Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Sartany v léčbě hypertenze: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Sartany versus ostatní antihypertenziva v terapii hypertenze

Specializace: dětská kardiologie diabetologie interní lékařství kardiologie nefrologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Sartany v léčbě hypertenze

Vydáno: 6.5.2016

Sartany versus ostatní antihypertenziva v terapii hypertenze

V léčbě hypertenze jsou v 1. linii v souladu s doporučením odborných společností využívány látky blokující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, tedy inhibitory ACE a sartany. Rozsáhlá metaanalýza italských lékařů potvrdila příznivý efekt sartanů ve srovnání s ostatními antihypertenzivy v souvislosti s morbiditou a mortalitou na kardiovaskulární onemocnění.

Úvod

Renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS) hraje důležitou úlohu v regulaci tlaku krve a vnitřního prostředí organismu. Poruchy v tomto systému přispívají k patofyziologii rozvoje hypertenze, městnavého srdečního selhání a onemocnění ledvin. Poruchy RAAS také kvůli jeho přímému vlivu na cévní endotelové buňky vedou ke zhoršení některých patologických dějů, jako jsou například zánětlivé postižení endotelu a následná tvorba aterosklerotických plátů. Blokátory RAAS, tedy inhibitory ACE a sartany, tak hrají důležitou úlohu v prevenci i terapii kardiovaskulárních onemocnění. Každá z těchto skupin léčiv však ovlivňuje RAAS na jiné úrovni, což se odráží v odlišných farmakologických vlastnostech. Sartany jsou proti inhibitorům ACE většinou lépe snášeny, s menším rizikem nežádoucích účinků. Řada studií navíc prokazuje příznivý efekt sartanů v porovnání s ostatními třídami antihypertenziv.

Výsledky studií

Studie LIFE (Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension) se soustředila na porovnání losartanu a beta-blokátoru atenololu v souvislosti s kardiovaskulární a cerebrovaskulární morbiditou a mortalitou. Oba léky snižovaly v obdobném měřítku krevní tlak. Losartan však byl oproti atenololu spojen s poklesem celkového relativního rizika o 13 % (p = 0,021) a současně s poklesem relativního rizika rozvoje fatální i nefatální cévní mozkové příhody o 25 % (p = 0,001). Terapie losartanem také v porovnání s atenololem vedla k výraznější redukci hypertrofie levé komory. Studie tak poukazuje na skutečnost, že monoterapie losartanem vykazuje větší protektivní vaskulární efekt než monoterapie atenololem.

Studie TRANSCEND (Telmisartan Randomized AssessmeNt Study in ACE iNtolerant subjects with cardiovascular Disease) se zabývala terapií telmisartanem v porovnání s podáváním placeba. Výzkum jasně prokázal příznivý efekt telmisartanu oproti placebu v souvislosti se snížením kardiovaskulární mortality a morbidity a současně se signifikantním poklesem prevalence hypertrofie levé komory.

Studie TRENDY (Telmisartan versus Ramipril in renal ENdothelial DYsfunction in type 2 diabetes), DETAIL (Diabetics Exposed to Telmisartan And enalaprIL) a IRMA 2 (IRbesartan in patients with type 2 diabetes and MicroAlbuminuria) prokázaly nefroprotektivní efekt sartanů a inhibitorů ACE u pacientů s diabetickým poškozením ledvinných funkcí. Terapie vedla ke zlepšení funkcí endotelu a k signifikantnímu poklesu albuminurie.

Rozsáhlá metaanalýza 31 studií čítající 225 764 pacientů léčených blokátory RAAS, blokátory kalciových kanálů a dalšími antihypertenzivy prokázala snížení rizika městnavého srdečního selhání o 24 % s poklesem systolického tlaku o 5 mmHg. Současně však došlo k výraznějšímu poklesu rizika srdečního selhání ve skupinách podstupujících terapii sartany nebo inhibitory ACE v porovnání s blokátory kalciových kanálů.

Další metaanalýza 6 studií prokázala signifikantní pokles rizika cévní mozkové příhody při terapii sartany oproti inhibitorům ACE (OR = 0,92; 95% CI 0,85–0,99; p = 0,037).

Závěr

Výsledky dostupných studií naznačují, že blokátory renin-angiotenzin-aldosteronového systému jsou z hlediska morbidity a mortality na kardiovaskulární nemoci nadřazeny ostatním skupinám antihypertenziv. Sartany, které se v terapii hypertenze používají spolu s diuretiky (např. hydrochlorothiazidem), jsou však současně oproti inhibitorům ACE lépe snášeny a přinášejí menší riziko nežádoucích účinků.

(holi)

Zdroj: Verdecchia P., Gentile G., Angeli F., Reboldi G. Beyond blood pressure: evidence for cardiovascular, cerebrovascular, and renal protective effects of renin-angiotensin system blockers. Ther Adc Cardiovasc Dis 2012 Apr; 6 (2): 81−91; doi: 10.1177/1753944712444866.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,9/5, hodnoceno 13x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Blokátory receptorů pro angiotenzin II jsou v porovnání s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu stejně přínosné, ale pacienty lépe snášené

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARBs) neboli sartany patří v současné době k základním farmakům používaným u pacientů s kardiovaskulárními chorobami. Která z těchto skupin představuje pro pacienty větší přínos, je již dlouho předmětem debaty. V lednu zveřejněná studie amerických autorů porovnávala přínos a bezpečnost podávání inhibitorů ACE a ARBs pacientům bez přítomného srdečního selhání.

Losartan v prevenci disekce aorty u Marfanova syndromu

Disekce kořene aorty je jednou z nejčastějších příčin úmrtí u pacientů s Marfanovým syndromem. Dle důkazů v publikované literatuře je patrný přínos losartanu v prevenci dilatace kořene aorty nad současným standardem terapie beta-blokátory zejména tam, kde jsou kontraindikovány.

Účinnost a bezpečnost kandesartanu v terapii chronického srdečního selhání

Chronické srdeční selhání je navzdory pokrokům v terapii stále běžnějším kardiovaskulárním onemocněním. Studie japonských vědců se soustředí na účinnost a bezpečnost užití kandesartanu v terapii mírných až středně závažných případů chronického srdečního selhání.



Všechny novinky