Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Využití oxazepamu v terapii deliria tremens − kazuistika

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 18.7.2016

Využití oxazepamu v terapii deliria tremens − kazuistika

Delirium tremens se coby manifestace odvykacího stavu po odnětí alkoholu vyskytuje asi u 5 % nemocných a pojí se s vysokou mortalitou. V léčbě se z dostupných benzodiazepinů (BZD) uplatňuje především diazepam, níže popsaná kazuistika však naznačuje možné výhody využití oxazepamu u nemocných s výraznější elevací jaterních parametrů.

Během odvykacího stavu po odnětí alkoholu dochází ke snížení hladin kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v mozku, GABA receptorové senzitivity a aktivaci glutamátergního systému, což vede k celkové neuronální hyperaktivitě a souvisejícím klinickým příznakům. V léčbě deliria tremens se upřednostňují BZD s dlouhým účinkem, které mají aktivní metabolity (především diazepam), a to zejména kvůli menšímu riziku opětovného vzplanutí abstinenčních příznaků. Naproti tomu BZD s krátkým poločasem, mezi něž patří lorazepam či oxazepam, mohou být potenciálně výhodné pro pacienty s poškozením jaterních funkcí, a to díky absenci aktivních metabolitů a interakcí na cytochromu P450. Využití oxazepamu v terapii odvykacího stavu po odnětí alkoholu dokumentuje následující kazuistika.

Kazuistika

Autoři popisují případ 42letého muže s 15letou anamnézou nadužívání alkoholu. U nemocného byly popsány známky bažení, zvýšené tolerance, ztráty sebekontroly i abstinenční příznaky přítomné v posledních 5 letech. Po 4denní abstinenci se u pacienta rozvinuly příznaky odvykacího stavu, konkrétně dezorientace v čase, místě a osobě, taktilní halucinace, třes a vegetativní nestabilita. Nemocný neprodělal žádný záchvat, nebyl v bezvědomí a neutrpěl zranění hlavy.

Hodnocení škálou CIWA-Ar ukázalo 42 bodů, což odpovídalo závažnému odvykacímu stavu. Neurologické vyšetření neprokázalo fokální neurologický deficit ani známky neuroinfekce, provedené CT mozku poukázalo na mírnou mozkovou atrofii, ostatní nález byl bez patologie. Biochemické vyšetření odhalilo elevaci jaterních testů, zbylé testované parametry byly v mezích normy.

Vzhledem k hepatopatii byla zvolena léčba oxazepamem v celkové denní dávce 90 mg podávané rozděleně do 3 dávek po 30 mg. Stav nemocného se zlepšil natolik, že bylo možné zahájit postupnou redukci dávky oxazepamu. Po 5 dnech terapie došlo ke snížení CIWA-Ar skóre na méně než 10 bodů.

(veri)

Zdroj: Narayanaswamy J. C., Viswanath B., Nagpal K. et al. Successful use of oxazepam in the treatment of delirium tremens. Prim Care Companion CNS Disord 2012; 14 (6); pii: PCC.12l01404, doi: 10.4088/PCC.12l01404.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Jsou obavy z preskripce benzodiazepinů opodstatněné?

Benzodiazepiny (BZD) nedávno oslavily své 55. „narozeniny“. Za tuto dobu se dočkaly širokého spektra využití a potvrzení své efektivity. Anxiolytický účinek BZD je nezpochybnitelný, vedle léčby úzkostných poruch se ovšem užívají i v mnoha jiných indikacích, například při poruchách spánku, odvykacích příznacích v rámci alkoholových závislostí, v léčbě mánie, při svalových spasmech, ale i v augmentaci s antidepresivy a antipsychotiky. Nejčastěji diskutovaným tématem z hlediska podávání BZD jsou pak rizika spojená s jejich dlouhodobým užíváním. Nad jejich postavením v terapii úzkostných poruch se v prezentovaném článku publikovaném v časopisu Psychotherapy and Psychosomatics zamýšlel i dr. Richard Balon.

Antidepresiva a benzodiazepiny v léčbě úzkostných poruch

Efekt benzodiazepinů i antidepresiv v léčbě úzkostných poruch je prokázán v mnoha placebem kontrolovaných studiích. V posledních letech se však od preskripce benzodiazepinů (BZD) začíná spíše ustupovat a používají se v omezenější míře než dříve. Offidani et al. ve své metaanalýze zkoumali, zda má tento odklon od BZD oporu i ve výzkumu.

Postavení benzodiazepinů v terapii úzkostných poruch − komentář

Někteří odborníci ve svých pracích zpochybňují používání benzodiazepinů v dnešní klinické praxi, zdůrazňují jejich potenciál vyvolávat závislost a dotazují se, proč tyto léky nejsou zařazeny na seznam kontrolovaných substancí podobně jako opiáty nebo barbituráty. Komentářem k této problematice přispěli do loňského vydání časopisu JAMA Psychiatry také autoři z univerzity v italské Bologni.



Všechny novinky