Nové trendy ve výuce anatomie a naše zkušenosti s výukou v českém jazyce během karantény kvůli onemocnění COVID-19

Overview

Vynucené přerušení výuky v letním semestru 2019–2020 bylo i pro výuku anatomie na českých lékařských fakultách bezprecedentní situací, která vyžadovala s ohledem na blížící se závěrečnou zkoušku co nejrychlejší přechod na distanční výuku. V tomto sdělení uvádíme své zkušenosti a tipy, které se opírají i o zkušenosti z jiných pracovišť a mohou být v podobných krizích použity pro kontinuální přechod z výuky prezenční na hybridní nebo plně distanční.

Klíčová slova:

anatomie – distanční výuka – nové trendy – osobní zkušenosti – formativní přístup – transition from full-time to hybrid or distance anatomy teaching

ÚVOD

Součástí většiny studijních programů českých lékařských fakult (LF) je dvousemestrová výuka anatomie zakončená závěrečnou zkouškou, jejíž složení podmiňuje průběh dalšího studia. Nabitý sylabus zahrnuje nejen přednášky a praktika, ale i pitevní cvičení. Studenti jsou zkoušením motivováni k průběžnému studiu. Jakýkoli výpadek pravidelné prezenční výuky se s odstupem plnohodnotně nahrazuje jen velmi obtížně. Pokud nemá být výuka jednostranná, studenti potřebují čas na vstřebání a syntézu znalostí. Nejhůře nahraditelná je pro učení vlastní zkušenost (obr. 1), kterou naši posluchači získávají studiem preparátů a zejména anatomickou pitvou (1).

Vynucené několikatýdenní přerušení výuky spojené s pandemií COVID-19 bylo pro všechny včetně vyučujících zcela novou, bezprecedentní situací. Lze odhadovat, že na všech vzdělávacích úrovních jím byli nejvíce zasaženi studenti prvních a posledních ročníků. Na plzeňské LF byla prezenční výuka přerušena těsně před začátkem pitevních cvičení, 3 týdny po začátku letního semestru. V atmosféře veliké nejistoty a stresu vyplývajícího ze situace ve společnosti bylo potřeba co nejdříve zahájit distanční výuku tak, aby byla co nejplnohodnotněji odučena témata, která jsou nejobtížnější a pro další studium – a zejména pak klinickou praxi – nejdůležitější: angiologie, neuroanatomie a topografická anatomie (2).

V průběhu karantény a následujících měsíců jsme vyzkoušeli různé formy vzdálené komunikace, výuky i kontroly znalostí. S ohledem na začátek nového akademického roku i nejistou epidemiologickou situaci se domníváme, že některé naše zkušenosti a tipy v podobných situacích mohou pomoci jak při výuce anatomie, tak i mezioborově.

V celosvětovém žebříčku kvality výuky oborů zamřených na anatomii se už tradičně na čelných místech umisťují univerzity anglosaských zemí, kde je studium zpoplatněno. Tyto země mají detailně propracovaný jak systém výuky studentů, tak učitelů a mentorů. Právě v anglosaských zemích vychází několik prestižních časopisů zaměřených výlučně na výuku v lékařských oborech (tab. 1). Na výchovu učitelů anatomie i pitevních laborantů je zaměřeno na různých univerzitách v USA i Velké Británii hned několik bakalářských i magisterských studijních programů. Právě v těchto zemích byla v posledních dvou desetiletích započata transformace výuky preklinických oborů spojená s redukcí požadovaných teoretických znalostí a posílením klinicky aplikovatelných znalostí (3–6). Tlak na změny si vynucují rovněž nové technologie, které umožňují nové metody výuky, učení i komunikace včetně různých možností efektivní náhrady výuky prezenční (tab. 2).

NOVÉ TRENDY VE VÝUCE ANATOMIE

Většina studií hodnotících metody výuky anatomie vzniká v anglicky mluvících zemích, kde je vzdělání cennou komoditou. Ačkoliv zůstává každý učitel individualitou, objem i obsah výuky je přesně standardizován (3–6), běžné jsou i zpětnovazební a evaluační dotazníky a studie (7). Není proto překvapivé, že se příspěvky s pedagogickou tematikou těší značné oblibě a časopisy zaměřené na výuku mají impakt faktor (IF) často vyšší než nejprestižnější časopisy morfologické (tab. 1).

Metodikám a novým trendům ve výuce anatomie bývá věnována mimořádná pozornost také na mezinárodních kongresech pořádaných anatomickými společnostmi. To potvrdil i zatím poslední, 19. kongres IFAA (International Federation of Associations of Anatomists), který se konal v Londýně v srpnu 2019 (8) a kde byly nejnovější metody a trendy ve výuce anatomie představeny a diskutovány (tab. 2).

ZMĚNY VÝUKY ANATOMIE NA LF UK V PLZNI A KARANTÉNA PRO COVID-19

Transformací kurikula a způsobu výuky anatomie prochází v posledních 2 letech i naše pracoviště. Výuka anatomie pro obor všeobecného lékařství byla zkrácena ze 3 na 2 semestry. Kurikula preklinických oborů byla upravena v součinnosti garantů jednotlivých oborů i kliniků. Do 3. ročníku byl nově zařazen předmět Neurovědy, kde bude neuroanatomie znovu probírána v návaznosti na další obory. Po vzoru jiných pracovišť byly standardizovány cíle učení (4–6), byla posílena výuka klinicky aplikovatelné anatomie, do výuky byl fixně začleněn e-learning.

Karanténa nás zastihla právě v transformačním roce, přesto se nám právě díky již částečně proběhlým změnám a vytvořeným studijním materiálům podařilo navázat na přerušenou výuku již v následujícím týdnu, což odpovídá i zkušenostem zahraničních pracovišť (11). V reakci na nově vzniklou situaci byl upraven sylabus přednášek a praktických cvičení – výuka anatomie byla prodloužena o 1 týden, průběžné testy z neuroanatomie byly rozděleny na menší tematické oddíly tak, abychom docílili co nejlepších výsledků učení. Z důvodu protiepidemických opatření byly u závěrečné zkoušky zrušeny počítačové testy i praktická zkouška na pitevně.

ORGANIZACE DISTANČNÍ VÝUKY PRAKTICKÝCH CVIČENÍ, PITEV A PŘEDNÁŠEK

Ihned po přerušení prezenční výuky vyvstala akutní nutnost výběru nového způsobu komunikace. Karanténní opatření si vyžádala i zastavení příjmu těl dárců a zrušení pitevních cvičení. Pokusili jsme se nahradit jen obtížně nahraditelné – na pitevně jsme natočili několik demonstračních videí, která spojují látku do té doby probranou spolu s topografickým pohledem na vybrané krajiny. Videa byla z etických důvodů publikována na YouTube s omezeným přístupem.

Pro řešení podobných situací se nám osvědčilo a můžeme také doporučit:

• Udržovat se studenty audiovizuální kontakt, aktivně personalizovat komunikaci. Výhody: Verbální komunikace snižuje psychické napětí a riziko nepochopení, umožňuje přímou interakci. Vizualizace umožňuje zapojení neverbální komunikace, snižuje pocit izolovanosti.

• V každé studijní skupině vybrat mediátora – studenta, který v případě potřeby zástupně kontaktuje vyučujícího s kolektivními podněty a dotazy. A naopak – učitel kontaktuje mediátora v případě potřeby komunikace s celou studijní skupinou. Výhody: Předejdete nedorozuměním a chaosu z nepřesných nebo špatně pochopených informací, rozvrhových kolizí apod.

• Pokud je to možné, doporučujeme dodržovat rozvrh pro běžnou výuku. Výhody: Změny v rozvrhu působí na studenty stresově a chaoticky.

• Vytvořit zvláštní webovou stránku s aktualizovanými informacemi k distanční výuce, která by měla obsahovat: průběžně a mezioborově aktualizovaný elektronický rozvrh, aktualizovaný sylabus spolu s termíny a způsoby průběžných zkoušení, přehled doporučené literatury a studijních materiálů s odkazy na ně, přehled kontaktů na vyučující; dále přehledy cílů učení, požadavků pro získání zápočtu a průběhu závěrečné zkoušky.

ZÁVĚR

Mnohé studie prokázaly, že nejúčinnější metodou učení je reálná osobní zkušenost. Plnohodnotnou náhradu pitvy nebo anatomických preparátů nemůžeme při výuce z domova poskytnout. Současná situace vyžadující připravenost k hybridní nebo plně distanční výuce je výzvou ke zjednodušení složitých koncepcí, konsolidaci stávajících a tvorbě nových studijních materiálů spojených s posílením vizualizace. Lze předpokládat, že nové zkušenosti spolu s nově osvojenými dovednostmi přinesou do běžné prezenční výuky skokové změny spojené s větším využitím sociálních sítí, virtuální reality a kombinované výuky (tzv. blended learning). Na kvalitativní hodnocení je i s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci ještě brzy, ale věříme, že právě na tyto vynucené změny můžeme nejen ve výuce anatomie s odstupem nahlížet pozitivně.

Čestné prohlášení

Autoři sdělení prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů; vznik ani publikace tohoto textu nebyly podpořeny žádnou firmou ani obchodní společností.

Poděkování

Touto cestou bychom za vyučující rádi poděkovali všem studentům, kteří se zapojili do evaluace distanční výuky anatomie na Lékařské fakultě UK v Plzni v letním semestru 2019–2020. Z podnětu studentů bychom rádi poděkovali všem vyučujícím, kteří se do on-line výuky zapojili a pomohli překonat toto nelehké období.

Tato práce vznikla za podpory Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2020–2022: 260535 a Investičního rámcového programu IRP 06059–010 a 011.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Lada Eberlová, Ph.D.

Ústav anatomie LF UK v Plzni

Karlovarská 48, 301 00 Plzeň

Tel.: 377 593 302

e-mail: lada.eberlova@lfp.cuni.cz