Authors: M. Ryska; P. Trunečka 2 Authors‘ workplace: Klinika transplantační chirurgie Transplantcentrum IKEM, Praha 2Klinika hepatogastroenterologie Transplantcentrum IKEM, Praha 1 Published in: Čas. Lék. čes. 2003; : 717-726 Category:
Transplantace jater (TJ) je od roku 1983 uznána za klinickou metodu léčby nemocných s tzv. „end stage liver disease“,tj. u závěrečné fáze jaterního onemocnění vylučující spontánní zhojení či dlouhodobě úspěšnou konzervativní terapii,ale nikoliv terminální stav. Proto je nejlépe indikovat k TJ nemocné v celkově dobrém stavu, u kterých je předpoklad,že by při konzervativní terapii svého jaterního onemocnění nepřežili více než 1 rok. U dospělých je nejčastějšíindikací selhání jater na podkladě virových hepatitid a cholestatických onemocnění, u dětí do 2 let atrézie žlučovýchcest, u starších převažují metabolické poruchy a fulminantní selhání. Zřídka je k TJ indikováno dítě se sekundárnímpostižením jater při cystické fibróze či jaterní malignitě. V současné době se ve světě provádí přibližně 8000transplantací jater ročně, z toho jedna šestina u dětských příjemců. Oproti TJ u dospělých skýtá výkon u maléhodítěte řadu úskalí. Tzv. splitování jater či přenos segmentu jater ze živého příbuzenského dárce patří k nejsložitějšímchirurgickým technikám. Koncem devadesátých let minulého století se jednoroční přežívání po TJ ve vyspělýchcentrech pohybovalo v rozmezí 85–90 % při vysoké pravděpodobnosti výrazného zlepšení kvality života. V Českérepublice se celkově ročně provádí 60–70 transplantací jater ve dvou centrech (Praha, Brno) se zcela srovnatelnýmivýsledky.
Klíčová slova: transplantace jater, indikace, metoda, komplikace, současný stav.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
