Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Reakce na interferon beta předpovídá průběh onemocnění u roztroušené sklerózy

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 26.1.2011

Reakce na interferon beta předpovídá průběh onemocnění u roztroušené sklerózy

Ačkoliv je interferon beta používán k potlačení aktivity onemocnění u roztroušené sklerózy (RS), zatím se příliš mnoho neví o tom, jakým mechanismem účinkuje. Navíc se reakce jednotlivých pacientů na jeho podání velice liší. Trochu světla do tohoto problému naštěstí vnesla studie lékařů z amerického Clevelandu.

Ti ve své studii hodnotili vztah mezi molekulární a klinickou odpovědí na podávání interferonu beta-1a u celkem 85 pacientů s RS. Účinek léčby byl hodnocen po šesti měsících, a to pomocí magnetické rezonance. Za špatnou klinickou odpověď byl považován výskyt třech a více nových lézí, za dobrou pak dvě nové léze a méně.

Molekulární odpověď na podávaný interferon byla měřena jak na počátku léčby, tak i po šesti měsících, u vytipované skupiny pacientů navíc i po 24 měsících léčby. K hodnocení byl použit cDNA macroarray test pro 166 IFN-regulovaných genů (IRGs). Změna každého genu pak byla vyjádřena jako indukční poměr, a to porovnáním genové exprese před aplikací a 12 hodin po aplikaci injekce interferonu. Výsledky byly velice zajímavé.

Ačkoliv se biologické odpovědi na první injekci interferonu beta u jednotlivých pacientů značně lišily, překvapivě se během 24 měsíců léčby objevily u každého pacienta 3 časové body, které lékaři považují za individuální otisk léčby interferonem. I klinické výsledky byly poměrně optimistické. Špatnou klinickou odpověď totiž vykazovalo pouze 15 z 85 pacientů, což představuje 82% úspěšnost. Pacienti se špatnou klinickou odpovědí navíc neočekávaně vykazovali přehnanou molekulární reakci na podání interferonu ve srovnání s pacienty s dobrou klinickou odpovědí. Indukční poměr pro 25 IFN-regulovaných genů po první injekci interferonu navíc předpovídal špatný klinický průběh, a tím i poškození mozku.

Studie amerických vědců tak jako první objektivně zhodnotila vliv podávání interferonu beta u pacientů s RS. Její výsledky naznačily, že špatná farmakologická reakce na podávání interferonu vede ke zhoršení klinického obrazu nemoci. Předpokládá se, že tyto špatné odpovědi jsou pravděpodobně způsobeny mechanismy vrozené imunity. Biologická odpověď na podání interferonu však může pomoci odhalit tuto podskupinu nereagujících pacientů, a přispět tak k individualizaci terapie.

(kam)

Zdroj: Rudick R., et al. Exaggerated molecular response to interferon beta predicts disease activity in multiple sclerosis. 26th Congress of the European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis (ECTRIMS), Gothenburg, Švédsko. Prezentováno dne 15. října 2010.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv infekční mononukleózy a nikotinismu na rozvoj roztroušené sklerózy

Predispozice pro vznik roztroušené sklerózy je ovlivněna genetickými faktory a rizikovými vlivy okolního prostředí. Mezi základní vlivy okolního prostředí se řadí infekce virem Epstein-Barrové, manifestující se jako infekční mononukleóza (IM), a nikotinismus.

Kognitivní funkce, deprese,únava a kvalita života pacientů v časných stádiích roztroušené sklerózy

Kognitivní deficity se často objevují v časných stadiích roztroušené sklerózy (RS), jejich incidence je udávána mezi 25 % a 59,7 %. V prvních letech po stanovení diagnózy RS nebývají tyto deficity při běžné konverzaci patrny a jsou často zdravotníky při klinických kontrolách podceňovány.

HLA-DRB1*15 a hladina vitaminu D během první demyelinizační epizody – nezávislé rizikové faktory pro roztroušenou sklerózu u dětí

Roztroušená skleróza (RS) je pravděpodobně ovlivněna genetickými faktory a faktory okolního prostředí. Gen HLA-DRB1 (zejména haplotyp *1501) a deplece vitaminu D jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku RS. Předpokládá se, že hladina vitaminu D může ovlivnit expresi alely DRB1*15.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy