K PROBLEMATICE STOPOVÝCH PRVKŮPŘI HEMODIALÝZEVyhodnocování sérových hladin

Východisko.
Při dialýze se látky odstraňují především podle koncentračního gradientu mezi plazmou a dialyzač-ním roztokem. Vyhodnocování vhodnosti základního nastavení koncentrace látky v dialyzačním roztoku z výsledkůjednotlivých pacientů je velmi problematické kvůli možnému individuálnímu zkreslení. Cílem naší práce bylonavrhnout a vyzkoušet praktický způsob vyhodnocování skupinových dat.Metody a výsledky. Vyšetřili jsme soubor 87 dialyzovaných nemocných. Metodou AAS jsme stanovili koncen-trace Mg, Zn a Cu v séru vždy před dialýzou a po ní. Během dialýzy docházelo k významnému poklesu Mg v séru(pod 0,8 mmol/l). Tento pokles by signalizoval vhodnost snížení koncentračního gradientu, tj. zvýšení koncentraceMg v dialyzačním roztoku nad stávajících 0,5 mmol/l. Stanovení Mg v erytrocytech prokázalo, že dialyzovanípacienti mají významně zvýšené depo Mg v organismu (2,67 mmol/l ery proti normálu 2 mmol/l ery), takže snižováníMg v séru během dialýzy je žádoucí.Závěry. Navrhli jsme a na příkladu hořčíku vyzkoušeli grafický způsob umožňující rychlé (screeningové)vyhodnocování rozsáhlých skupinových dat při posuzování adekvátnosti složení dialyzačního roztoku z hlediskakoncentračního gradientu eliminovaných, resp. retinovaných látek. Přehledné vyhodnocení koncentračního gradientuze skupinových dat může být výchozím bodem při optimalizaci dalších, již individuálně nastavitelných parametrůdialýzy u jednotlivců.

Klíčová slova:
dialýza, dialyzační roztok, stopové prvky, hořčík, zinek, měď.