Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Antidepresivní účinnost venlafaxinu a jeho snášenlivost

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 12.10.2015

Antidepresivní účinnost venlafaxinu a jeho snášenlivost

Venlafaxin patří mezi takzvaná duální antidepresiva, a to díky své schopnosti inhibice zpětného vychytávání serotoninu a menší míře také noradrenalinu. Ve vyšších dávkách ovlivňuje rovněž vychytávání dopaminu, což se ovšem v jeho klinickém působení pravděpodobně neuplatňuje. Je indikován při léčbě depresivní poruchy, generalizované úzkostné poruchy i sociální fobie.

Léčba depresivní poruchy

Účinnost venlafaxinu v terapii akutní fáze depresivní poruchy, včetně té, která je provázena úzkostí, byla ověřena řadou provedených studií. Srovnávací studie potvrdily stejnou účinnost ve srovnání s tricyklickými antidepresivy, přičemž podávání venlafaxinu představuje bezpečnější způsob léčby. Podobně byla prokázána stejná či vyšší účinnost venlafaxinu oproti preparátům z řady SSRI. Venlafaxin je dle studií účinnější než trazodon. SNRI jsou rovněž léky volby při terapii farmakorezistentní deprese, tedy té, při které nedošlo k výraznému zlepšení stavu po adekvátní léčbě dvěma antidepresivy o rozdílném mechanismu účinku.

Terapie generalizované úzkostné poruchy a sociální fobie

Venlafaxin se řadí mezi léky první volby v terapii generalizované úzkostné poruchy (GAD). Na léčbu akutních stavů GAD venlafaxinem dle provedených studií příznivě reagovalo 67 % nemocných pod 60 let věku a 66 % osob starších 60 let. Procento osob, které dosáhly plné remise, se zvyšovalo s délkou terapie. Po 8 týdnech léčby to bylo 30–35 % jedinců, po 6 měsících 43–45 %. Z těchto výsledků je patrné, že podávání venlafaxinu při terapii GAD by mělo být dlouhodobé. Podávání venlafaxinu v dávkách 75–225 mg denně bylo rovněž shledáno účinné při terapii sociální fobie, přičemž zde je účinnost srovnatelná s paroxetinem o dávce 20–50 mg/den.

Nežádoucí účinky

Venlafaxin je obvykle dobře snášené antidepresivum. Některé jeho nežádoucí účinky vykazují závislost na dávce a některé během terapie postupně odeznívají (nauzea, zvracení, ospalost, závratě a zvýšené pocení). Mezi nejčastější nežádoucí účinky terapie venlafaxinem patří nauzea, sucho v ústech, závratě, ospalost nebo naopak nespavost, poruchy sexuálních funkci (především opožděná ejakulace), zvýšené pocení a poruchy spánku. Při vyšším dávkování je u malé části pacientů přítomno riziko zvýšení krevního tlaku.

(veri)

Zdroj: Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.: Venlafaxinum. Remedia 2005; 15: 23–31.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,8/5, hodnoceno 13x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Postavení venlafaxinu mezi ostatními antidepresivy v terapii depresivní poruchy – metaanalýza

Duální antidepresivum venlafaxin je svou účinností blízké tricyklickým antidepresivům a bezpečností a snášenlivostí preparátům z řady specifických inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Uplatňuje se v léčbě depresivní poruchy i úzkostných stavů. U závažnějších depresí se dle provedených studií zdají být duální antidepresiva účinnější a razantnější než SSRI.

Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají

Duální antidepresivum venlafaxin představuje obecně dobře snášené léčivo. Některé z nežádoucích účinků, jež se během terapie mohou vyskytnout, jsou závislé na dávce. Řada nežádoucích účinků v průběhu léčby obvykle odeznívá.

Tolerabilita venlafaxinu, paroxetinu a amitriptylinu v léčbě depresivní poruchy

Nežádoucí účinky se u jednotlivých antidepresiv liší co do typu, intenzity a frekvence výskytu. Pro tricyklická antidepresiva jsou typické kardiovaskulární a anticholinergní nežádoucí účinky, preparáty z řady SSRI jsou známé svými negativními účinky spojenými se zažívacím systémem nebo majícími vliv na sexuální funkce. Nepravidelnost v užívání léku či jeho úplné vysazení z důvodu přítomných nežádoucích účinků není vzácností. Srovnáním výskytu nežádoucích účinků při terapii venlafaxinem, paroxetinem a amitriptylinem se zabývala nedávno publikovaná studie autorky z Bosny a Hercegoviny.



Všechny novinky