Authors: K. Lukáš Authors‘ workplace: Gastroenterologické centrum – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha Published in: Čas. Lék. čes. 2004; : 149-153 Category:
Diagnóza idiopatického střevního zánětu závisí na souhrnu klinických, radiologických, endoskopických a histologickýchkritérií. Proktitida, proktosigmoiditida a levostranná kolitida představují 60–80 % nově zjištěných ulcerózníchkolitid. V léčbě střevních zánětů jsou používány aminosalicyláty, kortikosteroidy, topické kortikosteroidy,imunosupresiva a další léčba. Za nejrizikovější komplikaci je pokládáno toxické megakolon. Perianální píštěle přiCrohnově nemoci jsou závažnou komplikací. Preneoplastické epiteliální změny (dysplazie) jsou diagnostikoványpatology, kteří užívají soubor cytologických a aerchitektonických známek. Nevysvětlený průjem, který se objevív souvislosti s podáváním antibiotik, je poměrně častý. Římská kritéria II uvádí funkční poruchy trávicího traktujako souhrn izolovaných symptomů nebo jejich proměnlivé kombinace bez prokazatelných organických, biochemických,ultrazvukových či endoskopických abnormalit postihujících trávicí trubici, případně biliární systém v průběhuminimálně 12 týdnů posledního roku (není potřeba souvislých) jako perzistujicí či rekurentní potíže. Kolem 20 %pacientů s divertikulární nemocí tračníku má klinické projevy. V léčbě jsou podávána širokospektrá antibiotika, dietaje u lehčích případů tekutá bezezbytková nebo je výživa parenterální. Komplikace je nutno často řešit chirurgicky.
Klíčová slova: tračník, střevní záněty, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, dysplazie, průjem, zácpa, divertikulóza.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
