Authors: A. Žáček Published in: Čas. Lék. čes. 2000; : 0 Category:
Determinanty zdraví a nemocí můžeme hledat ve čtyřech základních oblastech: humánní biologii, životnímprostředí, zdravotnickém systému a chování lidí. Pro praxi je důležitá nejen jejich identifikace, ale zejména účinnost.Tyto úkoly plní moderní epidemiologická gnozeologie, která používá metody na úrovni jednak individuální, jednakpopulační. Analytické studie poslední doby prokazují, že intervence s použitím znalostí o rizikových faktorech včetněchování konané na klinické úrovni, přinesly dosud jen málo uspokojivé výsledky. Na druhou stranu všechny ukazatelezdravotního stavu obyvatelstva reagují velmi citlivě na dva jevy sociální sféry: na rozdíly v ekonomickýchstandardech populace tříděné podle sociálního statusu nebo velikosti příjmu a na rozdíly v psychosociálních znacíchlidských skupin. Vztah mezi chudobou a nemocemi je dobře patrný, zatímco vztah mezi bohatstvím a zdravím jev moderních společnostech poněkud zastřen. Složité a poměrně rychlé sociopolitické a kulturně psychologickézměny způsobily, že chudoba a bohatství nejsou tak silně vnímány absolutně (i když diference mezi oběmadramaticky narůstají) jako relativně. Lidé si začínají více cenit kvality života, která je tvořena spíše psychosocio-kulturním „kapitálem" než čistě materiálními hodnotami.
Klíčová slova: biologický redukcionizmus, neopozitivizmus, korelace, asociace, individuální a populační, epide-miologická transformace, sociální status.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
