Neurosyfilis

Incidence syfilis, pohlavně přenosného onemocnění vyvolaného spirochétou T. pallidum subsp. pallidum, celosvětově stoupá. Jednou z nejzávažnějších forem této infekce je neurosyfilis. Invaze do CNS je zaznamenávána u 30-70 % syfilitiků, většinou ale spontánně odezní. Rozvoj neuroinfekce závisí mj. na biologické povaze infikujícího kmene T. pallidum, který může být zvýšeně neurotropní.

Neurosyfilis nabývá rozmanitých podob od pouhých změn v mozkomíšním moku přes syfilitickou meningitidu, meningo-vaskulární syfilis, chorioretinitis, uveitis a atrofii optiku, až po progresivní paralýzu, tabes dorsalis a gummata CNS. Roste incidence časné neurosyfilis, progresivní paralýza je nyní vzácností.

Klinické příznaky mohou imitovat jiná onemocnění a mohou dokonce chybět. Vyšetřuje se sérum a mozkomíšní mok na přítomnost protilátek -⁠ jednak specifických, jednak antikardiolipinových, pleocytóza a proteiny v likvoru. Pro neurosyfilis je vysoce patognomická pozitivita kardiolipinového testu v likvoru. Podmínkou je ale pozitivita specifických protilátek v séru. Nepřítomnost specifických protilátek v séru neurosyfilis vylučuje. Lékem volby u neurosyfilis je penicilin podávaný i.v.

Syfilis ve všech svých formách podléhá hlášení, dispenzarizaci, povinnému léčení a depistážnímu šetření.

Klíčová slova:
neurosyfilis, sérologie syfilis, T. pallidum subsp. pallidum, mozkomíšní mok, HIV