Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Jak správně vysazovat benzodiazepiny?

Specializace: neurologie praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 4.12.2016

Jak správně vysazovat benzodiazepiny?

Benzodiazepiny (BZD) jsou lékem volby při akutním rozvoji úzkosti a jsou určeny ke krátkodobému podávání. Optimálně by se měly vysadit do 6–8 týdnů. Pacienti však o vysazení BZD často neusilují a tato snaha spíše vede k exacerbaci úzkostných příznaků. Nemocní pak BZD užívají dlouhou dobu, nezřídka i několik let.

Úvod

BZD jsou vysoce účinnými anxiolytiky a sedativy. Posilují inhibiční účinek kyseliny gama-aminomáselné, hlavního inhibičního neurotransmiteru v mozku. Působí rychle, a proto akutní exacerbace úzkosti nejrychleji reaguje na jejich podání. Dlouhodobé užívání BZD je však nevhodné, protože je spojeno s rozvojem závislosti, zvýšeným rizikem autohavárií či narušením kognitivních funkcí.

Syndrom z vysazení

Vážným problémem je vznik tzv. syndromu z vysazení, který se objeví prakticky u všech léčených při náhlém ukončení podávání BZD. Je častější a vážnější u léků s krátkým poločasem (alprazolam, lorazepam), při vyšší terapeutické dávce či závažnější psychopatologii. Výrazněji se objevuje u žen, při problémech s alkoholem a při vyšším skóre neuroticismu. Během rychlého vysazování BZD se může objevit i epileptický záchvat, nejvyšší riziko je při vysazení alprazolamu.

Nejvhodnější strategie vysazování BZD

Několik studií zkoumalo různé strategie vysazováni BZD. Jako nejúčinnější se zdá postupná redukce dávek s psychologickou intervencí. Okolo 25−50 % pacientů dlouhodobě užívajících BZD je schopno léky postupně vysadit i při relativně nenáročné intervenci (např. dopis praktického lékaře s jednoduchým doporučením) během 6−21 měsíců. První polovina dávky se zpravidla vysazuje jednodušeji než druhá, a proto se doporučuje rychlejší vysazení první poloviny dávky a další vysazování by nemělo překročit 10−20 % snižování během 3−5 dnů. V průběhu vysazování se doporučuje dopřát pacientovi tzv. plató období, kdy dávku nesnižujeme.

Obecná pravidla vysazování BZD

  • Před začátkem vysazování zvážíme terapeutická rizika a benefity.
  • Zvážíme vzorce užívání léku. Užívání ad hoc při úzkosti často vede ke zvyšování dávky, protože většina příznaků úzkosti se objevuje v průběhu celého dne, nikoliv jen v ojedinělých stavech zhoršení. Pokud jsou hladiny BZD v průběhu dne vyrovnány, nenastává jo-jo efekt, kdy po poklesu hladin dochází k nárůstu tenze. Zpravidla snižujeme ranní dávku, poté polední a nakonec večerní, následně opět začínáme se snížením dávky ranní.
  • Vytvoříme si s pacientem terapeutický vztah. Ubezpečíme ho, že medikace se bude snižovat postupně, aby nedošlo k nárůstu úzkosti nebo syndromu z vysazení.
  • Dávku snižujeme postupně (v závislosti na farmakokinetice) se zpomaleným snižováním před úplným vysazením. U dlouhodobě působících BZD sledujeme opožděný syndrom z vysazení (o 2−4 týdny později).
  • Pacienta ujistíme, že při postupném snižování jsou příznaky z vysazení mírné, zvladatelné a trvají krátce.
  • Zvážíme alternativní léčbu (kognitivně-behaviorální terapii, alternativní léčiva). 
  • Ujistíme pacienta, že syndrom z vysazení je přirozeným procesem, nikoliv chybou nemocného či lékaře.

Závěr

Při vysazování BZD je nutno pacienta edukovat o nebezpečí jejich dlouhodobého užívání, dávky snižovat postupně, sledovat reakce nemocného a v neposlední řadě podporovat jeho úsilí.

(raj)

Zdroj: Praško J., Látalová K., Grambal A. et al. Vysazování benzodiazepinů u pacientů s úzkostnými poruchami. Psychiatrie 2012; 16 (1): 37–41.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,7/5, hodnoceno 19x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Terapeutický efekt venlafaxinu v jednotlivých indikacích

Venlafaxin je duální antidepresivum s dobrou účinností a snášenlivostí u širokého spektra depresivních a úzkostných poruch. Může být účinný i u jiných diagnóz, např. u somatoformní, premenstruální dysforické a posttraumatické stresové poruchy. Má potenciál k rychlejšímu nástupu antidepresivního působení a vyšší účinnost než inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), zejména u specifických skupin pacientů.

Účinnost a bezpečnost venlafaxinu u anxiózně-depresivních stavů

Cílem české studie bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost venlafaxinu u nemocných s depresivním a anxiózně-depresivním syndromem v ambulantní praxi po dobu 1 roku.

Pozitivní přínosy antidepresiva mirtazapinu v léčbě deprese spojené s funkční dyspepsií a úbytkem hmotnosti

Cílem studie recentně zveřejněné ve World Journal of Gastroenterology bylo prozkoumat účinky a mechanismy působení antidepresiva mirtazapinu u pacientů s depresí, která je spojena s funkční dyspepsií (FD) a úbytkem tělesné hmotnosti.



Všechny novinky