#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Existuje prospěšná dávka alkoholu?


Authors: Miroslav Souček
Authors‘ workplace: II. interní klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně
Published in: Čas. Lék. čes. 2025; 164: 291-293
Category: Review Article

Overview

Konzumace alkoholu má značný vliv na celkovou zdravotní zátěž, patří k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Průměrně se v Česku spotřebuje 10 litrů čistého alkoholu na 1 obyvatele za rok. Na základě nových studií opouštíme prospěšnou dávku alkoholu, je doporučována minimální dávka, ideálně nepít. Týká se to především onkologických onemocnění a onemocnění jater. Z hlediska kardiovaskulárních onemocnění je uváděna maximálně tolerovaná dávka pro muže 20–30 g alkoholu a pro ženy 10–15 g.

Klíčová slova:

alkohol – doporučení – abúzus – denní dávka

   

PROČ HOVOŘÍME O ŠKODLIVOSTI ALKOHOLU?

Protože nadměrná konzumace alkoholu patří mezi hlavní rizikové faktory pro rozvoj různých zdravotních problémů:

  • onemocnění jater
  • srdeční onemocnění –⁠ hypertenze, srdeční selhání, fibrilace síní atd.
  • nádorové choroby –⁠ jater, prsu, zažívacího traktu atd.
  • psychické problémy a riziko závislosti na alkoholu
  • zranění –⁠ dopravní nehody
  • celkově podíl na 30 diagnózách a zhruba 200 onemocněních
     

JAKÁ JE SITUACE S ALKOHOLEM V ČESKU?

V Česku pije rizikově 7–9 % populace, dalších 8–10 % spadá do kategorie škodlivé konzumace, celkově to tedy je 15–19 % dospělé populace. Škodlivá konzumace alkoholu je definována na základě konzumovaného alkoholu jako konzumace ≥ 60 g/den u mužů a ≥ 40 g u žen, což odpovídá 3,0–5,0 standardním nápojům denně u mužů a 1,5–3,0 standardním nápojům u žen. V Česku se ročně spotřebuje 160 litrů alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 9,4 litru čistého alkoholu na obyvatele za rok. Přibližně 47 % celkového množství spotřebovaného alkoholu je zkonzumováno v pivu, 29 % v lihovinách a 26 % ve víně.

Počet úmrtí související s alkoholem je 6–7 tisíc ročně, což je 6 % celkové úmrtnosti. Epizodickému pití, což je > 60 g čistého alkoholu nebo ≥ 5 standardních nápojů, propadá 12–13 % dospělých.

Standardní nápoj v Česku je 1 pivo (0,5 l), 1 sklenice vína (2 dl) nebo 1 „panák“ (5 cl). 1 standardní nápoj obsahuje 10–20 g alkoholu. Průměrně se v Česku spotřebuje 10 l čistého alkoholu na 1 obyvatele za rok, což je asi 22 g na 1 obyvatele/den (1).

JAK JSME DŘÍVE POHLÍŽELI NA ALKOHOL?

Dříve se uvádělo, že malé množství alkoholu (zejména červené víno) má protektivní účinek na kardiovaskulární systém, a to díky obsahu polyfenolů (např. resveratrol) a pozitivnímu vlivu na HDL cholesterol. Udávaná dávka byla zhruba u mužů 20–30 g alkoholu denně (0,2–0,3 l vína nebo 0,5 l piva nebo 5 cl destilátu), u žen do 10–20 g alkoholu denně (2, 3).

SOUČASNÝ POHLED NA KONZUMACI ALKOHOLU

Novější velké studie ukazují, že žádná dávka alkoholu není jednoznačně prospěšná a že i malé množství alkoholu zvyšuje riziko hypertenze, fibrilace síní, karcinomů a jaterních onemocnění.

Poslední doporučení se přiklánějí k minimalizaci spotřeby alkoholu až k jeho úplnému omezení.

Velká mezinárodní analýza (GBD, 2016) dospěla k závěru, že „nejbezpečnější“ je nepít alkohol vůbec. Analyzovala data z 694 zdrojů o spotřebě alkoholu a 592 studií sledujících zdravotní rizika (4). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neexistuje žádné množství alkoholu, které by bylo zdravotně zcela bezpečné –⁠ i malé dávky mohou zvyšovat riziko onemocnění (5).

Novější neurovědní studie prokázaly, že i velmi malé množství alkoholu (1–2 jednotky denně) je spojeno s negativními strukturálními změnami mozku (6).

Doporučení některých odborných institucí v posledních letech klesají z dřívějších „rozumných množství“ směrem k tomu, že každý nápoj zvyšuje riziko (7).

NOVÁ DOPORUČENÍ OHLEDNĚ KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Světová zdravotnická organizace (WHO) dává obecné doporučení: Bezpečné množství alkoholu neexistuje, toleruje dávku: muži: 2 standardní nápoje denně, ženy 1 standardní nápoj denně. Standardní nápoj obvykle obsahuje 10–14 g čistého alkoholu (5).

Americká kardiologická asociace (AHA): Muži 2 drinky denně, ženy 1 drink denně. Pití více než 2 drinků denně u žen a 3 u mužů zvyšuje riziko úmrtí (8).

Evropská kardiologická společnost (ESC): Konzumace alkoholu < 14 drinků/týden u mužů, < 8 drinků/týden u žen. Snížit příjem alkoholu na < 100 g/týden, nejlépe nepít vůbec (9).

Česká kardiologická společnost (ČKS) uvádí obecné varování, že alkohol zvyšuje riziko srdečních onemocnění (arytmie, hypertenze, kardiomyopatie, cévní komplikace), ale neuvádí množství (10).

Evropská společnost pro hypertenzi (ESH) zastává názor, že malé množství alkoholu může být tolerováno, doporučuje konzumaci alkoholu omezit na maximální konzumaci u mužů 20 g/den a žen 10 g/den, protože vyšší příjem alkoholu zvyšuje riziko hypertenze (11).

Česká společnost pro hypertenzi (ČSH) uvádí maximální konzumaci pro muže do 20 g/den, pro ženy do 15 g/den (12).

Tolerovaná dávka alkoholu, která vychází z těchto doporučení, je zhruba 20–30 g denně pro muže a 10–15 g pro ženy.

EXISTUJE PROSPĚŠNÁ DÁVKA ALKOHOLU?

Často se diskutuje o středomořské stravě v souvislosti alkoholem. Alkohol je součástí středomořské stravy, červené víno se konzumuje v mírném množství k hlavnímu jídlu. Nicméně přínos středomořské diety spočívá hlavně ve složení stravy, ne v alkoholu. Středomořská strava funguje i bez alkoholu, pokud někdo pije, pak ideálně víno k jídlu a mají se dodržovat bezpečné limity. Jakékoliv množství alkoholu zvyšuje riziko některých nádorů, především kolorektální, prsu a jater. Středomořská strav je kulturní a společenský proces.

V posledních 5 letech vycházejí některé observační studie, které stále nacházejí, že mírná a střední konzumace má nižší riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) a některých dalších kardiovaskulárních (KV) výsledků. Nicméně nové kohortové analýzy tuto domněnku výrazně zpochybňují –⁠ obecně tedy dnes převládá opatrnost a důkazy jsou spíše proti doporučení začít pít např. kvůli srdci. Velká genetická/kohortová analýza UK Biobank nenalezla přesvědčivý KV efekt, vyšší dávky jsou jasně škodlivé (13). Velká metaanalýza potvrzuje heterogenitu výsledků –⁠ některé kohorty ukazují „benefit“ u velmi nízkých dávek, ale to není konzistentní napříč studiemi (14). U jedinců s těžkou konzumací bylo snížení na mírné /střední pití spojeno se statisticky významným poklesem rizika závažných nežádoucích KV příhod (MACE) o 23 %, tedy redukce alkoholu je prospěšná u původně těžkých pijáků (15).

JAKÉ MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ ALKOHOLU LZE PÍT S OHLEDEM NA DIAGNÓZU?

Kdo má pít maximálně 1 nápoj denně (1 nápoj je 10–12 g alkoholu, tj. 150 ml vína, 330 ml piva, 40 ml destilátu):

  • ženy všech věkových kategorií
  • muži s jakýmkoliv KV onemocněním (ICHS, stav po infarktu myokardu, srdeční selhání, fibrilace síní, hypertenze, stav po cévní mozkové příhodě [CMP])
  • pacienti užívající léky reagující s alkoholem (benzodiazepiny, opioidy, některá antidepresiva, warfarin, některá antidiabetika, statiny, antihypertenziva)
  • pacienti s jaterním nebo pankreatickým onemocněním (steatóza, alkoholická a nealkoholická hepatitida, cirhóza, chronická pankreatitida)
  • pacienti s nadváhou, obezitou, prediabetem nebo diabetem mellitem 2. typu
  • muži starší 65 let
     

Naprostá abstinence:

  • cirhóza
  • pankreatitida
  • těhotenství
  • psychiatrické diagnózy spojené s užíváním alkoholu
  • užívání sedativ či opioidů
     

Bezpečná dávka neexistuje –⁠ limit 1 drink/den je pouze horní hranice pro vybrané skupiny. Pro kardiovaskulární prevenci není doporučeno začít pít.

ZÁVĚR

Prospěšná dávka alkoholu na podkladě posledních studií neexistuje. Kardiovaskulární doporučení uvádí dávku, kterou můžeme tolerovat. Pro muže je to maximálně 20-30 g alkoholu a pro ženy 10–15 g alkoholu.

 

Seznam použitých zkratek

AHA   Americká kardiologická asociace

CMP   cévní mozková příhoda
ČKS    Česká kardiologická společnost
ČSH    Česká společnost pro hypertenzi
ESC    Evropská kardiologická společnost
ESH    Evropská společnost pro hypertenzi
HDL   lipoprotein o vysoké hustotě
ICHS   ischemická choroba srdeční
KV      kardiovaskulární
MACE  závažné nežádoucí KV příhody
WHO Světová zdravotnická organizace

  

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny
Pekařská 664/53, 602 00 Brno

Sources
  1. Chomynová P, Dvořáková Z, Orlíková B et al. Zpráva o alkoholu v České republice 2024. Úřad vlády ČR, 2025. Dostupné na: www.alkohol-skodi.cz/article/blog/zprava-o-alkoholu-v-ceske-republice-2024
  2. Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Agentura Lucie, Praha, 2010.
  3. Šamánek M, Urbanová Z. Když víno léčí. Galén, Praha, 2013.
  4. GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and territories, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet 2018; 392 : 1015–1035.
  5. No level of alcohol consumption is safe for our health. WHO, 2023. Dostupné na: www.who.int/europe/news/item/04-01-2023-no-level-of-alcohol-consumption-is-safe-for-our-health
  6. Topiwala A, Wang C, Ebmeier KP et al. Associations between moderate alcohol consumption, brain iron, and cognition in UK Biobank participants: Observational and mendelian randomization analyses. PLoS Med 2022; 19: e1004039.
  7. Jun S, Park H, Kim U-J et al. Cancer risk based on alcohol consumption levels: a comprehensive systematic review and meta-analysis. Epidemiol Health 2023 : 45: e2023092.
  8. Piano MR, Marcus GM, Aycock DM et al. Alcohol use and cardiovascular disease: a scientific statement from the American Heart Association. Circulation 2025; 152: e7–e21.
  9. Visseren FLJ, Mach F, Smulders YM et al. 2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur Heart J 2021; 42 : 3227–3337.
  10. Táborský M, Kautzner J, Linhart A a kol. Kardiologie. EEZY Publishing a Česká kardiologická společnost, Praha, 2024.
  11. Mancia G, Kreutz R, Brunström et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension; Endorsed by the International Society of Hypertension (ISH) and the European Renal Association (ERA). J Hypertens 2023; 41 : 1874–2071.
  12. Widimský J, Filipovský J, Ceral J a kol. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze –⁠ verze 2022. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Hypertenze a kardiovaskulární prevence 2022; 2 (Suppl.): 1–25.
  13. Biddinger KJ, Edin CA, Haas ME et al. Association of habitual alcohol intake with risk of cardiovascular disease. JAMA Netw Open 2022; 5: e223849.
  14. Zhao J, Stockwell T, Naimi T et al. Association between daily alcohol intake and risk of all-cause mortality: a systematic review and meta-analyses. JAMA Netw Open 2023; 6: e236185.
  15. Kang DO, Lee DI, Roh SY et al. Reduced alcohol consumption and major adverse cardiovascular events. JAMA Netw Open 2024; 7: e244013.

  

Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist

Article was published in

Journal of Czech Physicians

Issue 7–8

2025 Issue 7–8

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#