Přehled výsledků transplantací ledvin v České republice

Overview

Transplantace ledviny je v současné době rutinní a nejúspěšnější léčbou náhrady funkce ledvin. V České republice má dlouhou historii, první byla provedena již v roce 1961 v Hradci Králové a program jako takový byl zahájen v roce 1966 první úspěšnou transplantací v Ústavu experimentální chirurgie (později IKEM Praha). V současné době se transplantace provádějí v 7 transplantačních centrech (IKEM Praha, CKTCH Brno, FN Hradec Králové, FN Plzeň, FN Olomouc, FN Ostrava a u dětí ve FN v Motole). V České republice bylo od počátku programu do konce roku 2010 provedeno celkem 8 761 transplantací ledvin, v roce 2010 to bylo celkem 364 transplantací. Přežívání pacientů a štěpů ledvin od zemřelého dárce, transplantovaných v ČR v letech 2000–2009, se pohybuje okolo 95, resp. 92 % v případě jednoročního a 87, resp. 81 % v případě 5letého. K 31. 12. 2009 žilo s funkčním ledvinným štěpem v ČR celkem 3 771 pacientů a podíl pacientů s nevratným selháním ledvin léčených transplantací se pohybuje v posledních letech okolo 40 %.

Klíčová slova:
transplantace ledviny – přežívání pacientů – přežívání štěpů – náhrada funkce ledvin

Úvod

Transplantace ledviny je v současné době rutinní a nejúspěšnější léčbou náhrady funkce ledvin. V České republice má dlouhou historii, první byla provedena již v roce 1961 v Hradci Králové a program jako takový byl zahájen v roce 1966 první úspěšnou transplantací v Ústavu experimentální chirurgie (později IKEM Praha). V současné době se transplantace provádějí v 7 transplantačních centrech (IKEM Praha, CKTCH Brno, FN Hradec Králové, FN Plzeň, FN Olomouc, FN Ostrava a u dětí ve FN v Motole). Regiony jednotlivých transplantačních center v České republice jsou znázorněny na obr. 1.

Počty transplantací

V České republice bylo provedeno od počátku programu do konce roku 2010 celkem 8 761 transplantací ledvin, v roce 2010 to bylo celkem 364 transplantací (obr. 2), z toho bylo nemocným transplantováno 347 ledvin od zemřelého dárce a pouze 17 ledvin od žijícího dárce (obr. 3). V posledních letech je počet transplantací stabilizován a významně se nemění v rámci ČR ani v rámci jednotlivých transplantačních center (obr. 4). Počet transplantací na jeden milion obyvatel a porovnání s dalšími vybranými zeměmi světa udávají obr. 5 a 6. Z uvedených dat vyplývá, že dostupnost transplantací od zemřelého dárce je pro nemocné v naší zemi poměrně vysoká, počet transplantací od dárců žijících bohužel výrazně zaostává za ostatními vyspělými zeměmi.

Zvyšující se věk dárců i příjemců ledvin a zvyšující se počet opakovaných transplantací

V souvislosti s velkým nedostatkem orgánů k transplantacím se na začátku 90. let minulého století znatelně uvolnila indikační kritéria zemřelých dárců orgánů. Neexistuje věková hranice pro dárce ledvin, stejně tak nemusí být kontraindikací k odběru ledvin anamnéza arteriální hypertenze či diabetes mellitus u dárce. Vždy rozhoduje funkce ledvin dárce, makroskopický nález na ledvinách a renálních cévách, v případě klinických pochybností se hodnotí i histologický obraz ledviny dárce. V posledních 20 letech došlo k výraznému vzestupu věku zemřelých dárců orgánů, konkrétně – medián věku v roce 1995 byl 29 let a v roce 2009 už 52 let.

S významně rozšířenou dostupností možnosti léčby selhání ledvin některou s eliminačních metod (hemodialýzou či peritoneální dialýzou) došlo i ke změně věkové struktury pacientů podstupujících transplantaci. Na počátku 90. let minulého století se medián jejich věku pohyboval okolo 40 let, v roce 2009 byl konkrétně 55 let.

V souvislosti s rozvojem transplantačního a dialyzačního programu se řada pacientů, u kterých dojde z různých důvodů i v různém časovém odstupu od transplantace k selhání funkce štěpu, dočká i další transplantace. Podíl těchto pacientů v poslední dekádě vzrostl z 10 na 15 %, konkrétně v roce 2009 tvořil 15,3 % všech transplantovaných.

Rozvoj funkce štěpu

Rozvoj funkce štěpu ovlivňuje řada faktorů, kromě imunologických negativně např. vyšší věk dárce, hemo­dynamika u dárce před odběrem i v jeho průběhu, doba celkové ischemie štěpu atd. Okamžitý rozvoj funkce, při kterém začíná ledvina bezprostředně po výkonu produkovat moč a dochází k poklesu sérového kreatininu, se v posledních 10 letech výrazně nemění a pohybuje se okolo 65 %, opožděný nástup funkce štěpu (pacient vyžaduje po transplantaci po několik dnů podpůrnou dialýzu) tvoří asi 30 %, zbytek (asi 5 %) představují pacienti s afunkcí – ať již primární (příčina není známa), či sekundární (nejčastěji chirurgické komplikace, trombózy arterií či vén nebo akutní rejekce).

Dlouhodobé výsledky transplantací (přežívání pacientů a štěpů)

Konkrétní výsledky, hodnocené přežíváním pacientů a štěpů v období 1–5 let od transplantace, jsou uvedeny v následujících tabulkách (tab. 1 a 2).

K 31. 12. 2009 žilo s funkčním ledvinným štěpem v ČR celkem 3 771 pacientů (obr. 7) a je třeba si uvědomit, že podíl pacientů s nevratným selháním ledvin léčených transplantací se pohybuje v posledních letech okolo 40 %, ostatní jsou léčeni některou z dia­lyzačních metod.

Závěr

Základním předpokladem úspěchu při transplantacích ledvin je mezioborová spolupráce s ostatními specialisty, především nefrology. Ti se spolu s kolegy transplantology významně podílejí na výsledcích transplantací především správným a včasným zařazením pacienta na čekací listinu pro transplantaci a poskytováním informací o výhodách včasné transplantace, zejména transplantace od žijících dárců.

MUDr. Eva Pokorná, CSc.
www.ikem.cz
e-mail: evpo@ikem.cz

Doručeno do redakce: 11. 5. 2011