Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Farmakologické možnosti v terapii rezistentní deprese

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 15.5.2016

Farmakologické možnosti v terapii rezistentní deprese

Depresivní porucha představuje rozšířené onemocnění, jehož celoživotní prevalence se pohybuje kolem 15 % a roční incidence činí přibližně 7 %. Jedná se o chorobu asociovanou s vysokým rizikem mortality a podle odhadů bude brzy představovat jednu z předních příčin invalidity v západních zemích. Přes nesporné pokroky v psychofarmakologii, ke kterým v posledních desetiletích došlo, stále kolem 10−15 % nemocných nedostatečně reaguje na farmakologickou terapii a dalších 30−40 % dosáhne pouze částečné remise.

Italští autoři, kteří se ve své práci zaměřili na problematiku farmakorezistentní deprese, pracovali s daty studií, přehledů a metaanalýz publikovaných v letech 1990−2013. Dostupné materiály rozdělili do tří skupin podle léčebné strategie, kterou prezentovaly: změna nedostatečně účinného preparátu na jiný z podobné či odlišné skupiny antidepresiv (AD), kombinace současného AD s dalším AD z jiné skupiny, augmentace AD další látkou, která nemá primárně antidepresivní efekt.

Přechod z jedné látky na jinou

Analýzou dostupných dat autoři dospěli k následujícím závěrům: přechod z TCA na jiné AD ze stejné skupiny přináší pouze malé výhody (response rate [RR] 9−27 %), zatímco switch ze SSRI na jiné SSRI je výhodnější (RR až 75 %). Rovněž se ukazuje být užitečným převod ze SSRI na venlafaxin (5 pozitivně vyznívajících studií ze 6), TCA (2 pozitivní studie ze 3) či IMAO (2 pozitivní studie ze 2), nikoli však na bupropion, duloxetin či mirtazapin. Tři provedená reviews poukázala na skutečnost, že přínos převodu v rámci jedné skupiny se oproti změně preparátu za jiné AD mimo danou skupinu nijak výrazně neliší.

Kombinační léčba

Údaje o kombinacích AD jsou kontroverzní v případě TCA + SSRI (pozitivně vyznívající studie staršího data, negativně vyznívající novější studie) a bupropionu + SSRI. Pozitivně vyznívá kombinace mirtazapinu či mianserinu s AD z odlišné skupiny.

Augmentační strategie

Co se týče augmentační strategie, dostupná data hovoří o účinnosti augmentace TCA solemi lithia a hormony štítné žlázy, augmentace AD aripiprazolem či quetiapinem (5 pozitivních studií z 5, resp. 3 ze 3) a v menší míře i augmentace fluoxetinu olanzapinem (3 pozitivní studie ze 6). Některé provedené studie rovněž ukázaly, že v terapii farmakorezistentní deprese může být účinná augmentace AD agonisty dopaminu (pramipexol, ropinirol).

(veri)

Zdroj: Tundo A., de Filippis R., Proietti L. Pharmacologic approaches to treatment resistant depression: evidences and personal experience. World J Psychiatry 2015 Sep 22; 5 (3): 330−341; doi: 10.5498/wjp.v5.i3.330.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,8/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Souvislost mezi serotoninergními geny a odpovědí na léčbu escitalopramem u pacientů s depresivní poruchou při akutním koronárním syndromu

Depresi kombinovanou s akutním koronárním syndromem (ACS) provází zvýšená nemocnost a mortalita. O to naléhavější je potřeba léčby depresivní poruchy u těchto pacientů. Přibývají důkazy, že k interindividuální variabilitě odpovědi na léčbu antidepresivy mohou významně přispět genetické faktory.

Nové poznatky o využití escitalopramu v léčbě specifických skupin nemocných

Escitalopram je s úspěchem užíván v terapii depresivních a úzkostných poruch. Aktuálními poznatky o jeho využití u specifických skupin nemocných, konkrétně somaticky nemocných, seniorů a žen v menopauze, se zabývá článek prof. Jiřího Horáčka, který byl publikován v časopisu Psychiatrie pro praxi.

Escitalopram v terapii psychogenní nauzey a vomitu – kazuistika

Psychogenní nauzea a vomitus jsou definovány jako nevolnost a zvracení psychogenní etiologie bez zjevné organické příčiny. Mohou představovat příznak pojící se s přítomností depresivní poruchy, úzkostných poruch, ale také psychotických onemocnění. Využití escitalopramu v léčbě psychogenní nauzey a vomitu při současném výskytu deprese dokumentuje kazuistika autorů z Tchaj-wanu, která je přiblížena v následujícím textu.



Všechny novinky