru. Pacienti tak mohou v rámci možností vykonávat běžné denní aktivity.

Hodnocení stavu výživy

Běžně užívané parametry pro sledování stavu výživy (tělesná hmotnost, BMI a případný perorální příjem) neodrážejí přesné složení těla a mohou být zavádějící. Validovaným nástrojem pro posouzení stavu výživy je bioelektrická impedance (index tělesné hmotnosti bez tukové tkáně). Dále jej lze hodnotit dle dotazníku PG-SGA a klinického vyšetření. K hodnocení celkového stavu a prognózy se využívá Karnofského skóre (0–100), modifikované Glasgowské prognostické skóre (0–2; hodnotící systémovou zánětlivou odpověď související s úbytkem svalové hmoty) či skóre ECOG (0–5).

Pacienti (nebo jejich pečovatelé) musejí být před zahájením domácí parenterální výživy edukováni stran prevence komplikací (nutnosti dodržování aseptického přístupu). Případné komplikace (např. mechanickou obstrukci katétru nebo horečku jako příznak infekce) musejí být schopni také identifikovat. Místo vstupu je vhodné zhodnotit aspekcí a palpací k odhalení případného zarudnutí, lokální bolestivosti či otoku. Žádoucí je i selfmonitoring nutričního stavu spočívající v pravidelném sledování tělesné hmotnosti či pátrání po edémech. Pacient by měl být v domácím prostředí v prvních 2−3 týdnech denně navštěvován sestrou nebo praktickým lékařem (poté je dostačující návštěva 1× týdně). Dále by měla být naplánována pravidelná dispenzarizace u onkologa a nutričního specialisty ve spojení s laboratorním vyšetřením krve stanovujícím koncentraci sérového albuminu.

Co říkají o bezpečnosti domácí parenterální výživy dostupné studie?

Dle studií dochází během 90 dnů od zahájení domácí parenterální výživy ke zvýšení Karnofského skóre o 10 bodů, přičemž přechod ze 70 na 80 bodů souvisí se schopností samostatně vykonávat každodenní činnosti. Stejně tak dochází ke zlepšení v modifikovaném Glasgowském prognostickém skóre.

Domácí parenterální výživou u onkologických pacientů se zabývala rovněž metaanalýza, do které bylo z databází Cochrane, Cinahl, PubMed, Springer, Google Scholar a Web of Science zahrnuto 20 prací (11 prospektivních, 8 retrospektivních a 1 longitudinální nerandomizovaná klinická studie) dostupných k 15. srpnu 2017 a publikovaných mezi lety 2000 a 2015. Tato metaanalýza potvrdila, že domácí parenterální výživa u onkologických pacientů zlepšuje kvalitu života, výkonnostní i nutriční stav a zvyšuje hladinu sérového albuminu i tělesnou hmotnost. Výskyt komplikací v souvislosti s parenterální výživou (3,58/1000 dní) a zavedením katétru (1,3/1000 dní) byl nízký. Nejčastěji se jednalo o infekci (0,05–3,28/1000 katétrových dní), mechanickou obstrukci katétru (0,07–2,13/1000 dní) a trombózu (0,05–0,20/1000 dní).

(mafi)

Zdroje:
1. Ozcelik H., Gozum S., Ozer Z. Is home parenteral nutrition safe for cancer patients? Positive effects and potential catheter-related complications: a systematic review. Eur J Cancer Care (Engl) 2019; 28 (3): e13003, doi: 10.1111/ecc13003.
2. Cotogni P., Caccialanza R., Pedrazzoli P. et al. Monitoring response to home parenteral nutrition in adult cancer patients. Healthcare (Basel) 2020; 8 (2): 183, doi: 10.3390/healthcare8020183.