Authors: Michaela Pevná 1; Petr Vondráček 3; Ivo Palásek 1; Miloš Keřkovský 2; Zdeněk Kořístek 1; Milan Navrátil 1; Martin Klabusay 1 Authors‘ workplace: Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Interní hematoonkologická klinika FN 1; Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Radiologická klinika FN 2; Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Klinika dětské neurologie FN 3 Published in: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 184-188 Category: Case Report
Toxoplazmóza je vzácnou oportunní protozoární infekcí u pacientů po transplantaci krvetvorných buněk. Toto onemocnění pochází téměř výhradně z reaktivace latentní infekce u séropozitivních příjemců. Uvádíme kazuistiku 42leté pacientky, která pro léčbu akutní myeloidní leukémie podstoupila v odstupu dvou let dvě příbuzenské transplantace krvetvorných buněk, přičemž druhá z nich byla komplikována rozvojem toxoplazmové encefalitidy v časném posttransplantačním průběhu. Iniciálním neurologickým symptomem byla diplopie způsobená pravostrannou lézí motorických větví III. a VI. hlavového nervu, podmíněnou kompresivní ložiskovou afekcí CNS v pravostranných bazálních gangliích. Stav pacientky se náhle zhoršil po jedné epizodě epileptického záchvatu, po které přetrvávala porucha vědomí a rozvinula se oboustranná ptóza víček a pravostranná mydriáza. Porucha vědomí se prohloubila až k soporu a mydriáza se objevila oboustranně v důsledku progrese ložiska také v levostranných bazálních gangliích a útlaku jak motorické, tak parasympatické větve III. hlavového nervu. Při zavedené cílené terapii na Toxoplasma gondii se stav pacientky pozvolna v průběhu týdnů zlepšoval, ale bohužel současně myelogram ukázal relaps základního onemocnění. Vzhledem k faktu, že se toxoplazmóza mozku u naší pacientky rozvinula až po druhé transplantaci krvetvorných buněk, porovnali jsme v souladu s dostupnou literaturou rizikové faktory pro reaktivaci latentní infekce mezi oběma transplantacemi krvetvorných buněk.
Klíčová slova: toxoplazmóza, encefalitida, mozková toxoplazmóza, fokální afekce CNS, transplantace krvetvorných buněk.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR číslo NR9671-4 a VZ MSM 021622430.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Michaela Pevná
Interní hematoonkologická klinika FN Brno
Jihlavská 20, 625 00 Brno
fax: +420 532 233 603, e-mail: 22524@mail.muni.cz
1. Hegab SM, Al-Mutawa SA. Immunopathogenesis of toxoplasmosis. Clin Exp Med 2003; 3 : 84–105.
2. Montoya JG, Liesenfeld O. Toxoplasmosis. Lancet 2004; 363 : 1965–1976.
3. Slavin MA, Meyers JD, Remington JS, et al. Toxoplasma gondii infection in marrow transplant recipients: a 20 year experience. Bone Marrow Transplant 1994; 13 : 549–557.
4. Martino R, Bretagne S, Rovira M, et al. Toxoplasmosis after hematopoietic stem transplantation. Report of a 5-year survey from the Infectious Diseases Working Party of the European Group for Blood and Marrow Transplantation. Bone Marrow Transplant 2000; 25 : 1111–1114.
5. Hejlíček K, Literák I, Vostalová E, et al. Protilátky proti Toxoplasma gondii u gravidních žen v okrese České Budějovice. Epidemiol Mikrobiol Imunol 1999; 48 : 102–105.
6. Studeničová C, Ondriska F, Holková R. Séroprevalencia Toxoplasma gondii u gravidných žien na Slovensku. Epidemiol. Mikrobiol Imunol 2008; 57 : 8–13.
7. Small TN, Leung L, Kiehn TE, et al. Disseminated toxoplasmosis following T cell-depleted related and unrelated bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 2000; 25 : 969–973.
8. Matsuo Y, Takeishi S, Miyamoto T, et al. Toxoplasmosis encephalitis following severe graft-vs.-host disease after allogeneic hematopoietic stem cell transplantation: 17 year experience in Fukuoka BMT group. Eur J Haematol 2007; 79 : 317–321.
9. Belanger F, Derouin F, Grangeot-Keros L, et al. Incidence and risk factors of toxoplasmosis in a cohort of human immunodeficiency virus-infected patients: 1988–1995. Clin Infect Dis 1999; 28 : 575–581.
10. Mele A, Paterson PJ, Prentice HG, et al. Toxoplasmosis in bone marrow transplantation: a report of two cases and systemic review of the literature. Bone Marrow Transplant 2002; 29 : 691–698.
11. Martino R, Maertens J, Bretagne S, et al. Toxoplasmosis after hematopoietic stem cell transplantation. Clin Infect Dis 2000; 31 : 1188–1194.
12. Janitschke K, Held T, Krüger D, et al. Diagnostic value of tests for Toxoplasma gondii-specific antibodies in patients undergoing bone marrow transplantation. Clin Lab 2003; 49 : 239–242.
13. Maury S, Mary JY, Rabian C, et al. Prolonged immune deficiency following allogeneic stem cell transplantation: risk factors and complications in adult patients. Br J Haematol 2001; 115 : 630–641.
14. Girard PM, Landman R, Gaudebout C, et al. Dapsone-pyrimethamine compared with aerosolized pentamidine as primary prophylaxis against Pneumocystis carinii pneumonia and toxoplasmosis in HIV infection. N Engl J Med 1993; 328 : 1514–1520.
15. Chandrasekar PH, Momin F, et al. Disseminated toxoplasmosis in marrow recipients: a report of three cases and a review of the literature. Bone Marrow Transplant 1997; 19 : 685–689.
16. Khoury H, Adkins D, Brown R, et al. Successful treatment of cerebral toxoplasmosis in a marrow transplant recipient: contribution of a PCR test in diagnosis and early detection. Bone Marrow Transplant 1999; 23 : 409–411.
17. Smrcka M, Mrlian A, Karlsson-Valik J, et al. The effect of head injury upon the immune system. Bratisl Lek Listy 2007; 108 : 144–148.
18. Chang KH, Han MH. MRI of CNS parasitic diseases. JMRI 1998; 8 : 297–307.
19. Maschke M, Dietrich U, Prumbaum M, et al. Opportunistic CNS infection after bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 1999; 23 : 1167–1176.
20. Ionita C, Wasay M, Balos L, et al. MR imaging in toxoplasmosis encephalitis after bone marrow transplantation: paucity of enhancement despite fulminant disease. Am J Neuroradiol, 2004; 25 : 270–273.
21. Mueller-Mang C, Mang TG, Kalhs P, et al. Imaging characteristics of toxoplasmosis encephalitis after bone marrow transplantation: report of two cases and review of the literature. Neuroradiology 2006; 48 : 84–89.
22. Bleggi-Torres LF, De Medeiros BC, Werner B, et al. Unusual presentation of cerebral toxoplasmosis after BMT. Bone Marrow Tranplant 1999; 23 : 855–856.
23. Picardi M, De Rosa G, Di Salle F, et al. Post-transplant cerebral toxoplasmosis diagnosed by megnetic resonance imaging. Haematologica 1998; 83 : 570–572.
24. Dietrich U, Maschke M, Dorfler A, et al. MRI of intracranial toxoplasmosis after bone marrow transplantation. Neuroradiology 2000; 42 : 14–18.
25. Bretagne S, Costa JM, Foulet F, et al. Prospective study of toxoplasma reactivation by polymerase chain reaction in allogeneic stem-cell transplant recipients. Transpl Infect Dis 2000; 2 : 127–132.
26. Cibickova L, Horacek J, Prasil P, et al. Cerebral toxoplasmosis in an allogeneic peripheral stem cell transplant recipient: case report and review of literature. Transpl Infect Dis 2007; 9 : 332–335.
27. Brinkman K, Debast S, Sauerwein R, et al. Toxoplasma retinitis/encephalitis 9 months after allogeneic bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 1998; 21 : 635–636.
28. Katlama C, De Wit S, O’Doherty E, et al. Pyrimethamine-clindamycin vs. pyrimethamine-sulfadiazine as acute and long-term therapy for toxoplasmic encephalitis in patients with AIDS. Clin Infect Dis 1996; 22 : 268–275.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
