Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Léčba roztroušené sklerózy

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 14.12.2010

Léčba roztroušené sklerózy

V posledních letech zaznamenáváme v léčbě roztroušené sklerózy (RS) velký pokrok. Léčba RS je komplexní a zaměřuje se hned na několik problémů, které pacienty ohrožují snížením kvality života a rozvojem onemocnění.

Cílem komplexní léčby RS je:

  • snížit frekvence relapsů;
  • omezit délku trvání atak, a předejít tak fixaci nemoci;
  • symptomatická léčba již fixovaných neurologických deficitů;
  • předejít invaliditě zpomalením progrese nemoci;
  • podpořit obnovu tkání.

Redukce relapsů

Zdaleka nejčastější formou RS je forma relaps-remitentní (RR). Frekvence relapsů souvisí s akumulací poškození axonů u této formy RS. Trvalá invalidita pak bývá způsobena právě akumulací poškození axonů z neúplných zotavení z předchozích relapsů nemoci. Snížení počtu relapsů se dosahuje nejlépe použitím interferonu beta (IFN beta), glatirameracetátu nebo nejnověji natalizumabu.

Na trhu existují 2 druhy interferonů beta – IFN beta-1a (ve formě intramuskulární a subkutánní) a IFN beta-1b (pouze subkutánní). Tyto IFN byly u RS původně používány pro jejich antivirový účinek, neboť se předpokládá, že právě virové infekce mají tendenci relapsy spouštět. Mechanismus účinku IFN je ovšem komplexnější. Jde o funkční antagonisty prozánětlivých cytokinů, které navíc příznivě ovlivňují hematoencefalickou bariéru. Roční výskyt relapsů se použitím IFN beta významně snižuje až o 37 %. Navíc dochází i ke snížení akumulace poškození axonů u RR formy RS.

Dalším prostředkem ke snížení relapsů je glatirameracetát. Jde o imunomodulátor, jehož použitím se roční výskyt relapsů snižuje přibližně o čtvrtinu.

Nejnovějším přírůstkem v managementu léčby RS je monoklonální protilátka natalizumab, která vykazuje největší snížení četnosti relapsů ze všech uvedených imunomodulancií, a to až o 82 % po roce podávání. Rovněž významně redukuje akumulaci lézí.

Prevence fixace neurologického deficitu zkrácením relapsů

V akutní léčbě relapsů bývá využíván protizánětlivý efekt kortikosteroidů (KS). Používá se metylprednizolon, při alergiích na něj pak dexametazon. V konvenční udržovací léčbě se podávají KS společně s cytostatikem cyklofosfamidem. V dlouhodobém horizontu je účinné pouze intravenózní podávání KS, nikoliv orální. Kontinuální podávání KS nesnižuje počet relapsů, ale zato chrání axony před jejich následky. Bylo navíc prokázáno, že ochrana axonů před trvalým poškozením je možná pouze při podání KS do 72 hodin od vzniku relapsu!

Symptomatická léčba

Již fixované neurologické deficity u RS jsou řešeny multidisciplinárně – fyzioterapií, psychoterapií a léky. Přínos intenzivní rehabilitace a léků v potlačení nepříjemných projevů nemoci je značný. Hlavními potížemi pacientů jsou spasticita a sfinkterová dysfunkce, týkající se močového měchýře. Lékem volby při léčbě spasticity je baklofen, centrální myorelaxans působící na GABAB receptory v mozku a míše. Sfinkterovou dysfunkci, objektivně hodnocenou podle množství postmikčního rezidua, lze léčit inhibicí detruzoru pomocí anticholinergika oxybutinu.

Případnou erektilní dysfunkci pak úspěšně řeší sildenafilacetát, inhibitor fosfodiesterázy. Paroxyzmální křeče dobře reagují na karbamazepin, antiepileptikum a antineuralgikum stabilizující neuronální membránu.

Zpomalení progrese nemoci

Pokud jednou axonální degenerace přesáhne kritickou hranici, nelze již progresi účinně zastavit. Pouze v časných stadiích RS lze progresi zpomalit imunomodulačními léky, jako jsou IFN beta. Tato léčiva sice nemají vliv na samotnou degeneraci axonů, a tím pádem mozkovou atrofii, zmenšují ale počet relapsů čili snižují možnou akumulaci axonálního poškození. Hlavním cílem je rovněž zabránit přechodu nemoci do sekundárně progresivní formy RS.

Obnova tkání – mohou být přeživší axony znovu myelinizovány?

Informovaný pacient často vyjadřuje zklamání, že se léčba zaměřuje pouze na omezení dalšího rozvoje bez toho, aby napravila poškození z minulosti. Axony, které při zánětlivém procesu rychle zanikají jako první, se stávají „nahými“. Endogenní remyelinizace obnovující vedení vzruchu je prozatím velkou výzvou. Zkouší se např. obnovení myelinové pochvy axonů pomocí progenitorů oliigodendrocytů. Velmi nadějně vypadá autologní transplantace Schwannových buněk z myelinové pochvy periferního nervového systému, čichového nervu nebo optického nervu. Podle nejnovějších indicií také probíhá klinické testování léku, který zřejmě pozitivně ovlivňuje regeneraci poškozených nervů.

(ercp)

Zdroje:

  1. Compston A., Coles A. Multiple sclerosis. Lancet. 2002 Apr 6; 359 (9313): 1221–1231.
  2. J Neurol Neurosurg psychiatry. 2010 Nov; 81 (11): e53.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Včasná eskalace u relabující roztroušené sklerózy

Léčba aktivní relabující roztroušené sklerózy (RS) se v poslední dekádě vyvíjela a v současnosti je na trhu několik účinných léků první linie známých jako imunomodulátory.

Navýšení produktivity práce a zlepšení kvality života pacientů s roztroušenou sklerózou před roční léčbou natalizumabem a po ní

Roztroušená skleróza je neurologické onemocnění, které jen ve Švédsku postihuje zhruba 150 pacientů ze 100 000 obyvatel, přičemž frekvence nástupu onemocnění je asi 5–7 pacientů ročně. Ve Švédsku trpí roztroušenou sklerózou přibližně 13 tisíc lidí a pacienti onemocní nejčastěji mezi 20. a 40. rokem věku, téměř dvakrát častěji jsou to ženy.

Současné a budoucí terapeutické možnosti chorobu modifikujících léků

Roztroušená skleróza představuje stran léčby výzvu už jen pro svoji heterogenitu a nepředvídatelný klinický průběh.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy