MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBA U KARCINOMU PRSU

Incidence karcinomu prsu ve vyspělých zemích trvale vzrůstá. Po zavedení skríninkových vyšetření typu mammografienebo ultrazvuku dochází k časnějším záchytům onemocnění. Ale i u málo pokročilého onemocnění semůžeme setkat s hematogenním rozsevem okultních nádorových buněk, které jsou velmi pravděpodobně základempro vznik vzdálených metastáz. Pomocí monoklonálních protilátek proti epiteliálním mucinům nebo cytokeratinůmlze imunocytochemicky detekovat nádorové buňky v kostní dřeni mezi 10 5 až 10 6 normálních elementů. Tyto buňkynejsou běžným histopatologickým vyšetřením zachytitelné. Senzitivnější, ale také finančně a laboratorně náročnějšíje vyšetření PCR, jehož senzitivita může dosáhnout až 1:10 7. V některých prospektivních studiích s imunocytochemickýmvyšetřením kostní dřeně bylo prokázáno, že u pacientek s nálezem nádorových buněk v kostní dřeni je vyššívýskyt vzdálených metastáz a kratší celkové přežití. Předpokládá se, že vyšetření kostní dřeně na přítomnostokultních nádorových buněk lze v budoucnu využít ke zpřesnění stagingové klasifikace, jako pomocné kritérium proindikaci adjuvantní systémové léčby nebo pro posouzení efektu adjuvantní léčby. Tento přehledný článek shrnujesoučasné znalosti získané na základě výsledků preklinických a klinických studií.

Klíčová slova:
karcinom prsu, kostní dřeň, cytokeratin, mammaglobin, minimální reziduální choroba.