Kam směřuje naše genetická výbava?

Overview

Co s námi bude? Kam spěje lidstvo? –⁠ jsou otázky, které si klademe snad od chvíle, kdy se počítáme mezi druh označovaný jako moudrý. Někdy právem, jindy neprávem. Lidský druh se osamostatnil v pleistocénu a vyvíjel se do dnešních dob jak po stránce živočišné, tak duševní; snad vzletnější by bylo říkat jak fyzické, tak kulturní. V naší úvaze se zabýváme otázkami o stabilitě hmoty, z níž se naše fyzické já odvozuje –⁠ naším genomem a jeho vývojem, který v pohledu nazpět lze částečně rekonstruovat, pohledem do budoucnosti jen tušit. Popisujeme zákonitosti vývoje lidského genomu a vlivy, které na něj působí; pokoušíme se je i modelovat, a porovnávat s výsledky výzkumů na zvířatech, kde máme možnost i experimentovat. To, že často docházíme k protichůdným závěrům, svědčí o tom, na jak obtížném terénu se pohybujeme, a proto i naše vývody musíme brát s velkou opatrností, neboť se velice snadno můžeme svými představami nechat zavést. Z definovaných vlivů, které působí na naše genomy jako na součásti celkového genofondu lidstva, se pokoušíme hodnotit stav mutability, mutační zátěže, kvality genů/alel, efektivní velikosti populace, a míry migrace. 

Klíčová slova:
genom, genofond, mutabilita, efektivní velikost populace, migrace, stárnutí, dlouhověkost.